[OBRÁZEK]
ČESKÁ REPUBLIKA
ROZSUDEK
JMÉNEM REPUBLIKY
Krajský soud v Ostravě rozhodl samosoudcem JUDr. Petrem Indráčkem v právní věci
žalobkyně: S. K.
proti
žalované: Česká správa sociálního zabezpečení,
sídlem Křížová 25, 225 08 Praha 5
o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 18. 11. 2020, o invalidním důchodu
takto:
I. Žaloba se zamítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
- Rozhodnutím ze dne 18. 11. 2020 č. j. X žalovaná Česká správa sociálního zabezpečení zamítla námitky žalobkyně a potvrdila své rozhodnutí ze dne 11. 9. 2020, kterým byla zamítnuta žalobkyni žádost o invalidní důchod pro nesplnění podmínek ust. § 38 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů, neboť podle posudku Okresní správy sociálního zabezpečení Opava ze dne 20. 8. 2020 žalobkyně není invalidní, neboť z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu poklesla její pracovní schopnost pouze o 20%.
- Proti shora uvedenému rozhodnutí podala žalobkyně včasnou žalobu, ve které uvedla, že posudkový lékař nezkoumal její zdravotní stav podrobně a na žádné jednání nebyla přizvána. Nebyla zhodnocena její celková výkonnost, pohyblivost a schopnost vykonávat každodenní aktivity. Žalobkyně dále namítala, že se nachází ve stavu, kdy je pro ni každá pozice velmi bolestivá.
- Krajský soud provedl důkaz napadeným rozhodnutím žalované ze dne 18. 11. 2020 č. j. X, připojeným posudkovým spisem žalobkyně vedeným u OSSZ v Opavě, posudkem posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí ČR v Ostravě (dále jen „PK MPSV ČR“) ze dne 26. 3. 2021 a poté dospěl k závěru, že žaloba není důvodná.
- Z hlediska skutkových zjištění vyplývajících z připojeného posudkového spisu žalobkyně vzal v daném případě krajský soud za prokázáno, že žalobkyně dne 20. 7. 2020 podala žádost o invalidní důchod. Dne 20. 8. 2020 byl posouzen zdravotní stav žalobkyně lékařem OSSZ Opava se závěrem, že nejde o invaliditu žádného stupně dle ust. § 39 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb., a stanovil pokles pracovní schopnosti žalobkyně dle kapitoly XIII, oddílu E, položky 1b přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb., ve výši 20%. Na základě tohoto posudkového hodnocení přistoupila žalovaná rozhodnutím ze dne 11. 9. 2020 k zamítnutí žádosti žalobkyně o invalidní důchod. Proti uvedenému rozhodnutí podala žalobkyně námitky a v rámci řízení o těchto námitkách přezkoumal její zdravotní stav lékař ČSSZ Ostrava dne 11. 11. 2020 a podle jeho posudku rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobkyně bylo postižení uvedené v kapitole XIII, oddílu E, položky 1b přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb., pro které stanovil míru poklesu pracovní schopnosti ve výši 20%. Následně o těchto námitkách žalobkyně rozhodla žalovaná žalobou napadeným rozhodnutím.
- Jelikož rozhodnutí soudu v daném případě, kdy se jedná o dávku důchodového pojištění podmíněnou nepříznivým zdravotním stavem občana a jeho dochovanou pracovní schopností, je závislé především na odborném lékařském posouzení, vyžádal krajský soud odborný lékařský posudek PK MPSV ČR, pracoviště Ostrava, která je k podání tohoto posudku povolána přímo ze zákona podle ust. § 4 odst. 2 zákona č. 582/1991 Sb., v platném znění. Z posudku této komise krajský soud zjistil, že vycházela při jeho vypracování ze zdravotní dokumentace praktického lékaře MUDr. J.R. a z jeho nálezu ze dne 28. 7. 2020 a 26. 11. 2019, dále z lékařských nálezů: neurologie MUDr. C. ze dne 1. 3. 2021, TRN ambulance MUDr. N. ze dne 6. 8. 2020, ortopedie MUDr. H. ze dne 22. 6. 2020, neurologie MUDr. C. ze dne 28. 5. 2020, 15. 6. 2020 a 7. 7. 2020, RTG LS páteře MUDr. Č. ze dne 23. 6. 2020, propouštěcí zpráva Sanatoria Klimkovice od 11. 2. 2020 – 10. 3. 2020, propouštěcí zpráva FN Ostrava – neurologie od 20. 8. 2019 do 27. 8. 2019, neurologie MUDr. P. ze dne 29. 11. 2019 a 19. 9. 2019, neurochirurgie MUDr. M., Ph.D. ze dne 8. 1. 2020, 7. 10. 2020, 20. 11. 2019 a 10. 11. 2019, chirurgie MUDr. P. ze dne 21. 11. 2019, neurologie MUDr. B. ze dne 23. 9. 2019, EMG MUDr. J. ze dne 26. 9. 2019, propouštěcí zpráva SN v Opavě, neurologie od 26. 2. 2014 do 5. 3. 2014 a z úplné spisové dokumentace OSSZ Opava. Rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobkyně s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti k datu vydání žalobou napadeného rozhodnutí 18. 11. 2020 je podle posudkové komise vleklý bolestivý syndrom bederní páteře s oboustrannými lumboischialgiemi při dysfunkci SI oboustranně, bez známek útlaku nervových struktur, který odpovídá kapitole XIII, oddílu E, položce 1b přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb., kdy posudková komise z rozmezí 10-20% stanovila horní hranici 20% s přihlédnutím k tomu, že žalobkyně je schopna pracovat s využitím kvalifikace a praxe.
