[OBRÁZEK]  ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Petra Šebka a soudců Mgr. Kateřiny Kopečkové, Ph.D. a Mgr. Filipa Skřivana v právní věci

žalobců: a) Ing. J. V.

 bytem X

 b) PhDr. B. V.

 bytem X

 oba zastoupeni JUDr. Markem Pourem, advokátem

 sídlem Bartošova 1729/9, Přerov

proti  

žalovanému: Krajský úřad Zlínského kraje

 sídlem třída Tomáše Bati 21, Zlín

za účasti:  1. CETIN a.s.

 sídlem Českomoravská 2510/19, Praha

 2. GasNet, s.r.o.

 sídlem Klíšská 940/96, Ústí nad Labem

 3. Vodafone Czech Republic a.s.

 sídlem náměstí Junkových 2808/2, Praha

 4. Ing. J. L. V.

 5. L. V.

 oba bytem X

 oba zastoupeni Mgr. Markem Vojáčkem, advokátem

 sídlem Na Florenci 2116/15, Praha

o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 4.4.2019, č.j. KUZL 19984/2019, sp. zn. KUSP 9808/2019 ÚP-Vác,

takto:

1. Rozhodnutí žalovaného ze dne 4.4.2019, č.j. KUZL 19984/2019, sp. zn. KUSP 9808/2019 ÚP-Vác, se ruší a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení.
2. Žalovaný je povinen zaplatit žalobcům náhradu nákladů řízení ve výši 25 094 Kč k rukám JUDr. Marka Poura, advokáta, sídlem Bartošova 1729/9, Přerov, do třiceti dnů od právní moci tohoto rozsudku.
3. Žalovaný nemá právo na náhradu nákladů řízení. 
4. Osoby zúčastněné na řízení nemají právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

1. Žalobci brojí proti rozhodnutí žalovaného ze dne 4.4.2019, č.j. KUZL 19984/2019, sp. zn. KUSP 9808/2019 ÚP-Vác, kterým žalovaný zamítl odvolání žalobců a potvrdil rozhodnutí Magistrátu města Zlína, odboru stavebních a dopravních řízení (dále jen „stavební úřad“), ze dne 15.10.2018, č.j. MMZL 086283/2018, sp. zn. MMZL-SÚ-134564/2015/So, jímž stavební úřad po provedeném řízení o nařízení nezbytných úprav dle § 137 odst. 1 písm. b) zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (dále jen „stavební zákon“), rozhodl tak, že se nenařizuje provedení nezbytných úprav v souvislosti se stavbou „STL plynovodního řadu a příslušných souvisejících (navazujících) plynovodních přípojek“ na pozemcích parc. č. X, X a X v k.ú. X. Stavební úřad rozhodoval poté, co žalovaný rozhodnutím ze dne 11.10.2017, č.j. KUZL 67846/2017, sp. zn. KUSP 51641/2017 ÚP-Vác, jeho původní rozhodnutí ze dne 4.4.2017, č.j. MMZL 156202/2016, sp. zn. MMZL-SÚ-134564/2015/So, zrušil a věc mu vrátil k novému projednání.

I. Shrnutí žalobní argumentace

2. Žalobci namítají, že s odstupem několika měsíců od položení středotlakého (STL) plynovodního řadu a po jeho kolaudaci provedli manželé V. na hranici svého pozemku parc. č. X v k.ú. X stavbu vysokého oplocení ze sloupků z plechového profilu zabetonovaného do podezdívky z monolitického betonu. Stavbu provedli bez stavebního povolení. Betonovou podezdívku postavili v ochranném pásmu STL plynovodu, zčásti betonové podezdívky dokonce přímo nad ním. Dle posudku znalce činí hmotnost betonové podezdívky ležící přímo na STL potrubí cca 4,4 tuny. Podle žalobců tím došlo k porušení zákazů stanovených zákonem č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (dále jen „energetický zákon“), jež mají preventivní povahu. Nebyl udělen souhlas provozovatele plynárenské soustavy. Stavební úřad v rozporu se stavebním zákonem následně dne 26.6.2001 vydal dodatečné stavební povolení ke stavbě uvedeného oplocení, přičemž formálně ani věcně neřešil podmínky provozování STL plynovodu umístěného pod betonovým základem oplocení. Dodatečné stavební povolení neřeší případ provozování potrubí pod oplocením, trpí množstvím vad, z nichž každá znemožňovala jeho vydání. Odkaz žalovaného na rozhodnutí ze dne 24.11.2006 je nepřípadný, neboť toto se v žádném případě nemůže týkat oplocení postaveného na pozemcích parc. č. X, parc. č. X a parc. č. X v k.ú. X, je absolutně neplatné a také trpí vadami, přičemž žalobci se vinou stavebního úřadu ani nestali účastníky řízení. Nebylo ani provedeno kolaudační řízení pro stavbu a provozování oplocení, jak bylo uloženo v dodatečném stavebním povolení z roku 2001, ve spisu o tom není založen příslušný doklad.
3. Žalobci dále odkazují na posudek Ing. M. J., doložený manžely V., a opakují námitky, které k němu uplatnili; na tyto přitom správní orgány ve svých rozhodnutích nereagovaly.
4. Dále žalobci odkazují na znalecký posudek Ing. L. K.; žalobci upozorňovali, že znalec nedisponuje doložkou ve věci znaleckého posuzování bezpečnosti provozování staveb STL plynovodních potrubí. Žalovaný se k této otázce nijak nevyjádřil. Dále odkazují na znalecký posudek Ing. J. Š. a znalecký posudek Ing. J. H., který žalobci v průběhu správního řízení doložili.
5. Žalobci také odkazují na místní šetření, podle žalobců konané s ohledem na námitky žalobců týkající se statického výpočtu a za účelem jasného určení místa staticky hodnoceného posudkem Ing. M. J. Místního šetření se zúčastnili všichni pozvaní účastníci, vyjma autora statického výpočtu Ing. M. J. K vyjasnění námitek a určení místa výpočtu autorem posudku tedy nedošlo a argumentace žalobců tak nebyla vypořádána, stejně jako námitka nesprávně uvedeného místa vlastního výpočtu; stavební úřad uvedl, že žalobci při místním šetření neprokázali, že místo výpočtu je chybné; nejsou to však žalobci, kteří by na obsahu tohoto posudku stavěli svou procesní obranu, ale stavební úřad, který na uvedeném výpočtu založil své rozhodnutí a ani k datu jeho vydání není schopen postavit najisto, že důkazní prostředek staticky popisuje právě místo křížení STL plynovodu s betonovou podezdívkou ležící nad ním.
6. Pokud jde o znalecký posudek Ing. L. K. a jeho výpočet, ten se nezmiňuje o skutečnosti, na kterou upozornil znalec Ing. J. Š., tedy o problematice vrypů do plynovodního potrubí ostrými hranami, ani o skutečnosti, na kterou upozornil znalec Ing. J. H., konkrétně o vyklánění a nestabilitě zdiva. Ke znaleckému posudku Ing. J. H. se žalovaný nevyjádřil. Uvedené posudky hovoří o tom, že žalobci svůj dům z titulu popsaného nebezpečí dlouhodobě užívat nemohou. Správní orgány se měly vypořádat se zcela zjevnými rozpory v předložených znaleckých posudcích.
7. Svoji argumentaci žalobci rozhojnili v podané replice. Odkázali na znalecký posudek ze dne 20.5.2019 znalce Ing. J. Š., který podle žalobců doporučil provedení nezbytných opatření k zajištění bezpečnosti a definoval podmínky budoucího provozování již opravené plynovodní přípojky vedené od středotlakého potrubí k domu žalobců; žalobci obdrželi souhlas vlastníka a provozovatele plynovodu k opravě plynovodu, který také opravné práce provedl; podle protokolu o kontrole přípojky ze dne 8.8.2019 je přípojka již bez jakýchkoliv závad.
8. Žalobci navrhli, aby zdejší soud napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení. Na svém procesním postoji žalobci setrvali po celou dobu řízení před zdejším soudem.

