č. j. 19 Ad 4/2021 - 24

 

 

 

 

[OBRÁZEK]

 

ČESKÁ REPUBLIKA

 

ROZSUDEK

 

JMÉNEM REPUBLIKY

 

 

Krajský soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní Mgr. Jarmilou Úředníčkovou v právní věci

 

žalobce:  M. R.

 

proti

žalované:  Česká správa sociálního zabezpečení

sídlem 225 08 Praha 2, Křížova 25

 

o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 30. 11. 2020

 

takto:

 

 I.  Rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení ze dne 30. 11. 2020 se zrušuje a věc se vrací žalované k dalšímu řízení.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. 

 

Odůvodnění:

 

  1. Žalobou podanou v zákonné lhůtě se žalobce domáhal zrušení v záhlaví označeného rozhodnutí žalované, jímž žalovaná zamítla jeho námitky proti rozhodnutí ČSSZ ze dne 21. 10. 2020 č. j. X, kterým byl žalobci odňat invalidní důchod.

 

  1. Žalobce nesouhlasil se závěry posudkových lékařů. Není pravdivé jejich tvrzení, že není přítomna zániková kořenová symptomatologie. Odkázal přitom na lékařský nález MUDr. M. L. a zdravotní záznam z neurologie MUDr. G. Z důvodu zhoršení zdravotního stavu a s ohledem na neurologický nález byl neuroložkou MUDr. G. odeslán na vyšetření EMG dolních končetin. Posudkový lékař nevzal v úvahu ani tu skutečnost, že jeho zdravotní stav, resp. neurologický nález, je chronický, nemůže dojít ke zlepšení, jedině ke zhoršení, což plyne z dřívějších posudků o invaliditě. Uvedl, že od roku 2018 se jeho nepříznivý zdravotní stav výrazně zhoršil díky endoprotéze kolenního kloubu, kdy byl více omezen v rozsahu pohybu, svalové síly, funkčnosti končetiny a celkové pohyblivosti, chůzi, stání a dopadu. Daleko více je omezen v celkové výkonnosti a schopnosti vykonávat denní aktivity. To však v posudku nebylo zohledněno a naopak označeno jako posudkově nevýznamné.

 

  1. Žalovaná navrhla přezkoumání zdravotního stavu žalobce posudkovou komisí MPSV.

 

  1. Ze správního spisu bylo zjištěno, že Česká správa sociálního zabezpečení rozhodnutím ze dne 21. 10. 2020 č. j. X odňala žalobci od 20. 11. 2020 invalidní důchod. Podkladem rozhodnutí byl posudek OSSZ Ostrava ze dne 13. 10. 2020, podle něhož žalobce již není invalidní, neboť z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu poklesla jeho pracovní schopnost pouze o 30 %. Posudková lékařka dospěla k závěru, že se u žalobce jedná o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, jehož rozhodující příčinou je chronický bolestivý syndrom bederní páteře. Stav hodnotila jako středně těžké funkční postižení páteře při dolní procentní hranici z důvodu omezení hybnosti páteře, s insuficiencí svalového korsetu, s občasnými projevy dráždění, bez atrofií, bez paréz, bez poruch sfinkterů, bez funkčně významného neurologického nálezu. Ostatní onemocnění uvedená v souhrnu diagnóz jsou dle posudku toho času bez posudkové významnosti. Rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu je zdravotní postižení uvedené v kapitole XIII, oddíl E, položka 1c přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb., míru poklesu pracovní schopnosti stanovila v rozsahu 30 %. Proti uvedenému rozhodnutí správního orgánu I. stupně podal žalobce námitky, o nichž žalovaná rozhodla žalobou napadeným rozhodnutím ze dne 30. 11. 2020 tak, že námitky zamítla a rozhodnutí ČSSZ ze dne 21. 10. 2020 potvrdila. Žalovaná vycházela z posudku lékaře oddělení Lékařské posudkové služby České správy sociálního zabezpečení ze dne 26. 11. 2020, podle jehož závěru míra poklesu pracovní schopnosti žalobce z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu činí 30 %. Rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu je vertebrogenní algický syndrom chronický bederní páteře při degenerativních změnách, stav po PLD L4 – S1 vlevo propter stenosis canalis vert. s kořenovým iritačním syndromem L5 – S1 vlevo v červenci 2012. Nyní přetrvává reziduální těžká porucha dynamiky páteře s ponámahovými iritačními projevy S1 vlevo. Stav neodpovídá položce vyšší 1d ani vyššímu hodnocení v položce 1c, protože není přítomna zániková kořenová symptomatologie, parézy, neurogenní močový měchýř apod.

 

  1. Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí, přičemž vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu (§ 75 odst. 1 a 2 s. ř. s. zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního) a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná.

 

