[OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Ústí nad Labem - pobočka v Liberci rozhodl v senátu složeném z předsedkyně Mgr. Lucie Trejbalové a soudců Mgr. Karolíny Tylové, LL. M., a Mgr. Zdeňka Macháčka ve věci

 

žalobce: X

  bytem X

 

proti

žalovanému: Katastrální úřad pro Liberecký kraj

  sídlem Rumjancevova 149/10, Liberec

 

o žalobě na ochranu před nezákonným zásahem žalovaného,

 

takto:

 

  1. Žaloba na určení nezákonnosti zásahu spočívajícího v nepotvrzení geometrického plánu č. z. X v k. ú. X z důvodů uvedených ve sdělení Ing. J. C. ze dne 24. 4. 2019, č. j. X, se zamítá.

 

  1. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

 

 

Odůvodnění:

 

  1. Včas podanou žalobou se žalobce se domáhá ochrany před nezákonným zásahem ve smyslu § 82 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále jen „s. ř. s.“), spočívajícím v tom, že Katastrální úřad pro Liberecký kraj, Katastrální pracoviště v České Lípě, z důvodů sdělených žalobci písemností x ze dne 24. 4. 2019, č. j. X, nepotvrdil geometrický plán č. z. X v k. ú. X pod X, který žalobce předložil k potvrzení dle § 85 vyhlášky č. 357/2013 Sb., o katastru nemovitostí (dále jen „katastrální vyhláška“), dne 12. 4. 2019.

 

  1. Žalobce nejprve namítal, že sdělení ze dne 24. 4. 2019, č. j. PGP-381/2019-501, je nepřezkoumatelné pro nedostatečné odůvodnění. Žalovaný nezdůvodnil, jak údajné vady geometrického plánu obstojí v testu proporcionality, jestliže nepotvrzení geometrického plánu může podle § 85 odst. 2 zákona č. 357/2013 Sb., o katastru nemovitostí (katastrální vyhláška) způsobit jen vada při přezkoumání za účelem převzetí pro účely katastru. Rozlišení takové vady není obecně upraveno, ale platný Návod pro správu katastru nemovitostí vydaný Českým úřadem zeměměřičským a katastrálním (dále jen „ČÚZK“), č. j. X, ve svém článku X uvádí, že účelem potvrzení geometrických plánů je v první řadě dodržení pravidel pro označování parcel parcelními čísly. Dále je zde uvedeno, že je proto také nutno prověřit, zda geometrický plán neobsahuje zjevné vady, které by byly na překážku provedení zápisu nebo by v jejich důsledku došlo k zanesení chybných nebo pochybných údajů do souboru geometrických informací (SGI) a souboru popisných informací (SPI). Návod je přitom závazným vnitřním pokynem, jímž je žalovaný povinen se řídit. Ani jedna ze dvou vytýkaných vad by ale nemohla splnit takto dovozený rozsah vady.

 