II. Shrnutí procesního stanoviska žalovaného

9. Žalovaný nesouhlasí se žalobou a věcně setrvává na závěrech obsažených v napadeném rozhodnutí. Žalovaný navrhl, aby zdejší soud žalobu jako nedůvodnou zamítl. 
10. Taktéž žalovaný setrval na svém procesním postoji po celou dobu řízení před zdejším soudem.

III. Shrnutí vyjádření osob zúčastněných na řízení

11. Osoby zúčastněné na řízení se k podané žalobě nevyjádřily. 

IV. Posouzení věci

12. Žaloba byla podána včas (§ 72 odst. 1 s.ř.s.), osobou k tomu oprávněnou (§ 65 odst. 1 s.ř.s.), žaloba je přípustná (§ 65, § 68 a § 70 s.ř.s.).             
13. Zdejší soud napadené rozhodnutí přezkoumával v mezích uplatněných žalobních bodů (§ 75 odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb. soudního řádu správního, dále jen „s.ř.s.“) podle skutkového a právního stavu ke dni rozhodnutí žalovaného (§ 75 odst. 1 s.ř.s.). Zdejší soud podle § 76 odst. 1 písm. a) s.ř.s. dospěl k závěru, že žaloba je důvodná.
14. Žalobci zpochybňují závěr správních orgánů o tom, že v projednávané věci nebyly splněny podmínky pro nařízení nezbytných úprav ve smyslu § 137 odst. 1 písm. b) stavebního zákona týkajících se stavby STL plynovodního řadu a příslušných souvisejících (navazujících) plynovodních přípojek.
15. Podle § 137 odst. 1 písm. b) stavebního zákona může stavební úřad nařídit vlastníku stavby, stavebního pozemku nebo zastavěného stavebního pozemku nezbytné úpravy, jimiž se odstraňují jiné hygienické, bezpečnostní, požární a provozní závady a závady na elektrickém zařízení stavby.
16. Podle § 137 odst. 3 stavebního zákona může nezbytné úpravy podle § 137 odst. 1 stavebního zákona stavební úřad nařídit pouze v případě, že stavba nebo zařízení nejsou postaveny a užívány v souladu s podmínkami danými povolením stavebního úřadu. Jsou-li stavba nebo zařízení postaveny a užívány v souladu s podmínkami danými povolením stavebního úřadu, může stavební úřad nařídit nezbytné úpravy podle § 137 odst. 1 stavebního zákona jen v případě prokazatelně významného ohrožení a za náhradu újmy, kterou by nařízené úpravy vyvolaly.
17. Podle § 132 odst. 2 písm. d) stavebního zákona je stavební úřad ve veřejném zájmu oprávněn nařizovat nezbytné úpravy na stavbě, stavebním pozemku nebo na zastavěném stavebním pozemku.
18. Podle § 132 odst. 3 stavebního zákona se veřejným zájmem rozumí požadavek, aby stavba byla prováděna v souladu s rozhodnutím nebo jiným opatřením stavebního úřadu (písm. a/), stavba byla užívána jen k povolenému účelu (písm. b/), stavba neohrožovala život a zdraví osob nebo zvířat, bezpečnost, životní prostředí, zájmy státní památkové péče, archeologické nálezy a sousední stavby, popřípadě nezpůsobovala jiné škody či ztráty (písm. c/), se při výstavbě a užívání stavby a stavebního pozemku předcházelo důsledkům živelních pohrom nebo náhlých havárií, čelilo jejich účinkům nebo aby se nebezpečí takových účinků snížilo (písm. d/), byly odstraněny stavebně bezpečnostní, požární, hygienické, zdravotní nebo provozní závady na stavbě anebo na stavebním pozemku, včetně překážek bezbariérového užívání stavby (písm. e/).
19. Podle § 132 odst. 4 stavebního zákona se ustanovení § 132 odst. 2 stavebního zákona vztahuje obdobně na terénní úpravy a zařízení.
20. Podle § 132 odst. 5 stavebního zákona stavební úřad v rozhodnutí odůvodní konkrétní veřejný zájem, který zásah vyžaduje.
21. Z uvedené právní úpravy plyne, že důvodem vedoucím k nařízení nezbytných úprav může být buď skutečnost, že stavba není postavena nebo užívána tak, jak bylo stanoveno v podmínkách stavebního povolení, anebo sice stavba či její užívání podmínkám stavebního povolení odpovídají, avšak došlo k situaci prokazatelného významného ohrožení.
22. V posuzované věci je relevantní právě druhý uvedený případ, tedy že stavba je postavena a užívána v souladu s podmínkami danými stavebním povolením, přičemž rozhodnou skutečností pro možné nařízení nezbytných úprav je přítomnost či nepřítomnost prokazatelně významného ohrožení. Dotčenými stavbami jsou přitom v projednávané věci stavby dvě: jednak stavba STL plynovodního řadu (a navazujících plynovodních přípojek), a dále stavba oplocení s betonovou podezdívkou, zčásti realizovaná právě nad dotčeným plynovodem resp. v jeho ochranném pásmu. Dotčenými pozemky jsou poté pozemky parc. č. X, X a X v k.ú. X.
23. Řízení o nařízení nezbytných úprav podle § 137 odst. 1 písm. b) stavebního zákona bylo zahájeno na základě podnětu žalobců, kteří upozorňovali na havarijní stav STL plynovodu. Nutnost stavebních úprav ve vztahu k plynovodu přitom měla plynout z negativních vlivů stavby oplocení s podezdívkou. Správní orgány tedy posuzovaly, zda taková situace nastala a zda bylo třeba nařídit vlastníku stavby, stavebního pozemku nebo zastavěného pozemku nezbytné úpravy, jimiž by byly odstraněny bezpečnostní závady.
24. Pokud žalobci namítají, že stavba oplocení byla realizována bez patřičného povolení, a že stavební povolení, na které v souvislosti s touto stavbou odkazují správní orgány, je „absolutně neplatné“ a neřeší případ provozování plynovodního potrubí stojícího pod ní, tak správní orgány dospěly k závěru, že stavba oplocení realizovaná v místě STL plynovodního řadu a navazujících plynovodních přípojek byla provedena v souladu s rozhodnutím ze dne 24.11.2006, č.j. MMZL 89346/2006, sp.zn. MMZL-SÚ-49561/2006/Vh - dodatečné povolení stavby „Oplocení rodinného domu“ na pozemcích parc. č. X, X, X, X, X, X, X, X, X, X, X v k.ú. X.
25. K uvedené žalobní námitce je třeba zdůraznit, že otázku správnosti resp. zákonnosti stavebního povolení a řízení předcházejícího jeho vydání nejsou správní orgány v řízení o nařízení nezbytných úprav oprávněny a povinny zkoumat, nejedná se o předmět tohoto řízení. Jak ostatně uvedl stavební úřad ve svém rozhodnutí, dodatečné povolení stavby „Oplocení rodinného domu“ na pozemcích parc. č. X, X, X, X, X, X, X, X, X, X, X v k.ú. X ze dne 24.11.2006, č.j. MMZL 89346/2006, sp.zn. MMZL-SÚ-49561/2006/Vh, nabylo právní moci dne 6.1.2007 a již jej nelze přezkoumat ani v přezkumném řízení podle § 97 odst. 2 zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu (dále jen „správní řád“). Stejně tak stavební úřad odkázal na skutečnost, že v případě uložení plynovodu vydal stavební úřad dne 20.9.1999 pro stavbu „Plynofikace Zlín – Kudlov, III. A IV. Etapa“ kolaudační rozhodnutí č.j. 3640/99/St/Sv, které nabylo právní moci dne 15.10.1999.