  1. Z posudku posudkové komise MPSV ČR v Ostravě ze dne 8. 4. 2021, který zdejší soud vyžádal v tomto řízení, bylo zjištěno, že k datu vydání napadeného rozhodnutí, tj. k datu 30. 11. 2020, žalobce byl invalidní podle § 39 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů. Šlo o invaliditu I. stupně podle § 39 odst. 2 písm. a) téhož zákona. Rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobce s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti je chronický vertebrogenní syndrom při degenerativních změnách, stenóze páteřního kanálu, stav po neurochirurgické operaci PLD L4 – 5 I. sin, trvá uvedená porucha dynamiky dolní Thp, Lp, iritační kořenové projevy L5 – S1 bill. zánik. L5 vlevo při stenóze páteřního kanálu, foraminostenózy, zejména v segmentech L4 – 5 a L5 – S1, dokladováno určitými změnami poškození nervů na EMG vyšetření, recidiv. claudikacemi. Stav odpovídá položce 1c dle kapitoly XIII, oddíl E s poklesem pracovní schopnosti 40 %. Jedná se o středně těžké funkční postižení páteře s postižením více úseků páteře, závažnou poruchou statodynamiky páteře, insuf. svalového korsetu a často recidivujícími projevy nervosvalového dráždění. Je zřejmé snížení výkonnosti při běžném zatížení. Dle posudkových lékařů se nemůže ohýbat, přetrvává bolest při pohyblivosti – chůzi, i přes neurochirurgický zákrok jsou trvale klinické residuální příznaky, další operace nedoporučena vzhledem k postižení více úseků páteře. Stav po TEP kolena vlevo stabilizován, není uvolnění TEP dosud, hybnost omezená kolem třetiny požadovaného rozsahu. Nejsou však klinické příznaky typu paréz, plegií v rámci vertebrogenního algického syndromu, není neurogenní močový měchýř, velmi těžké postižení nervů, nelze hodnotit dle položky d. Žalobce je neschopen těžké fyzické práce s dlouhou chůzí, stáním, trvale v chladu, vlhku, s přenášením nadlimitních břemen (náročnost dosavadního zaměstnání je zřejmá). Posudek obsahuje rovněž výčet všech výkladů, z nichž posudková komise vycházela, jsou v něm uvedena zjištění ze stěžejních lékařských nálezů a diagnostický souhrn. Posudková komise zasedala ve složení předsedkyně komise MUDr. M. K., další lékařkou byla MUDr. F. H. s odborností neurologie.

 

  1. Podle ust. § 39 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů, pojištěnec je invalidní, jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nastal pokles jeho pracovní schopnosti nejméně o 35 %.

 

  1. Podle ust. § 39 odst. 2 písm. a) téhož zákona, jestliže pracovní schopnost pojištěnce poklesla nejméně o 35 %, avšak nejvíce o 49 %, jedná se o invaliditu I. stupně. Soud konstatuje, že stěžejní otázkou bylo posouzení zdravotního stavu žalobce. Soud byl proto povinen si vyžádat odborný lékařský nález. V soudním řízení ve věcech důchodového pojištění posuzuje zdravotní stav žalobce ve vztahu k určení invalidity a jejího stupně Ministerstvo práce a sociálních věcí svými posudkovými komisemi, jak plyne z § 4 odst. 2 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů. Tato komise je oprávněna nejen k celkovému posouzení zdravotního stavu a dochované pracovní schopnosti žalobce, ale též k posouzení schopnosti soustavné výdělečné činnosti a k zaujetí posudkového závěru o invaliditě, jejím vzniku, trvání a zániku. Z tohoto důvodu byl vypracován shora citovaný odborný lékařský posudek Posudkovou komisí MPSV ČR v Ostravě. Posudková komise podala posudek v řádném složení stanoveném v § 16b zákona č. 582/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Posudek byl vypracován s náležitostmi uvedenými v § 7 vyhlášky č. 359/2009 Sb., na základě zdravotní dokumentace žalobce. Soud považuje posudek Posudkové komise MPSV ČR v Ostravě za úplný a přesvědčivý. Posudek se vypořádává se všemi rozhodujícími skutečnostmi a přezkoumatelným způsobem také odůvodňuje závěr, že rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobce je chronický vertebrogenní algický syndrom při uvedených degenerativních změnách, jedná se o středně těžké postižení páteře s postižením více úseků páteře, závažnou poruchou statodynamiky páteře, insuficiencí svalového korsetu a často recidivujícími projevy nervosvalového dráždění, je zřejmé snížení výkonnosti při běžném zatížení. Stav odpovídá položce 1c kapitoly XIII, oddílu E s poklesem pracovní schopnosti 40 %. Posudková komise rovněž přezkoumatelným způsobem odůvodnila svůj závěr, že stav nelze hodnotit dle položky d. Žalobce není schopen těžké fyzické práce s dlouhou chůzí, stáním, trvale v chladu, vlhku, s přenášením nadlimitních břemen. Posudková komise uvedla, že náročnost dosavadního zaměstnání je zřejmá. Posudek PK MPSV ČR v Ostravě byl v této věci stěžejním důkazem, jak výše uvedeno, splňujícím požadavek celistvosti, úplnosti a přesvědčivosti a krajský soud z tohoto posudku vycházel. K datu vydání žalobou napadeného rozhodnutí žalobce byl invalidní podle § 39 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb., ve znění pozdějších předpisů a šlo o invaliditu I. stupně podle § 39 odst. 2 písm. a) téhož zákona. Krajský soud v souladu s ust. § 78 odst. 1 s. ř. s. přezkoumávané rozhodnutí žalované zrušil pro vady řízení, které spatřuje v nesprávně zjištěném skutkovém stavu ohledně míry poklesu pracovní schopnosti žalobce a stupně invalidity a vrátil věc správnímu orgánu k dalšímu řízení podle § 78 odst. 4 s. ř. s.

 

  1. Podle § 60 odst. 1 s. ř. s. soud nepřiznal žádnému z učastníků právo na náhradu nákladů řízení, neboť procesně úspěšný žalobce se náhrady nákladů řízení vzdal. 

 

 

 

 

 

Poučení:

 

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě do dvou týdnů ode dne doručení tohoto rozhodnutí. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Brno, Moravské náměstí č. 6. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

 

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s.

 

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

 

 

 

Ostrava 27. 4. 2021

 

Mgr. Jarmila Úředníčková

samosoudkyně

 

 

 

Shodu s prvopisem potvrzuje