  1. Žalobce dále tvrdil, že žalovaný porušil princip zákazu zneužití správního uvážení, když nerespektoval výkladové stanovisko ČÚZK ze dne 9. 4. 2019, č. j. X, týkající se omezenosti rozsahu přezkumu geometrických plánů ze strany katastrálních úřadů. Dle žalobce, není katastrální úřad zmocněn k neomezenému správnímu uvážení ohledně toho, co je vadou geometrického plánu podle § 85 a § 86 katastrální vyhlášky. I kdyby první vytýkaná vada skutečně vadou byla, jednalo by se o tak nepatrnou chybu, která by neměla ve svém důsledku žádný vliv. Z žalovaným citovaných ustanovení katastrální vyhlášky nevyplývá, že by na každé tzv. vnitřní kresbě musela být umístěna slučka. Pokud by tam umístěna byla a byla dotčeným geometrickým plánem v návrhu změny rušena, byl by výsledný stav stejný, jako když tam zakreslena vůbec není. Na žádném výstupu z digitální katastrální mapy se navíc slučka neobjevuje. Jako součást dokumentace předávané žalovanému v řízení o potvrzení geometrického plánu je také návrh změny ve formě počítačového souboru ve výměnném formátu katastru nemovitostí, který slouží žalovanému pro automatické „načtení změny“ při provedení zápisu geometrického plánu do digitální katastrální mapy. Tento návrh změny je stejně jako další části dokumentace geometrického plánu zcela v pořádku, geometrickým plánem proto nemohlo dojít k zanesení chybného nebo pochybného údaje do katastru nemovitostí. Pokud jde o druhou vytýkanou vadu, o té je žalobce přesvědčen, že neexistuje. Geometrický plán byl vyhotoven ve variantě pro jednoho nabyvatele, která je specifická v tom, že jeho nejpodstatnějším rysem je určité zjednodušení při vyjádření dílů přecházejících mezi dosavadními pozemky. Pouze v souhrnu se uvádí stav dosavadní a stav nový v tabulce geometrického plánu a nové umístění parcelního čísla st. X musí být zásadně jen uvnitř nově vymezené parcely. Požadavek žalovaného by znamenal znepřehlednění celé situace v geometrickém plánu.

 

  1. Žalobce zdůraznil, že za bezvadnost geometrického plánu odpovídá jeho ověřovatel ověřovací doložkou, za kterou také nese plnou odpovědnost. Žalovaný nemá ve smyslu zákona č. 359/1992 Sb., o zeměměřičských a katastrálních orgánech, žádné zmocnění ke kontrole či dohledu nad výsledky zeměměřičských činností. K nepotvrzení geometrických plánů z nezákonných důvodů však dochází opakovaně, proto se žalobce obává opakování zásahu.

 

 

  1. Závěrem žalobce konstatoval, že do doby podání žaloby nedošlo k vyřízení jeho stížnosti podle
    § 175 zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu (dále jen „správní řád“), jak jeho nesouhlas se sdělením ze dne 24. 4. 2019 vyhodnotil ředitel katastrálního pracoviště. Žalobce v zájmu odvrácení hrozící škody podal dne 9. 5. 2019 upravený geometrický plán k potvrzení souhlasu s očíslováním parcel. Tento geometrický plán byl dne 14. 5. 2019 žalovaným potvrzen.

 