26. Zdejší soud nemůže přisvědčit žalobcům v tom, že dodatečné stavební povolení ze dne 24.11.2006 se na stavbu dotčeného oplocení nevztahuje. Ze správního spisu plyne, že část plynovodu, která má být negativně ovlivněna oplocením s betonovou podezdívkou, se nachází na pozemcích parc. č. X, X a X v k.ú. X, dotčené oplocení se nachází na hranicích těchto pozemků. O této skutečnosti ostatně podle zdejšího soudu není sporu. V dodatečném stavebním povolení ze dne 24.11.2006 je přitom uvedeno, že se jím povoluje stavba oplocení rodinného domu Zlín, X, X č.p. X, přičemž oplocení je provedeno ze sloupků z plechového profilu, zabetonováno do podezdívky z monolitického betonu, výplň je provedena ze svařované síťoviny.
27. Pokud žalobci odkazují na dodatečné stavební povolení č.j. SÚ 461/01Ba ze dne 26.6.2001, k němuž uvádějí, že právě jím byla stavba oplocení povolena, tak tímto rozhodnutím byla dodatečně povolena stavba oplocení pro farmový chov daňků na pozemcích parc. č. X, X, X a X v k.ú. X, kdy se jedná o zeď z kamenných bloků a o oplocení z kamenných bloků s výplní z dřevěných fošen; nejedná se tedy o „drátěný plot“, jak uváděli žalobci. Nadto, i přesto, že je v uvedeném dodatečném stavebním povolení ze dne 26.6.2001 uvedeno, že dané oplocení je umístěno mj. na pozemku parc. č. X, tak již z výkresu „Farmový chov – situace“ z června 2000, který je k tomuto rozhodnutí přiložen a v němž je oplocení zakresleno, plyne, že toto oplocení není umístěno mezi pozemky parc. č. X, X a X. Současně i kupříkladu z fotografií, jež jsou přílohou protokolu o místním šetření ze dne 10.4.2018, č.j. MMZL 038697/2018, sp. zn. MMZL-SÚ-134564/2015/So, plyne, že dotčeným oplocením, o které v projednávané věci jde, je drátěné oplocení s betonovou podezdívkou. K odkazovanému stavebnímu povolení ze dne 26.6.2001, č.j. SÚ 4610/01/Ba, tedy podle zdejšího soudu žalovaný správně upozornil, že jím bylo povoleno jiné oplocení manželů V., a to oplocení, které nemá přímý dopad vůči nemovitostem žalobců, a současně je již vzhledem k uplynutí zákonné lhůty dle § 96 a § 97 správního řádu nelze přezkoumat.
28. Jelikož se dodatečné stavební povolení ze dne 26.6.2001 na danou stavbu oplocení nevztahuje, je nepřípadná argumentace žalobců, že nebylo provedeno kolaudační řízení, jak toto dodatečné stavební povolení vyžadovalo. Ke stavebnímu povolení ze dne 24.11.2006 poté zdejší soud nad rámec uvedeného dodává, že z něj jednoznačně plyne, že v souladu se stavebním zákonem k jeho užívání nebylo vyžadováno kolaudační rozhodnutí.
29. Zdejší soud k této části žalobní argumentace uzavírá, že veškerými námitkami žalobců, které se netýkají výše vymezeného předmětu řízení, nýbrž nesplnění podmínek, za kterých bylo možné dodatečně povolit stavbu oplocení, pod kterou se nachází plynovodní potrubí, se v nyní posuzované věci nemůže zabývat; platí to též pro námitku absence souhlasu provozovatele plynárenské soustavy o udělení výjimky z obecně platného pravidla o ochraně pásem, či že dodatečným stavebním povolením ze dne 26.6.2001 došlo k odsouhlasení stavby na parcele, která je dnes evidována jako veřejně přístupná účelová komunikace (totéž ve vztahu ke stavebnímu povolení ze dne 24.11.2006) a že stavby oplocení, na které se toto povolení vztahuje, se nacházejí na lesních pozemcích a mají za následek zamezení přístupu na lesní pozemky, což příslušné právní předpisy zakazovaly.
30. Podle zdejšího soudu je v případě nařízení nezbytných úprav nutno přihlížet k účelu tohoto institutu; tím je ochrana veřejného zájmu (viz také § 132 odst. 2 písm. d/ stavebního zákona). Pokud jsou stavba či zařízení postaveny či užívány v souladu s podmínkami danými stavebním povolením, tu zákonodárce nařízení nezbytných úprav podmínil přítomností prokazatelně významného ohrožení chráněných veřejných zájmů. Jak plyne mj. z komentářové literatury, „Pojem "prokazatelně významné ohrožení chráněných veřejných zájmů" je neurčitým právním pojmem a stavební úřad musí jeho naplnění vždy odůvodnit ve svém rozhodnutí, a to při respektování pravidel volného správního uvážení dle § 50 odst. 4 správního řádu. V této situaci hradí vlastníkovi náklady na provedení nezbytných úprav stavební úřad ... Z hlediska procesního je řízení o nařízení nezbytných úprav řízením zahájeným z moci úřední (ex offo). Předpokladem jeho zahájení je vždy zjištění aktuálního stavu na místě samém formou kontrolní prohlídky stavby. Lze doporučit, aby za účelem posouzení odborných aspektů věci stavební úřad přizval do řízení také experty, např. autorizované osoby či soudní znalce (§ 174 stavebního zákona). Účastníky řízení jsou vlastník, sousedé, jejichž práva mohou být rozhodnutím o nařízení nezbytných úprav přímo dotčena. Nájemci bytů a nebytových prostor jsou účastníky řízení, pokud jejich nájemní práva mohou být přímo rozhodnutím dotčena. Současně nájemci mají povinnost umožnit provedení nařízených nezbytných úprav. Kromě účastníků řízení stavební úřad by měl nařízení nezbytných úprav projednat i s dotčenými orgány, které hájí veřejné zájmy podle zvláštních právních předpisů.“ (Gregorová, J., Průcha, P. a kol. Stavební zákon: praktický komentář: podle stavu k 1.1.2017. Praha: Leges, 2017. ISBN 978-80-7502-180-9).
31. Řízení o nařízení nezbytných úprav lze zahájit toliko z moci úřední. Výsledkem tohoto řízení pak může být uložení veřejné subjektivní povinnosti, konkrétně pak nařízení nezbytné úpravy vlastníku stavby, stavebního pozemku nebo zastavěného stavebního pozemku. Již z toho, že řízení slouží výhradně k ochraně veřejného zájmu, plyne, že nařízení nezbytných úprav není určeno k ochraně subjektivních práv; jejich ochrana bude toliko nepřímou, když veřejný zájem zahrnuje mj. požadavek na to, aby stavba neohrožovala život a zdraví osob nebo zvířat, bezpečnost, životní prostředí, zájmy státní památkové péče, archeologické nálezy a sousední stavby, popřípadě nezpůsobovala jiné škody či ztráty (viz § 132 odst. 3 písm. c/ stavebního zákona), aby se při výstavbě a užívání stavby a stavebního pozemku předcházelo důsledkům živelních pohrom nebo náhlých havárií, čelilo jejich účinkům nebo aby se nebezpečí takových účinků snížilo (§ 132 odst. 3 písm. d/ stavebního zákona), či aby byly odstraněny stavebně bezpečnostní, požární, hygienické, zdravotní nebo provozní závady na stavbě anebo na stavebním pozemku, včetně překážek bezbariérového užívání stavby (§ 132 odst. 3 písm. e/ stavebního zákona). Pokud jsou stavba či zařízení postaveny či užívány v souladu s podmínkami danými stavebním povolením, je nezbytné, aby chráněný veřejný zájem byl ohrožen (nikoliv nutně porušen) „prokazatelně významným způsobem“; z tohoto vyplývá, že se bude jednat o v jistém smyslu krajní situace, kdy se porušení veřejného zájmu bude jevit dostatečně reálné, jeho pravděpodobnost bude vysoká, současně následky, které takto hrozí, nebude možné hodnotit jako zanedbatelné. To, zda taková situace hrozí, tedy bude vždy věcí konkrétního posouzení zpravidla odborných otázek.
