[OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Marka Bedřicha, soudce Mgr. Marka Zima a soudkyně JUDr. Jitky Hroudové v právní věci:

žalobce: C. T. D., státní příslušnost V.

bytem P.

zastoupen advokátem Mgr. Markem Eichlerem

 sídlem S. K. Neumanna 2052, 407 47  Varnsdorf

proti

žalovanému:  Ministerstvo vnitra ČR 
sídlem Nad Štolou 936/3, 170 34  Praha 7

o žalobě na ochranu proti nečinnosti žalovaného

 takto:

1. Žalovaný je povinen rozhodnout o žádosti žalobce o vydání zaměstnanecké karty, o které vede řízení pod sp. zn. OAM-43975/ZM-2020, a to do třiceti dnů od právní moci tohoto rozsudku.
2. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 18 040 Kč, a to do třiceti dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobce, advokát Mgr. Marka Eichlera.

Odůvodnění:

I. Vymezení věci a vyjádření účastníků

1. Žalobce se žalobou podanou u zdejšího soudu 16. 3. 2021 domáhá ochrany proti nečinnosti žalovaného, který doposud nerozhodl o jeho žádosti o vydání zaměstnanecké karty. Žalobce požádal o její vydání 6. 8. 2020. Žalovaný je povinen o této žádosti rozhodnout do 60 dnů, což neučinil. Žalobce navrhl Komisi pro rozhodování ve věcech pobytu cizinců provedení opatření proti nečinnosti. Komise vydala 3. 12. 2020 opatření proti nečinnosti, kterým žalovanému uložila ve věci žalobce rozhodnout do 30 dnů. Žalovaný přesto ve věci nerozhodl, proto se žalobce domáhá, aby soud nařídil žalovanému rozhodnout o jeho žádosti.
2. Žalovaný považuje žalobu za nedůvodnou a navrhuje její zamítnutí. Ve věci nebyl nečinný, což doložil výčtem úkonů, které v řízení o žádosti žalobce učinil.
3. Žalobce v replice uvedl, že jeho žádost byla poté, co zaslal výpis z rejstříku trestů zcela kompletní. Kroky žalovaného v řízení jsou nadbytečné, neboť má dostatek podkladů pro vyhovění žalobcově žádosti.

II. Obsah správního spisu

4. Ze správního spisu zjistil soud následující podstatné skutečnosti. Žalobce požádal 6. 8. 2020 o zaměstnaneckou kartu na Velvyslanectví ČR v Belgickém království. To zaslalo 12. 8. 2020 žádost spolu s přílohami a podkladovými materiály žalovanému. Komise pro rozhodování ve věcech pobytu cizinců vydala 3. 12. 2020 (a téhož dne žalovanému doručila) opatření proti nečinnosti. Tím žalovanému přikázala rozhodnout o žádosti žalobce ve lhůtě 30 dnů od doručení opatření.
5. Žalovaný vyrozuměním ze 4. 1. 2021 předvolal žalobce k výslechu 12. 1. 2021 na českém velvyslanectví v Bruselu. Zástupce žalobce požádal 11. 1. 2021 o stanovení nového termínu výslechu. Jako důvod uvedl nedorozumění se zastupitelským úřadem ohledně potřeby soudního tlumočníka. Velvyslanectví zaslalo 13. 1. 2021 žalovanému e-mail, v němž uvedlo, že 8. 1. 2021 požádalo zástupce žalobce o sdělení jména soudního tlumočníka, kterého si zvolil. Zástupce žalobce téhož dne odpověděl, že soudního tlumočníka nesehnal a namísto něj bude tlumočit osoba s českou i vietnamskou příslušností. Velvyslanectví nicméně trvalo na přítomnosti soudního tlumočníka, což oznámilo zástupci žalobce ještě 8. 1. 2021 večer. Následovala komunikace mezi velvyslanectvím a zástupcem žalobce přes víkend a následně velvyslanectví 11. 1. 2021 ráno opakovaně potvrdilo, že trvá na soudním tlumočníkovi. Tentýž den v noci zástupce žalobce výslech zrušil a požádal o nový termín.
6. Žalovaný následně vyrozuměním z 3. 2. 2021 předvolal žalobce k výslechu 23. 2. 2021 na českém velvyslanectví v Bruselu.

