[OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích rozhodl samosoudcem Mgr. Ondřejem Bartošem ve věci

žalobce:  J. S., narozený X

 bytem X

 zastoupen advokátem Mgr. Janem Brožem

se sídlem Teplého 2786/0, 530 02 Pardubice

proti

žalované:  Česká správa sociálního zabezpečení

se sídlem Křížová 25, 225 08 Praha 5

o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 20. 11. 2020, č. j. X, ve věci invalidního důchodu,

takto:

1. Žalované rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení ze dne 20. 11. 2020, č. j. X, a rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení ze dne 12. 10. 2020, č. j. X se ruší a věc se vrací žalované k dalšímu řízení.
2. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

1.                 Vymezení věci

1. Rozhodnutím ze dne 20. 11. 2020 žalovaná rozhodla o námitkách proti rozhodnutí ze dne 12. 10. 2020, kterým jako správní orgán prvního stupně rozhodla o žádosti žalobce o invalidní důchod tak, že žádost žalobce zamítla pro nesplnění podmínek § 38 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů, neboť podle posudku Okresní správy sociálního zabezpečení Pardubice ze dne 18. 9. 2020 nebyl žalobce shledán invalidním. Podle uvedeného posudku poklesla žalobcova pracovní schopnost z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu o 30 %. Napadeným rozhodnutím žalovaná námitky žalobce zamítla a rozhodnutí správního orgánu prvního stupně potvrdila.

2.              Žalobní argumentace

2. Žalobce v žalobě polemizoval se závěry posouzení zdravotního stavu, zejména se závěrem, že rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého žalobcova zdravotního stavu byl uren dekompenzovaný chronický oboustranný lumboischiadický syndrom L5. Nebylo přihlédnuto k tomu, že žalobce trpí od roku 2000 obsedantně kompulzivní poruchou. Toto psychiatrické onemocnění žalobce omezuje v jeho životě a výrazně ovlivňuje i nemoc páteře. Vinou této poruchy není žalobce schopen normálního života, což se výraznou měrou promítá i do pracovních aktivit.
3. Žalobce navrhl, aby napadené rozhodnutí bylo zrušeno a žalovaný aby byl zavázán právním názorem, že žalobci ode dne podání žádosti náleží invalidní důchod I. stupně.

3.            Vyjádření žalované

4. Žalovaná ve svém vyjádření poukázal na skutečnost, že zpráva MUDr. Růžičkové, na níž žalobce odkazoval, byla jedním z podkladů posouzení zdravotního stavu žalobce. Žalovaná uvedla, že dopad obtíží žalobce na žalobcův pracovní potenciál smí činit toliko lékaři s odbornostní v oboru posudkového lékařství, nikoliv specialisté z oborů jiných.
5. Návrh rozhodnutí ve věci samé si žalovaná vyhradila v závislosti na závěrech posouzení zdravotního stavu žalobce, vyžádaného soudem.

4.           Jednání soudu

6. Krajský soud provedl při jednání dne 25. 5. 2021 důkaz posudkem věcně a místně příslušné (§ 4 odst. 4 zákona č. 582/1991 Sb.) Posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí ČR v Hradci Králové (dále jen „PK MPSV“) ze dne 24. 3. 2021. Jiné důkazy strany k provedení nenavrhovaly.
7. Zástupce žalobce s ohledem na závěry posudku PK MPSV navrhl zrušit rozhodnutí žalované i rozhodnutí správního orgánu prvního stupně.
8. Žalobce sám se k věci nevyjádřil, pouze uvedl, že se závěry posudku PK MPSV souhlasí.
9. Pověřená pracovnice žalované ponechala rozhodnutí na úvaze soudu.