32. Ze shodné argumentace účastníků řízení lze dovodit, že konkrétní hrozbou by měla být potenciální havárie plynovodního zařízení a s tím související ohrožení života a zdraví osob nebo zvířat a bezpečnosti. Bylo tedy třeba, aby se správní orgány naplněním podmínek prokazatelně významného ohrožení chráněných veřejných zájmů (ohrožení života a zdraví osob nebo zvířat a bezpečnosti v důsledku hrozby havárie) dostatečným způsobem zabývaly a vzaly v úvahu vše, co v daném řízení vyšlo najevo; byly to přitom správní orgány, kdo byl oprávněn a povinen posoudit naplnění těchto podmínek a k tomu bylo potřeba, aby správní orgány v nezbytné míře zjistily skutkový stav, který v daném případě nepochybně vyžadoval posouzení odborných aspektů věci
    (§ 50 odst. 3 správního řádu). Bylo pak na správních orgánech, aby zejména zohlednily odborné závěry znaleckých posudků a vypořádaly se s nimi s ohledem na případné rozpory.
33. Je třeba zdůraznit, že stav potrubí samotného byl v době jeho prohlídek v pořádku (jeho poškození nebylo shledáno). Stavební úřad provedl kontrolní prohlídku (protokol ze dne 17.12.2015, č.j. MMZL 172650/2015, sp. zn. MMZL-SÚ-134564/2015-Soú), na jejímž základě zástupce RWE distribuční služby, s.r.o. provedl kontrolu STL PE plynovodu DN 63 a dvou domovních přípojek pro č.p. X a č.p. X v X, s výsledkem kontroly - bez úniku; k zjištěným závadám a požadavkům na jejich odstranění uvedl, že betonová zídka se nachází v ochranném pásmu plynovodu a že plynovod má nedostatečné krytí. Podstatné je tedy posouzení působení oplocení s podezdívkou mj. s ohledem na stav této stavby a její statické vlivy na podloží, v němž (resp. pod nímž) se nachází plynové potrubí; podle názoru zdejšího soudu se tak jedná o otázku, kterou je oprávněn posuzovat odborně se zohledněním aspektů, jichž se daná věc týká (stavebně technické aspekty spolu s aspekty souvisejícími s bezpečností plynárenských zařízení), a je třeba zohlednit i skutečnost, že se jedná o působení stavby na plynové potrubí, které není umístěno v ochranném pásmu a dle zjištění nemá odpovídající krytí a zároveň se nachází pod stavbou. 
34. Za účelem zjištění skutkového stavu stavební úřad usnesením ze dne 13.1.2016, č.j. MMZL 001720/2016, ustanovil Ing. L. K., znalce v oboru ekonomika – ceny a odhady nemovitostí, a stavebnictví – stavby obytné, k vypracování znaleckého posudku. Před vyhotovením znaleckého posudku obdržel stavební úřad při jednání dne 31.3.2016 od manželů V. stavebně technický a statický posudek z února 2016 vypracovaný znalcem Ing. M. J., autorizovaným inženýrem pro pozemní stavby.  
35. Z posudku, či odborného vyjádření - neboť jak plyne ze správního spisu, na posudku není uvedena znalecká doložka - Ing. M. J., jehož součástí byl statický výpočet, vyplynulo, že oplocení mezi pozemky parc. č. X a X v k.ú. X je provedeno nad STL plynovodem (IPe 63), plynovod je uložen asi 150 mm pod základem oplocení. Konstrukce oplocení je v dobrém stavu, základ ani betonová stěna nejsou porušeny trhlinami, beton je v dobrém stavu, pouze v místě provedení plynové přípojky k sousednímu rodinnému domu na parc. č. X je v základové konstrukci oplocení dodatečně proveden otvor šířky 100 až 200 mm na celou šířku základového pasu, v levém líci tohoto otvoru vznikla v betonové stěně oplocení svislá trhlina; vznikem svislé trhliny v betonové stěně nedošlo k deformaci horního líce stěny, odchylka od roviny v místě poruchy činí pouhých 0,1o; po délce základu oplocení tak nedochází k jeho nerovnoměrnému sedání. Oplocení je založeno na žluté, jílovitopísčité zemině třídy F4 (případně jílovitoštěrkovité třídy F2) s měkkou konzistencí; pro statické posouzení základové zeminy pod základovým pasem oplocení byla zvolena zemina třídy F4, jejíž tabulková výpočtová pevnost je nižší než u třídy F2. S odkazem na statický výpočet autor posudku dovodil, že byla určena velikost sednutí základového pasu hodnotou 2,2 mm, přičemž hodnota tohoto sednutí byla při stáří konstrukce asi 15 let již dávno dosažena; s ohledem na měkkou konzistenci zeminy a písčité lože, do kterého byl STL plynovod uložen, nedojde k porušení plynovodu. Autor posudku k zajištění stability oplocení do budoucna doporučil okamžité odstranění náletové dřeviny z horní části  dodatečně provedeného otvoru šířky 100 až 200mm, a doporučil z otvoru v základovém pasu vybrat hlínu na celou šířku základu, nad plynovou přípojku k rodinnému domu na parc. č. X vložit měkký EPS tl. 60mm a provést zabetonování tohoto otvoru. Závěr posudku je takový, že z technického hlediska je možné oplocení nad STL plynovodem ponechat.
36. Pokud jde o znalecký posudek Ing. L. K. ze dne 20.9.2016, tak z něj plyne, že jeho podpůrným podkladem byl posudek Ing. M. J. Ze znaleckého posudku Ing. L. K. plyne, že tento znalec za účasti zástupců stavebního úřadu, RWE GasNet, s.r.o., žalobce Ing. V. a paní V. a jejich zástupců, provedl dne 30.8.2016 dvě ručně kopané sondy. Jedna z čela západní strany pozemku parc. č. X při styku STL plynu PE 63 se základem opěrné zdi oplocení, kdy byl zjištěn plynovod STL situovaný pod pravým okrajem základu oplocení 30 cm pod základovou spárou, a současně krytí od stávajícího terénu (tj. zámkové dlažby) 42 cm; druhá sonda byla provedena z pozemku parc. č. X v místě odbočky plynovodní přípojky do rodinného domu č.p. X manželů V., kdy bylo zjištěno, že STL řad i přípojka 30 cm pod základovou spárou základu opocení je situována v pravém okraji pod základem, současně bylo zjištěno krytí od stávajícího terénu zámkové dlažby 48 cm. Znalec dovodil, že provedením základu oplocení, podezdívky i samotného oplocení (stavby oplocení) nad STL plynovodem byl porušen energetický zákon, kdy není dodrženo ochranné pásmo u středotlakého plynovodu a přípojky v zastavěném území obce 1 metr na obě strany; dále provedením terénních úprav na části p.