  1. V písemném vyjádření k žalobě žalovaný nejprve konstatoval, že sám žalobce opakovaně uváděl, že nepodává stížnost podle § 175 správního řádu, což výslovně zopakoval i v žalobě. Žalovaný vyjádřil přesvědčení, že respektoval výkladové stanovisko ČÚZK ze dne 9. 4. 2014, č. j. X. Ve stanovisku se shodně s § 74 odst. 3 katastrální vyhlášky uvádí, že před potvrzením geometrického plánu je třeba zkontrolovat, zda geometrický plán neobsahuje zjevné vady. Zjevnou vadou je například to, když geometrický plán nemá předepsané náležitosti nebo nevychází z údajů katastru. Z žalobcem zpracovaného geometrického plánu, resp. z jeho grafické části, nebyl jednoznačně seznatelný původní a nový stav, geometrický plán tak byl svým způsobem zmatečný. Bez přímého porovnání s platným stavem katastrálního operátu z geometrického plánu nebylo možné zjistit změnu oproti platnému stavu operátu. Takový geometrický plán nemůže odpovídat kvalitativnímu požadavku uvedenému v § 74 odst. 3 písm. a) bod 3 katastrální vyhlášky. Není-li na spojnici bodů X umístěna slučka, pak z grafické části geometrického plánu vyplývá, že se jedná o původní hranici, což však neodpovídá skutečnosti, neboť ve skutečnosti se jedná o původní vnitřní kresbu, která se až realizací geometrického plánu mění na hranici parcely. Na rozdíl od spojnice bodů X a X , a dále spojnice bodů X, což jsou skutečně původní hranice parcely, které se nemění. Když žalobce slučku správně umístil na spojnici bodů X a 269-34, stejně taky ji mohl a měl umístit na spojnici bodů X a X. Pokud zde slučku neumístil, způsobuje to i zmatečnost údaje o parcelním čísle X, které je vyznačeno červeně, tj. jako nové parcelní číslo, aniž by současně bylo černě uvedeno a červeně přeškrtnuto parcelní číslo staré. Z grafické části geometrického plánu naprosto není seznatelné původní geometrické a polohové určení parcely č. X. Nevyznačená rušená slučka způsobuje dezinterpretaci dosavadního stavu spočívající ve vytvoření obvodu části parcely bez parcelního čísla. Žalovaný zdůraznil, že grafická část geometrického plánu je předávaná zadavateli geometrického plánu v tištěné podobě a v případě rozporu mezi údaji ve výměnném formátu katastru a údaji v grafické části geometrického plánu není možné po katastrálním úřadu spravedlivě požadovat, aby do grafického operátu katastru nemovitostí vložil něco jiného, než bude zobrazeno ve výsledném geometrickém plánu, který bude předán zadavateli geometrického plánu v tištěné podobě a bude součástí listiny pro zápis do katastru nemovitostí a následně se stane součástí Sbírky listin. Geometrický plán je z tohoto důvodu pro katastrální úřad závazný a směrodatný, na rozdíl od souboru ve výměnném formátu katastru, který je pouze technickou pomůckou sloužící k načtení této změny do informačního systému katastru nemovitostí. Tyto nedostatky geometrického plánu dle žalovaného odporují jak § 74 odst. 3, tak i § 84 odst. 3 katastrální vyhlášky. Ustanovení § 84 odst. 3 katastrální vyhlášky bylo dle žalovaného porušeno i tím, že st. p. č. X (zobrazené černě) mělo být správně umístěno v ploše vymezené body X, X a X, což je původní st. p. s číslem X, do které se slučují díly parcel X a st. X. Černě zobrazené st. parcelní číslo X je nesprávně umístěno na pozici dílu původní parcely st. X, takové zobrazení odporuje zásadě, že grafické znázornění vychází ze stavu katastrální mapy, který je doplněn o znázornění změny. Problém nesprávné polohy černého st. p. čísla X opět vytváří dezinterpretaci a pochybnosti o dosavadním stavu katastru nemovitostí, kdy vedle toho, že jsou uvnitř jedné parcely dvě parcelní čísla (st. X a st. X), opět vyvstává parcela dosavadního stavu bez parcelního čísla vymezená body X, X, X a X.

 

  1. V replice k vyjádření žalovaného žalobce uvedl, že cílem podané žaloby je, aby si žalovaný uvědomil, že nepotvrzení geometrického plánu bylo vážným zásahem do jeho práv, a že pro takový úkon musí existovat vážný, zákonný a objektivní důvod, který musí být přezkoumatelně odůvodněn. K intenzitě zásahu do svých veřejných subjektivních práv žalobce konstatoval, že na základě nedodržení smluvní lhůty, poskytl objednateli geometrického plánu slevu 500 Kč proti původně stanovené běžné ceně. Patrně z důvodu nespokojenosti s termínem si od té doby objednatel geometrického plánu již žádné jiné zeměměřičské činnosti u žalobce neobjednal. Deklarace nezákonnosti zásahu do žalobcových veřejných subjektivních práv by pro žalobce měla velký psychologický význam.