III. Posouzení věci soudem

7. Městský soud v Praze při přezkoumání tvrzené nečinnosti vycházel ze skutkového stavu v době vydání tohoto rozsudku dle § 81 odst. 1 zákona č. 150/20002, soudního řádu správního (dále jen „s. ř. s.“).
8. Při jednání konaném 6. 5. 2021 zástupce žalobce zopakoval své argumenty obsažené v žalobě a doplnil, že žalovaný žalobce 7. 4. 0021 vyslechl a minulý týden sejmul žalobci otisky. Rozhodnutí však doposud nebylo vydáno, takže nečinnost žalovaného nadále trvá. Žalovaný se k ústnímu jednání bez omluvy nedostavil, ačkoliv byl řádně předvolán.
9. Soud se nejprve zabýval včasností a přípustností žaloby.
10. Žalovaný má povinnost rozhodnout o žádosti o vydání zaměstnanecké karty ve lhůtě 60 dnů od podání žádosti; případně ve lhůtě 90 dnů ve zvlášť složitých případech [§ 169t odst. 6 písm. c) zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území ČR]. Žalobu lze podat nejpozději do jednoho roku ode dne, kdy ve věci, v níž se žalobce domáhá ochrany, marně proběhla lhůta stanovená zvláštním zákonem pro vydání rozhodnutí (§ 80 odst. 1 s. ř. s.). Žalobce požádal o zaměstnaneckou kartu 6. 8. 2020 a žalobu podal 16. 3. 2021. Žaloba byla podána včas.
11. Ze správního spisu i tvrzení účastníků vyplývá, že žalobce bezvýsledně vyčerpal prostředky na ochranu proti nečinnosti ve smyslu § 79 odst. 1 s. ř. s. Žalobce podal v souladu s § 80 odst. 3 zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu, návrh na opatření proti nečinnosti. Komise pro rozhodování ve věcech pobytu cizinců toto opatření 3. 12. 2020 vydala a přikázala žalovanému rozhodnout o žádosti žalobce do 30 dnů od doručení opatření. Opatření bylo žalovanému doručeno téhož dne, lhůta proto uběhla 4. 1. 2021. Žalovaný o žádosti doposud nerozhodl, podmínka dle § 79 odst. 1 s. ř. s. je proto splněna.
12. Soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná.
13. Mezi účastníky není sporu o tom, že žalovaný o žádosti žalobce doposud nerozhodl, ačkoliv již uběhla lhůta stanovená v opatření proti nečinnosti. Soud se proto zabýval otázkou, zda se žalobce proti této skutečnosti může úspěšně bránit nečinnostní žalobou.
14. Nečinnost správního orgánu je objektivně existující stav, kdy v zákonem předepsané lhůtě nedošlo k provedení příslušných procesních úkonů. Zároveň však platí, že ne každá nečinnost je však přičitatelná správnímu orgánu. Má-li nečinnost původ ve vystupování účastníka, nejde o nečinnost správního orgánu a nelze se proti ní dovolávat ochrany. Správnímu soudu však nepřísluší posuzovat jednání účastníka před vydáním opatření proti nečinnosti, neboť jeho vydáním je presumována nečinnost správního orgánu (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu z 10. 12. 2012, čj. 2 Ans 14/2012-41, publ. č. 2785/2013 Sb. NSS).
15. Komise pro rozhodování ve věcech pobytu cizinců konstatovala, že žalovaný byl k 3. 12. 2020 nečinný, neboť nerozhodl o žádosti žalobce. Tato nečinnost žalovaného trvá, neboť o žádosti žalobce doposud nebylo rozhodnuto ve smyslu § 169t zákona o pobytu cizinců.
16. Na pochybení žalovaného nic nemění skutečnost, že výslech žalobce byl odložen z důvodu na straně žalobce, který nebyl schopen zajistit přítomnost soudního tlumočníka. Soud předně zdůrazňuje, že žalovaný měl dle opatření proti nečinnosti rozhodnout do 4. 1. 2021. Avšak teprve tento den žalovaný předvolal žalobce k výslechu na 12. 1. 2021. Jednání žalobce, který požádal o stanovení nového termínu den před konáním výslechu, nepovažuje soud za účelové a úmyslně protahující řízení. Ze správního spisu vyplývá, že se jedná o první podobnou žádost žalobce, která byla odůvodněna nedorozuměním mezi žalobcem a zastupitelským úřadem. I pokud by vina za toto nedorozumění spočívala na žalobci, nemění to nic na závěru, že žalovaný nerozhodl v zákonných lhůtách, ani ve lhůtě uložené mu opatřením proti nečinnosti.

IV. Závěr a náklady řízení

17. Vzhledem k výše uvedenému došel soud k závěru, že je žaloba důvodná, neboť žalovaný je nečinný. Soud proto postupem dle § 81 odst. 2 s. ř. s. uložil žalovanému povinnost vydat rozhodnutí o žalobcově žádosti, a to do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
18. O nákladech řízení rozhodl soud výrokem II. podle § 60 odst. 1 s. ř. s. tak, že žalobce, který byl ve věci plně úspěšný, má právo na náhradu nákladů řízení.
19. Náklady žalobce sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 2 000 Kč a odměny za zastupování advokátem. Ten ve věci učinil čtyři úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, podání žaloby, replika k vyjádření žalovaného a účast na ústním jednání), za které mu náleží odměna 3 100 Kč/úkon [§ 9 odst. 4 písm. d) a § 7 bod 5. vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif], společně s náhradou hotových výdajů dle § 13 odst. 4 advokátního tarifu ve výši 300 Kč/úkon. Dále žalobci náleží náhrada cestovného advokáta k ústním jednání při cestě Varnsdorf (sídlo zástupce) – Praha (sídlo soudu) a zpět, tj. 260 km, osobním vozidlem reg. zn. 6., průměrná spotřeba nafty dle technického průkazu 5,6 l/100 km, vyhlášková ceny nafty 27,20 Kč/l a základní náhradě za používání automobilu ve výši 4,40 Kč/km dle § 4 písm. c) a § 1 písm. b) vyhlášky č. 589/2020 Sb., v celkové výši 1 540 Kč (5,6*2,6*27,2+4,4*260). Zástupci žalobce také náleží náhrada za promeškaný čas strávený cestou k jednání dle § 14 odst. 1 písm. a) a odst. 3 advokátního tarifu ve výši 900 Kč (9 půlhodin po 100 Kč). Celkem tedy náleží žalobci na náhradě nákladů řízení částka ve výši 18 040 Kč.
20. Lhůta k platbě náhrady nákladů řízení je stanovena podle § 160 odst. 1 v části věty za středníkem o. s. ř., místo plnění podle § 149 odst. 1 o. s. ř.; oboje ve spojení s § 64 s. ř. s.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.

Praha 6. května 2021

Mgr. Marek Bedřich v. r.

předseda senátu