č. X v těsném sousedství vybudovaného oplocení v rozsahu odkopání zeminy původního svažitého terénu došlo k obnažení základu oplocení a ke snížení původního krytí z asi 1,05 metru na 0,42 metru (sonda 1) a 0,48 metru (sonda 2); tím došlo k porušení normy ČSN 736005. STL plynovod pod základem oplocení, i STL plynovodní přípojky k rodinnému domu č.p. X, nejsou po provedených sondách v havarijním stavu a proto neohrožují zdraví a životy osob nebo zvířat v dané lokalitě. Stáří plynovodního zařízení je k datu zpracování znaleckého posudku 17 let, stáří oplocení (základu, podezdívky i samotného plotu) je k datu zpracování znaleckého posudku 16 let. Dle posudku Ing. M. J. již došlo k sednutí základu o 2,2 mm a další sedání se nepředpokládá; i přes porušení příslušného zákona v důsledku sedání oplocení nedojde k porušení STL plynovodu ani přípojky. U plynovodního zařízení STL PE 63 mm pod základem opěrné zdi v důsledku zmenšeného krytí na 42 cm a 48 cm nedojde k havárii plynovodního zařízení, a proto nemůže být ohroženo zdraví osob a zvířat. U plynovodní přípojky přes p.č. X od hlavního řadu k rodinnému domu č.p. X není dovolen přejezd automobily nad 3,5 tuny. Stávající situace trvá minimálně 16 let bez toho, aby došlo k nějakému ohrožení. Žádná nová opatření, mimo zákazu přejezdu přes pozemek p.č. X v místě STL přípojky do rodinného domu č.p. X automobily a technikou nad 3,5 tuny, není nutné realizovat. Pro uvedení celé situace tak, aby byla v souladu s příslušnými zákony a normami, znalec doporučil realizovat dohodu mezi manžely V. a manžely V. o zrušení stávající trasy STL plynovodu pod základem stávajícího základu oplocení a v místech reálných zásobovacích tras automobily a technikou nad 3,5 tuny situovat chráničky v důsledku sníženého krytí.
37. Pokud jde v této souvislosti o žalobní argumentaci směřující vůči znaleckému posudku Ing. M. J., ta je shodná s odvolacími námitkami na str. 6 až 7 odvolání žalobců (zohlednění vad zdi a zpochybnění statistického výpočtu). Tyto argumenty však žalovaný vůbec nevypořádal; zdejší soud pak v tomto ohledu přezkumnou činnost žalovaného nemůže nahrazovat.
38. Pokud jde o výtky žalobců k odbornosti Ing. L. K., tak podle znalecké doložky k předmětnému posudku byl Ing. L. K. jmenován rozhodnutím Krajského soudu v Brně ze dne 19.5.1992, č.j. Spr. 202/92, znalcem pro „základní obor ekonomika, stavebnictví, pro odvětví ceny a odhady nemovitostí, stavby obytné“. Současně správním spisem prochází výpis z evidence znalců z aplikace datalot.justice.cz ze dne 6.2.2019, z něhož plyne, že obory znalecké činnosti tohoto znalce jsou „ekonomika“ (odvětví „ceny a odhady“, specializace „nemovitosti“) a obor „stavebnictví“, odvětví „stavby obytné“. Z komentářové literatury k § 56 správního řádu plyne, že „Vedle požadavku písemné formy znaleckého posudku je znalec povinen naplnit také náležitosti stanovené ZnalV 1967. Znalecký posudek nesplňující náležitosti podle § 13 odst. 4 ZnalV 1967, neboť byl zpracován osobou, která nebyla zapsána do seznamu znalců pro daný obor, jehož se posudek týká, nemůže být podkladem správního rozhodnutí (rozsudek KS v Brně ze dne 17. 6. 2009, č. j. 31 C 181/2008-37).” (Potěšil, L., Hejč, D., Rigel, F., Marek, D.: Správní řád. Komentář. 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2020, 916 s. ISBN 978-80-7400-804-7). Z komentářové literatury k § 8 zákona č. 36/1967 Sb., o znalcích a tlumočnících (jenž byl zrušen ke dni 1.1.2021), poté plyne, že „Formulaci zadání by měl znalec věnovat pozornost. V první řadě by znalec měl posoudit úkol z toho pohledu, zda odpovídá jeho odbornosti i odbornosti, která byla v zadání vymezena. Tedy zda úkol odpovídá oboru a odvětví, ve kterém je zapsán v seznamu a který byl v ustanovení znalce označen. Jakékoli vybočení při zpracování úkolu z oboru a odvětví, ve kterém je znalec jmenován (v některých případech i ze specializace), může znamenat vyhotovení vadného posudku. Takový posudek by potom v řízení neobstál a znalec by mohl nést procesní i disciplinární odpovědnost. Chybou by však bylo zpracování posudku sice kompetentním znalcem, ale v oboru, který na zkoumání znaleckého úkolu není vhodný. V některých případech je obtížné stanovit hranice odbornosti znalce i nejvhodnější obor k zajištění odborného posudku. Jednak je řada hraničních oborů, které mohou jednu zadanou problematiku zpracovávat, a také někteří znalci vykonávají širší odbornou praxi, než je jejich specializace znalecké činnosti zapsané v seznamu. Platí zásada, podle které zpracovává posudek ten znalec, jehož odbornost při vypracování úkolu převažuje. Na jednotlivé úkony z ostatních oborů může přizvat konzultanta. V takové situaci, kdy znalecký posudek je třeba zpracovat z více oborů, mohou jej zpracovat znalci z těchto oborů společně. Pokud je znalec zapsán pro daný obor a odvětví, není vyloučeno, aby zpracoval část svého úkolu i v jiné specializaci, než má zapsanou v seznamu. Podmínkou je však jeho odbornost v této oblasti, dodržení správného znaleckého postupu a souhlas orgánu, který jej pro tento úkol ustanovil.“ (Dörfl, L. Zákon o znalcích a tlumočnících. Komentář. 1. vydání, Praha: C. H. Beck, 2009, 205 s. ISBN 978-80-7400-148-2, zvýrazněno zdejším soudem).
39. Zdejší soud však ani v tomto směru v napadeném rozhodnutí nenalezl relevantní argumentaci žalovaného k námitce, že Ing. L. K. není znalcem v oboru energetika se specializací na plynová zařízení dle vyhlášky č. 21/1979 Sb. (str. 7 a 8 odvolání žalobců).
40. Obecné konstatace na str. 9 napadeného rozhodnutí pouze potvrzují, že stavební úřad vycházel ze znaleckého posudku Ing. L. K. a že na základě shromážděných podkladů dospěl k závěru, který řádně zdůvodnil a že se se všemi podklady vypořádal. Co do vypořádání odvolacích námitek na str. 6 až 8 odvolání týkajících se odborných výstupů Ing. M. J. a odbornosti Ing. L. K. je tak napadené rozhodnutí v této části nepřezkoumatelné. 