 

  1. Ze spisového materiálu plyne, že žalobce požádal dne 12. 4. 2019 Katastrální úřad pro Liberecký kraj, Katastrální pracoviště Česká Lípa, o potvrzení geometrického plánu č. z. X v k. ú. X pod X, který k žádosti přiložil. Sdělením ze dne 24. 4. 2019 nazvaným Výpis vad geometrického plánu č. zakázky: X, k. ú. X pod X byl žalobce katastrálním pracovištěm informován, že geometrický plán nebyl potvrzen, neboť byly zjištěny dvě vady geometrického plánu. První vada spočívala v nedodržení bodu X společně s bodem X přílohy katastrální vyhlášky, neboť v grafickém znázornění geometrického plánu chybí slučka na dosavadní vnitřní kresbě mezi body X a X a vyznačení jejího zrušení. Druhá vada se týká nedodržení § 84 odst. 3 katastrální vyhlášky v kontextu s bodem X přílohy katastrální vyhlášky, protože parcelní číslo X není umístěno v původním parcele dle dosavadního stavu platné katastrální mapy, ale je chybně přemístěno do dílu přecházejícího ze st. p. č. X.

 

  1. Podle § 82 zákona s. ř. s. každý, kdo tvrdí, že byl přímo zkrácen na svých právech nezákonným zásahem, pokynem nebo donucením (dále jen „zásah“) správního orgánu, který není rozhodnutím, a byl zaměřen přímo proti němu nebo v jeho důsledku bylo proti němu přímo zasaženo, může se žalobou u soudu domáhat ochrany proti němu nebo určení toho, že zásah byl nezákonný.

 

  1. Podle § 85 odst. 1 a 2 katastrální vyhlášky, o opatření geometrického plánu souhlasem katastrálního úřadu s očíslováním parcel (dále jen „potvrzení geometrického plánu“) žádá jeho ověřovatel v elektronické podobě, a to na formuláři stanoveném Úřadem. Geometrický plán katastrální úřad potvrdí, pokud v něm nebyla zjištěna vada při přezkoumání za účelem převzetí pro účely katastru a je-li v souladu s údaji příslušného záznamu podrobného měření změn.

 

  1. Podle § 86 odst. 1 katastrální vyhlášky, žádosti o potvrzení geometrického plánu, u kterého byly zjištěny vady, katastrální úřad nevyhoví a ověřovateli tuto skutečnost sdělí s písemným odůvodněním.

 

  1. Z ustanovení § 82 s. ř. s., jakož i z navazující správní judikatury (srov. např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 31. 8. 2017, č. j. 4 As 117/2017-46, publ. ve sbírce NSS
    pod č. 3631/2017), plyne, že k důvodnosti žaloby na ochranu před nezákonným zásahem je vyžadováno kumulativní naplnění pěti podmínek. Žalobce musí být přímo (1. podmínka) zkrácen na svých právech (2. podmínka) nezákonným (3. podmínka) zásahem, pokynem nebo donucením („zásahem“ v širším smyslu) správního orgánu, které nejsou rozhodnutím (4. podmínka), a byl zaměřen přímo proti němu nebo v jeho důsledku bylo proti němu přímo zasaženo (5. podmínka).

Uvedená východiska jsou plně uplatnitelná i ve vztahu k určovací zásahové žalobě zavedené do soudního řádu správního zákonem č. 303/2011 Sb. Ani určovací žaloba neslouží tomu, aby správní soudy hodnotily zákonnost jednání správních orgánů bez toho, že by to mělo přímou souvislost se subjektivními právy žalobců.

 

  1. Soud se však nejprve musí vyjádřit k námitce nepřezkoumatelnosti sdělení ze dne 24. 4. 2019, č. j. X. Z právní úpravy potvrzování, resp. nepotvrzování geometrického plánu katastrálním úřadem plyne, že se jedná o málo formalizovaný proces, jehož výsledkem není vydání správního rozhodnutí, nýbrž jiný úkon v podobě faktického potvrzení (elektronickým podpisem) či sdělení o nepotvrzení geometrického plánu a jeho důvodech. Sdělení o nepotvrzení geometrického plánu tedy nenaplňuje materiální znak rozhodnutí, a nelze na něj proto klást požadavky, jež správní řád s rozhodnutím spojuje. Skutečnosti, že napadené sdělení není rozhodnutím, si ostatně musel být žalobce vědom již vzhledem k tomu, že za způsob obrany zvolil zásahovou žalobu.