5.              Posouzení věci krajským soudem

10. Krajský soud přezkoumal napadený výrok rozhodnutí v mezích žalobních bodů (§ 75 odst. 2  s. ř. s.), ve svém rozhodnutí soud vyšel ze skutkového a právního stavu výše zjištěného (§ 77 odst. 2 s. ř. s.).
11. Žaloba je důvodná.
12. Na základě provedeného důkazu posudkem PK MPSV vzal krajský soud za prokázané, že předchozí posudek lékaře LPS OSSZ Pardubice ze dne 18. 9. 2020 je posudkovým omylem. Rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobce je závažná psychická porucha. Za posudkový omyl označila PK MPSV i posudek lékaře LPS ČSSZ, vypracovaný pro účely námitkového řízení, který dospěl ke stejným – mylným – závěrům. Posudek PK MPSV také odlišně od předchozích posudků určil stupeň invalidity žalobce. PK MPSV shledala u žalobce chronickou obsedantně kompulzivní poruchu, labilně kompenzovanou léčbou, s postupným zhoršováním i při léčbě. Procentní míru poklesu žalobcovy pracovní schopnosti stanovila podle kap. V. pol. 5 písm. c) Přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb. na 35 % včetně doprovázejících onemocnění. Současně nelze psychickou poruchu žalobce hodnotit jako obsedantně kompulzivní poruchu s neschopností kontaktu mimo přirozené sociální prostředí vedoucí k poskytování ústavní péče v nemocnici nebo odborném léčebném ústavu s těžkým narušením společenských a pracovních funkcí, což by odpovídalo těžkému postižení podle kap. V. pol. 5 písm. d) Přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb. s poklesem míry pracovní schopnosti 70 %. PK MPSV současně neshledala jako dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav odpovídající postižením ve smyslu vyhlášky č. 359/2009 Sb. plicní a alergologický nález ani neurologický nález. PK MPSV dospěla k závěru, že k datu vydání napadeného rozhodnutí žalobce byl invalidní podle § 39 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, přičemž jde o invaliditu prvního stupně podle § 39 odst. 2 písm. a) zákona č. 155/1995 Sb., neboť pokles žalobcovy pracovní schopnosti z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu činí nejméně 35 %, a nikoli více než 49 %. Datum vzniku invalidity bylo určeno na 30. 7. 2020.
13. Na základě právě uvedených skutečností, vycházeje podle § 75 odst. 1 s. ř. s. ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době vydání napadeného rozhodnutí, krajský soud dospěl k závěru, že žalobou napadené rozhodnutí se zakládá na nesprávně zjištěném skutkovém stavu a nesprávném právním posouzení věci a je tedy nezákonné, neboť byl-li žalobce invalidní v prvním stupni již od 30. 7. 2020, tento stav nepochybně trval i v době rozhodování správního orgánu prvního stupně (12. 10. 2020) i v době rozhodování žalované o námitkách (20. 11. 2020).

6.           Závěr a náklady řízení

14. Protože krajský soud shledal žalobu důvodnou, podle § 78 odst. 1 s. ř. s. pro vady řízení zrušil rozhodnutí žalované a podle § 78 odst. 4 jí věc vrátil k dalšímu řízení. Stejnou vadou trpělo i rozhodnutí správního orgánu prvního stupně, neboť to se také zakládalo na posudkově-lékařských závěrech, které byly shledány jako posudkový omyl. Proto soud postupoval podle § 78 odst. 3 s. ř. s. a zrušil i rozhodnutí správního orgánu prvního stupně.
15. Podle § 78 odst. 5 a 6 je žalovaná v dalším řízení vázána právním názorem, který vyslovil soud ve zrušujícím rozsudku; důkazy provedené soudem budou zahrnuty mezi podklady pro nové rozhodnutí. V dalším řízení tedy správní orgány vezmou v úvahu závěry posudku PK MPSV a žalobci přiznají invalidní důchod pro invaliditu prvního stupně s datem vzniku 30. 7. 2020.
16. Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o § 60 odst. 1 s. ř. s. Žalobce měl ve věci plný úspěch, výslovně však prohlásil, že mu žádné náklady nevznikly. Proto soud rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
17. O odměně ustanoveného zástupce rozhodne soud samostatným usnesením.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Pardubice 25. května 2021

Mgr. Ondřej Bartoš v. r.

samosoudce