41. Pokud jde o znalecký posudek ze dne 8.4.2017 Ing. J. Š., znalce v oboru energetika se specializací pro vyhrazená plynová zařízení, doložený žalobci, tento předně odkazuje na protokol o kontrole plynárenského zařízení ze dne 21.12.2015, s tím, že z něj plyne, že v místě betonové zídky je v ochranném pásmu plynovodu nedostatečné krytí plynovodu. Ochranná zídka leží přímo nad plynovodem a vytváří tak nepřípustný tlak na polyethylenové potrubí, které je méně odolné proti vnějším silovým zatížením než potrubí z oceli a může být snadno deformované; proto jsou kladeny v předpisech poměrně vyšší nároky na zajištění ochrany proti mechanickému poškození a poškození vnějšími vlivy. Zeď byla postavena bez vědomí provozovatele plynovodu. Není jasné, zda jsou dodrženy podmínky pro obsyp a zásyp potrubí, a to z hlediska kvality materiálu a velikosti zrn. Podle plynárenského zákona je ochranné pásmo u středotlakých plynovodů 2 metry od osy plynovodu a každý se musí zdržet takového jednání, kterým by mohl poškodit plynárenskou soustavu nebo omezit nebo ohrozit její bezpečný a spolehlivý provoz a veškeré činnosti musí být prováděny tak, aby nedošlo k poškození energetických zařízení. Postavením oplocení s podpěrnou zídkou, a to i bez řádné projektové dokumentace, která by zohledňovala rizika vyplývající z provozu plynárenského zařízení, je vytvářena nepříznivá statická zátěž plynovodu, které navíc nemá dostatečné krytí. Jelikož polyethylenové potrubí není uloženo v ochranné trubce nebo nejsou provedena jiná ochranná opatření, může dojít v budoucnu k jeho deformaci a poškození a není tak zaručen jeho bezpečný provoz. Jelikož je na plynovodu nebo v jeho bezprostřední blízkosti vybudována podpěrná zeď pro oplocení, která staticky zatěžuje plynovod, nejsou vytvořeny podmínky pro bezpečný provoz plynovodu a v budoucnu může dojít k poškození tohoto plynovodu vlastní vahou podpěrné zídky. Vzhledem k tomu, že podpěrná zeď byla postavena bez vědomí provozovatele plynovodu, není zaručeno, že obsyp plynovodu zůstal na stejné úrovni jako v době výstavby plynovodu, tudíž se do blízkosti plynovodu mohly dostat i kamínky s ostrými hranami. Tím není vyloučeno, že by na plynovodu mohly vzniknout i poškození případnými vrypy, vedoucími v krajním případě až k proděravění plynovodu, což by nepochybně mělo za následek nekontrolovaný únik plynu. Zároveň výstavbou zdi v ochranném pásmu plynovodu byl porušen energetický zákon. Stávající stav je z dlouhodobého hlediska neudržitelný, proto znalec navrhl provést stavební úpravy vedoucí k nápravě tohoto stavu, například instalací ochranné trubky nad plynovodem.
42. Pokud jde o posudek Ing. J. H. ze dne 22.1.2018, znalce v oboru stavebnictví, odvětví stavby obytné, průmyslové, zemědělské, se specializací na poruchy, závady, statiku, taktéž doložený žalobci, tak jeho podkladem byl mj. výše uvedený posudek znalce Ing. J. Š., který v řízení doložili žalobci. Tento posudek s odkazem na závěry posudku Ing. J. Š. uvádí, že se s jeho závěry ztotožňuje, přičemž spodní část plotové zídky (základ) by měla plnit funkci opěrné zdi. Tato zeď není založena do nezámrzné hloubky – základová spára je v úrovni terénu. Funkci opěrné zdi proto neplní. Je pod vlivem mrazových účinků a způsobuje svislé pohyby trhlinou odděleného rohového bloku základu a na ni nabetonované zídky. Dalším negativním faktorem je, že spodní část (opěrná zeď) nemá obvyklé požadované odvodňovací otvory. Srážkové vody ovlivňují negativně únosnost základové spáry. Navíc pak proniklé srážkové a tavné sněhové vody za rubem zdi svými expanzivními účinky v době mrazů vyvolávají vyklánění zdiva.  Dále je třeba vzít v úvahu, že váha této nestabilní části je asi 44 kN (4,4 tuny). Nestabilita této části zdi má tedy dlouhodobé kumulativní negativní účinky na stav nadloží plynového potrubí.
43. Podle zdejšího soudu z argumentace žalobců i znaleckých posudků plyne, že pro posouzení bezprostřední hrozby hrají roli tři aspekty – standardu neodpovídající krytí potrubí, stav podezdívky oplocení (vliv váhy podezdívky na podloží a v něm umístěné potrubí) a složení a charakter podloží mezi potrubím a podezdívkou.
44. Závěry posudků stavební úřad přitom v prvostupňovém rozhodnutí vyhodnotil tak, že posudek znalce Ing. J. Š. nelze interpretovat tak, že by se jednalo o bezprostřední hrozbu a že pokud sedání podezdívky oplocení nezpůsobilo za dobu cca 18 let poškození, nemůže je způsobit ani v době, kdy již k sedání prakticky nemůže docházet; i Ing. M. J. i Ing. L. K. potvrdili, že z narušení ochranného pásma plynovodního zařízení a ze souvisejícího porušení četných norem nelze automaticky dovozovat, že správným postupem stavebního úřadu je nařízení nezbytných úprav, a že přestože se jedná o poměrně mohutnou podezdívku, nelze její gravitační působení vnímat stejným způsobem jako klasické základové konstrukce, na kterých spočívají např. vícepodlažní obytné či jiné stavby obdobné stavby, přičemž v tomto případě se k vlastní zátěži přidává pouze váha drátěného oplocení.
45. K tomu pak žalobci v odvolání namítali, že posudek Ing. M. J. nezohlednil, že podezdívka vykazuje destruktivní trhliny a že autor posudku při výpočtu zvolil jako podloží jílovitou písčitou zeminu třídy F4 bez provedení sondy a ověření pravdivosti a nezohlednil, že se základ neopírá o podloží. S odkazem na znalecký posudek Ing. J. Š. žalobci upozornili na nebezpečí negativního vlivu váhy betonové podezdívky nad potrubím a riziko vrypů způsobených ostrými předměty v místě uložení potrubí, a také na neexistující projektovou dokumentaci provedeného křížení stran provedení a použití materiálu obsypu. Ke znaleckému posudku Ing. J. H. žalobci upozornili, že podle jeho závěrů spodní část plotové zídky není založena do nezámrzné hloubky a neplní tak funkci opěrné zdi, je pod vlivem mrazových účinků a způsobuje svislé pohyby trhlinou odděleného rohového bloku u základu a na ni nabetonované zídky, a ani nemá požadované odvodňovací otvory, přičemž nestabilita zdi má dlouhodobé kumulativní účinky na stav podloží plynovodního potrubí.
46. Žalovaný k námitkám žalobců v napadeném rozhodnutí dovodil, že k havárii na plynovodním zařízení nemůže dojít, neboť podle posudku znalce Ing. L. K. stav STL plynovodu s přípojkami není havarijní; při stáří plynovodu 17 let a oplocení 16 let se již další sedání nepředpokládá a k porušení STL plynovodu a navazujících přípojek nedojde a ani v důsledku zmenšeného krytí plynovodního zařízení nedojde k havárii na tomto zařízení, přičemž z posudku pouze vyplynula nutnost nezatěžovat pozemek p.č. X k.ú. X v místě STL přípojky k rodinnému domu č.p. X přejezdem automobily a technikou nad 3,5 t, současně tento znalecký posudek je zpracován v souladu se statickým posouzením Ing. M. J., s výsledkem, že na základě provedeného statického výpočtu lze konstatovat, že k porušení plynovodu nedojde a z technického hlediska je možno oplocení nad STL plynovodem ponechat.
