USNESENÍ

Krajský soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedkyně Mgr. Lenky Oulíkové a soudců Mgr. Miroslava Makajeva a JUDr. Davida Krysky ve věci

žalobce:  Mgr. F. Š.

bytem X

t. č. X

proti

žalovanému:  město Mělník

  sídlem Husovo náměstí 27, Rakovník

o žalobě na ochranu proti nečinnosti žalovaného,  

takto:

I. Žaloba se odmítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

1. Žalobce se žalobou podle části třetí, hlavy druhé, dílu druhého zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“) domáhá ochrany proti nečinnosti žalovaného, který podle žalobce nerozhodl ani jinak nereagoval na jeho žádost ze dne 7. 12. 2020. o poskytnutí informace podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „informační zákon“). Žalobce se domáhal toho, aby soud uložil žalovanému povinnost vydat o žádosti žalobce o poskytnutí informace ze dne 7. 12. 2020 rozhodnutí ve lhůtě 15 dní.  
2. Usnesením ze dne 31. 5. 2021 soud žalobce vyzval, aby ve lhůtě 15 dní od doručení usnesení soudu sdělil, zda vyčerpal prostředky ochrany proti tvrzené nečinnosti žalovaného ve smyslu § 79 odst. 1 s. ř. s., a pokud ano, tak tuto skutečnost doložil. Soud žalobce v usnesení poučil, že v případě nevyčerpání ochrany proti nečinnosti ve smyslu § 79 odst. 1 s. ř. s., je soud povinen žalobu odmítnout. Současně si soud vyžádal správní spis od žalovaného.
3. K otázce vyčerpání prostředků ochrany se žalobce nijak nevyjádřil. Poslední den lhůty stanovené usnesením ze dne 31. 5. 2021 připadl na pondělí 21. 6. 2021. 
4. Žalovaný soudu v podání dne 21. 6. 2021 sdělil, že žalobce dne 7. 12. 2020 odeslal tři emailové žádosti z emailové adresy pankrackavyzva2015@seznam.cz na adresu mu@melnik.cz, která není adresou k zaslání žádostí podle informačního zákona tak, jak jsou povinně zveřejněné informace města Mělníka pro zasílání žádostí. Z důvodu technického problému, který trval od 4. 12. 2020 do 11. 1. 2021, nebyly zprávy z emailového účtu postoupeny do systému spisové služby a zaevidovány pod číslem jednacím, což žalovaný zjistil na základě přípisu soudu. Žalovaný poukázal na to, že pokud žalobce neobdržel žádnou reakci, měl dle § 16a odst. 1 písm. b) informačního zákona prostřednictvím žalovaného podat stížnost na nečinnost Krajskému úřadu Středočeského kraje.
5. Podle § 79 odst. 1 s. ř. s. ten, kdo bezvýsledně vyčerpal prostředky, které procesní předpis platný pro řízení u správního orgánu stanoví k jeho ochraně proti nečinnosti správního orgánu, může se žalobou domáhat, aby soud uložil správnímu orgánu povinnost vydat rozhodnutí ve věci samé nebo osvědčení. To neplatí, spojuje-li zvláštní zákon s nečinností správního orgánu fikci, že bylo vydáno rozhodnutí o určitém obsahu nebo jiný právní důsledek.
6. Pokud tento prostředek ochrany nebyl vyčerpán, je soud povinen žalobu bez dalšího odmítnout podle § 46 odst. 1 písm. d) s. ř. s. K případnému dodatečnému splnění této podmínky v průběhu řízení před soudem nelze přihlížet. Smyslem této podmínky přípustnosti žaloby je předejít soudnímu řízení v případech, kdy lze dosáhnout nápravy přímo u správních orgánů (viz rozsudek rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 25. 5. 2016, č. j. 5 As 9/2015-59).
7. V nyní posuzované věci je zjevné, že žalobce stížnost na postup při vyřizování žádosti o informace podle § 16a odst. 1 informačního zákona nevyčerpal. Žalobce vyčerpání tohoto prostředku ochrany proti nečinnosti v žalobě nezmínil a k této otázce nic neuvedl ani na výslovnou výzvu soudu. Stejně tak vyčerpání tohoto prostředku neplyne z přípisu žalovaného.
8. Soud proto žalobu odmítl pro nepřípustnost podle § 46 odst. 1 písm. d) s. ř. s.
9. Soud dodává, že ačkoli žalobce výslovně nespecifikoval, ve vztahu ke které z žádostí ze dne 7. 12. 2020 se domáhá soudní ochrany, soud jej pro nadbytečnost nevyzýval k dalšímu upřesnění žaloby, neboť výše uvedený závěr je aplikovatelný, ať by šlo o žalobu na nečinnost ve vztahu ke kterékoli ze tří žádostí z uvedeného dne.
10. Z důvodu odmítnutí žaloby soud nepřiznal žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení podle § 60 odst. 3 věty první s. ř. s.
11. Soud poznamenává, že nevyčkával uplynutí lhůty pro podání kasační stížnosti proti usnesení, jímž zamítl žádost žalobce o osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce, neboť uvedené rozhodnutí nemůže mít vliv na závěr o nepřípustnosti žaloby. 
12. S ohledem na odmítnutí žaloby soud pro nadbytečnost nerozhodoval o návrhu žalobce na vydání předběžného opatření.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze vygenerovat na www.nssoud.cz.

Praha 30. června 2021

Mgr. Lenka Oulíková, v. r. 

předsedkyně senátu