- Krajský soud v souladu s ust. § 75 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s.ř.s.“) při přezkoumávání napadeného rozhodnutí žalované vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl dán v době rozhodování žalovaného správního orgánu. Přitom dospěl k závěru, že žalobkyně k datu vydání napadeného rozhodnutí 18. 11. 2020 nebyla invalidní. Podle ust. § 39 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb., ve znění pozdějších předpisů, je totiž pojištěnec invalidní, jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nastal pokles jeho pracovní schopnosti nejméně o 35%. Podle odst. 2 téhož ustanovení, jestliže pracovní schopnost pojištěnce poklesla nejméně o 35%, avšak nejvíce o 49%, jedná se o invaliditu I. stupně, jestliže poklesla nejméně o 50%, avšak nejvíce o 69%, jedná se o invaliditu II. stupně a jestliže poklesla nejméně o 70%, jedná se o invaliditu III. stupně. Pokles pracovní schopnosti u žalobkyně činil 20% a tento závěr jednoznačně vyplývá z citovaného posudku PK MPSV ČR, o jehož úplnosti, správnosti a přesvědčivosti nemá krajský soud důvodu pochybovat. Posudková komise posuzovala zdravotní stav žalobkyně ve složení z posudkového lékaře a dalšího lékaře MUDr. F. H. - neuroložky. Posudková komise hodnotila zdravotní stav žalobkyně stejně jako lékař OSSZ Opava i lékař ČSSZ Ostrava. PK MPSV ČR uvedla jako rozhodující příčinu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobkyně vleklý bolestivý syndrom bederní páteře s oboustrannými lumboischialgiemi při dysfunkci SI oboustranně, bez známek útlaku nervových struktur, přičemž toto zdravotní postižení podřadila pod kapitolu XIII, oddíl E, položku 1b přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb., pro které stanovila z daného rozpětí míru poklesu pracovní schopnosti ve výši 20%. Z obsahu posudku krajský soud zjistil, že žalobkyně byla přítomna jednání posudkové komise, při kterém byla zhodnocena přítomnou neuroložkou. Posouzení míry poklesu pracovní schopnosti a stanovení dne vzniku invalidity je otázkou odbornou, medicínskou, a rozhodnutí soudu tak závisí především na odborném lékařském posouzení. Správní soud si proto nemůže učinit úsudek o této otázce sám, stejně tak si tento úsudek nemůže udělat sama žalobkyně. Je třeba zdůraznit, že posouzení podřaditelnosti zdravotního stavu žalobkyně pod korespondující ustanovení vyhlášky, tzn. zhodnocení zdravotního stavu, určení rozhodujícího zdravotního postižení a přepočet procentní míry poklesu pracovní schopnosti, soud neprovádí, protože jde právě o ten typ odborné úvahy, již soud, který nedisponuje potřebnými medicínskými znalostmi z oboru posudkového lékařství, nečiní sám, ale vychází z důkazu posudkem příslušné posudkové komise. Při objektivním hodnocení zdravotního stavu žalobkyně posudkovou komisí pro účely přiznání invalidního důchodu nelze brát v úvahu to, že žalobkyně svá zdravotní postižení subjektivně vnímá jako těžší nebo že by je zařadila do jiné kapitoly přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb., než jak je vyhodnotili a zařadili posudkoví lékaři (viz např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 14. 3. 2018 č. j. 6 Ads 23/2018-37). Posudek PK MPSV ČR ze dne 26. 3. 2021 byl vypracován pro účely tohoto přezkumného soudního řízení dostatečně přesvědčivě a úplně, přičemž i sama žalobkyně u ústního jednání dne 29. 4. 2021 uvedla, že jí není známa žádná zdravotnická dokumentace, kterou by posudková komise při podání svého posudku nehodnotila a která by mohla mít podstatný vliv na posouzení příčiny jejího dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu a poklesu pracovní schopnosti. Dále také uvedla, že v posudku je vyčerpávajícím způsobem uveden výčet jejich zdravotních onemocnění a omezení.
- Jelikož u žalobkyně k datu 18. 11. 2020 nešlo o invaliditu v žádném stupni, žalovaná nepochybila, když napadeným rozhodnutím námitky žalobkyně zamítla a zároveň potvrdila své rozhodnutí ze dne 11. 9. 2020.
- Na základě výše uvedeného krajský soud v souladu s ust. § 78 odst. 7 s.ř.s. žalobu žalobkyně zamítl, neboť není důvodná.
- Žádnému z účastníků nebylo přiznáno právo na náhradu nákladů řízení, neboť žalobkyně v řízení úspěšná nebyla a žalovaná na jejich náhradu nárok ze zákona nemá (ust. § 60 odst. 2 s.ř.s. a ust. § 118d zákona č. 582/1991 Sb., v platném znění).
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů od doručení tohoto rozhodnutí k Nejvyššímu správnímu soudu. Podmínkou řízení o kasační stížnosti je povinné zastoupení stěžovatele advokátem, pokud stěžovatel sám nemá vysokoškolské právnické vzdělání.
Ostrava 29. dubna 2021
JUDr. Petr Indráček
samosoudce
Shodu s prvopisem potvrzuje