47. K posudkům Ing. J. Š. a Ing. J. H. žalovaný uvedl, že z nich nelze dovozovat, že by se v daném případě jednalo o prokazatelně významné ohrožení důležitých veřejných zájmů.
48. Je tedy zjevné, že rozhodnutí obou stupňů tvořící jeden celek stojí na závěru, že ani podle posudků Ing. J. Š. a Ing. J. H. nehrozí bezprostřední hrozba.  
49. Zdejšímu soudu však z tohoto závěru není zřejmé, na základě jakých hodnotících úvah ve vztahu k závěrům znaleckých posudků k němu žalovaný dospěl a jak z hlediska hrozby havárie plynu jejich odborné závěry vyhodnotil, zejména jak se vypořádal s rozporuplnými závěry jednotlivých znalců a odvolacími námitkami žalobců. 
50. Především posudek Ing. M. J. (ze kterého vycházel znalecký posudek Ing. L. K.) a znalecký posudek Ing. J. Š. se rozcházejí v tom, jakým způsobem podezdívka oplocení působí na plynovodní potrubí z hlediska statického zatížení. Dále znalecký posudek Ing. J. H. upozornil na nestabilitu zdi a v důsledku toho dlouhodobé kumulativní negativní účinky na stav nadloží potrubí, což z posudku Ing. M. J. ani znaleckého posudku Ing. L. K. nevyplynulo. Současně, podle posudku Ing. M. J. je oplocení založeno na žluté, jílovitopísčitě zemině třídy F4 (případně jílovitoštěrkovité třídy F2), nicméně podle znaleckého posudku Ing. J. Š. není zaručeno, že obsyp plynovodu zůstal na stejné úrovni jako v době výstavby plynovodu a tudíž se do blízkosti plynovodu mohly dostat kamínky s ostrými hranami; nesoulad tak podle zdejšího soudu panuje i ohledně charakteru zeminy mezi potrubím a podezdívkou. Konečně, znalecký posudek Ing. L. K. vycházel z posudku Ing. M. J., který uvedl doporučení k zajištění stability oplocení (okamžité odstranění náletové dřeviny z horní části dodatečně provedeného otvoru, vybrání hlíny v základovém pasu, vložené měkkého EPS a zabetonování otvoru), Ing. L. K. stanovil doporučení pouze v podobě chráničky v místě reálných zásobovacích tras automobily a technikou nad 3,5 tuny v důsledku sníženého krytí (tedy zjevně nikoli v místě křížení plynovodu a podezdívky); Ing. J. Š. poté ve svém znaleckém posudku navrhl provedení stavební úpravy např. v podobě instalace ochranné trubky nad plynovodem; i co do doporučení k úpravě stávajícího stavu zdejší soud shledává v dotčených posudcích nesoulad.
    Se všemi uvedenými rozpory se měly podle zdejšího soudu správní orgány vypořádat.
51. Konečný závěr o tom, zda havárie plynu bezprostředně hrozí či nikoli (v určitém rozumně odhadnutelném časovém horizontu), je podle zdejšího soudu možné učinit až na základě nerozporuplných odborných závěrů se zohledněním zjištění distributora dle protokolu o kontrole plynárenského zařízení ze dne 21.12.5015,  kdy byla provedena kontrola STL PE plynovodu DN 63 a dvou domovních přípojek pro č.p. X a č.p. X v X (viz rovněž str. 8 poslední odstavec napadeného rozhodnutí). Bez ohledu na skutečnost, že pravomocné stavební povolení již nelze podrobit soudnímu přezkumu, jsou podstatná jak uvedená zjištění distributora plynu (RWE distribuční služby, s.r.o.), tak zjištění znalce Ing. J. Š., že není jasné, zda jsou dodrženy podmínky pro obsyp a zásyp potrubí, a to z hlediska kvality materiálu a velikosti zrn. Pokud je podle znalce dle zákona ochranné pásmo u středotlakých plynovodů 2 metry od osy plynovodu a přitom v nyní posuzované věci je oplocení s podpěrnou zídkou bez řádné projektové dokumentace umístěno na plynovodu, který nemá dostatečné krytí, tak se jedná o skutková zjištění, od nichž nelze odhlédnout.
52. Závěry žalovaného tak nejsou podle zdejšího soudu řádně a dostatečně, s ohledem na závažnost dopadu případné havárie plynu na zdraví a majetek, zdůvodněny, a nereagují dostatečně ani na odvolací námitky žalobců. Rozhodnutí žalovaného je tak nepřezkoumatelné pro nedostatek důvodů.
53. Pokud žalobci odkazují na porušení jednotlivých ustanovení souvisejících právních předpisů (energetického zákona, norem TPG 702 01, ČSN EN 12007-1), na které upozornil ve svém posudku Ing. J. Š., a dále na absenci souhlasu provozovatele plynárenské soustavy o udělení výjimky z obecně platného pravidla o ochraně pásem, tak správní orgány tuto skutečnost nezpochybnily, nadto i z posudku Ing. L. K. vyplynulo, že nebylo dodrženo ochranné pásmo u středotlakého plynovodu a přípojky v zastavěném území obce. Z porušení příslušných norem nicméně ještě nelze dovozovat přítomnost prokazatelně významného ohrožení chráněných veřejných zájmů, ani to, že stavba či zařízení jsou postaveny a užívány v rozporu s podmínkami, které byly stanoveny stavebním povolením (v daném případě dodatečné stavební povolení
    č.j. MMZL 89346/2006, sp.zn. MMZL-SÚ-49561/2006/Vh, ze dne 24.11.2006). Je však zjevné, že v minulosti stavební úřad pochybil, jinak by taková zjištění nemohla být učiněna. Požadavky, jež dané potrubí nesplňuje, přitom nejsou samoúčelné; proto musí být, jak již bylo výše zdůrazněno, pečlivě s ohledem na závažnost potenciální hrozby havárie plynového potrubí po stránce odborné postaveno najisto, že havárie plynu nehrozí.
54. Pokud žalobci v replice k vyjádření žalovaného uvádějí, že stavební úřad zpochybnil mj. i bezpečnost provozování plynovodní přípojky vedené od středotlakého potrubí k domu samotných žalobců, a to s ohledem na nedostatečné krytí přípojky vrstvou zeminy uložené nad touto přípojkou, tu se podle zdejšího soudu jedná o argumentaci týkající se nízkotlaké plynovodní přípojky na pozemku parc. č. X a X v k.ú. X vedoucího k rodinnému domu žalobců; sami žalobci přitom v žalobě uvedli, že žalobou nebrojí proti výroku žalovaného o nenařízení stavebních úprav nízkotlakého potrubí ležícího na pozemku parc. č. X a X ve vlastnictví žalobců. Z tohoto důvodu považuje zdejší soud za nerozhodné, že vlastník plynovodu na základě žádosti žalobců, jíž předcházelo vypracování nového znaleckého posudku Ing. J. Š., provedl úpravy této přípojky a vystavil k tomu protokol o kontrole.
55. Zdejší soud tedy s ohledem na výše uvedené konstatuje, že rozhodnutí žalovaného je stiženo nepřezkoumatelností pro nedostatek důvodů.
56. Zdejšímu soudu tak nezbylo, než podle § 76 odst. 1 písm. a) s.ř.s. bez jednání zrušit napadené rozhodnutí žalovaného pro nedostatek důvodů a podle § 78 odst. 4 s.ř.s. věc vrátit žalovanému k dalšímu řízení. V něm je žalovaný vázán právním názorem vysloveným v tomto rozsudku (§ 78 odst. 5 s.ř.s.). Osud prvostupňového rozhodnutí nechť posoudí žalovaný.

V. Náklady řízení

57. O nákladech účastníků řízení zdejší soud rozhodl podle § 60 odst. 1 s.ř.s. Žalovaný nebyl ve věci úspěšný, a proto mu nenáleží právo na náhradu nákladů řízení. To náleží procesně úspěšným žalobcům, kterým vznikly důvodně a účelně vynaložené náklady na soudní poplatek za žalobu ve výši 6 000 Kč, společně s náklady právního zastoupení advokátem, a to za tři úkony právní služby po 2 480 Kč za každého žalobce, jež spočívají v převzetí věci a přípravě zastoupení a podání žaloby a repliky k vyjádření žalovaného, společně se třemi režijními paušály po 300 Kč, a částkou odpovídající výši DPH, kterou je zástupce povinen odvést podle ZDPH, celkem tedy 25 094 Kč. To vše podle § 7, § 9 odst. 4 písm. d), § 11 odst. 1 písm. a) a d), § 12 odst. 4 a § 13 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytnutí právních služeb (advokátní tarif).
58. Ve vztahu k osobám zúčastněným na řízení pak zdejší soud rozhodl tak, že nemají právo na náhradu nákladů řízení o žalobě. Osoba zúčastněná na řízení má právo na náhradu pouze těch nákladů, které jí vznikly v souvislosti s plněním povinnosti, kterou jí soud uložil; případně jí soud může z důvodů zvláštního zřetele hodných na návrh přiznat i náhradu dalších nákladů řízení (§ 60 odst. 5 s.ř.s.). V daném případě však žádná z těchto zákonem předvídaných situací nenastala.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s.ř.s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Brno 29. dubna 2021

Petr Šebek v.r.

předseda senátu