 

  1. Zásadní proto zůstává posouzení, zda byla splněna podmínka zkrácení na právech žalobce.

 

  1. Soud souhlasí s žalovaným, že z žalobcem zpracovaného geometrického plánu, resp. z jeho grafické části, nebyl jednoznačně seznatelný původní a nový stav. Žalobce nedodržel bod 17. 9 (Neplatný stav hranic pozemků nebo vnitřní kresby se zruší dvěma krátkými červenými tenkými plnými čárami, vyznačenými kolmo k rušené čáře a rušená parcelní čísla a mapové značky se škrtnou červenou tenkou plnou čárou. Zanikající slučka se zruší dvěma krátkými červenými tenkými plnými čárami, zobrazenými rovnoběžně s čárou, na níž slučka leží. Slučka na zanikající vnitřní kresbě se neškrtá.) společně s bodem 17. 7 (Grafické znázornění dosavadního stavu nemovitostí se vyhotovuje černě, nového stavu nemovitostí červeně, a to ve vhodném měřítku, které zaručuje zřetelnost kresby a čitelnost popisu, včetně malých dílů parcel a jejich označení. Rozsah grafického znázornění se volí tak, aby byla dostatečně zřejmá souvislost změny s jejím okolím. Kontrolní body, které jsou od změny značně vzdáleny, mohou být znázorněny schematicky způsobem vylučujícím pochybnost o jejich totožnosti.) přílohy katastrální vyhlášky. Žalobce v žalobě připustil, že v grafickém znázornění geometrického plánu nevyznačil slučku na dosavadní vnitřní kresbě mezi body 269-31 a 675-13 ani její zrušení, na rozdíl od spojnice bodů 629-208 a 269-34, kde slučku na dosavadní vnitřní kresbě umístil správně a správně vyznačil i její zrušení. Toto své pochybení však žalobce považoval za vadu marginální, která neměla být důvodem pro nepotvrzení geometrického plánu. S takovým hodnocením zdejší soud nesouhlasí. Popsaná vada odporuje nejen § 74 odst. 3, dle něhož při převzetí zaměstnanec pověřený přebíráním výsledků zeměměřických činností zkontroluje, zda výsledek zeměměřických činností pro účely katastru neobsahuje zjevné vady. Přitom vždy přezkoumá, zda a) výsledek zeměměřických činností 1. je ověřen ověřovatelem v rozsahu jeho oprávnění, 2. má předepsané náležitosti, 3. vychází z údajů katastru, 4. nepřekračuje stanovené mezní odchylky, b) nové a změněné parcely jsou označeny správnými parcelními čísly, ale i § 84 odst. 3 katastrální vyhlášky, dle něhož grafické znázornění vychází ze stavu katastrální mapy, který je doplněn o znázornění změny. V případech, kdy rozsah práv k nemovitostem je graficky vyjádřen na jiných mapových podkladech než na katastrální mapě, doplní se grafické znázornění kresbou polohopisu z těchto podkladů.  Žalovanému lze přisvědčit i v tom, že citované ustanovení § 84 odst. 3 katastrální vyhlášky bylo porušeno rovněž tím, že st. p. č. X nebylo umístěno v ploše vymezené body 675-13, 675-14 a 629-208, což je původní st. p. s číslem  X, do které se slučují díly parcel X a st. X. Nesprávnosti, jichž se žalobce dopustil, vytvářejí dezinterpretaci a pochybnosti o dosavadním stavu katastru nemovitostí. Soud se proto ztotožňuje s názorem žalovaného, že geometrický plán předložený žalobcem k potvrzení obsahoval zjevné vady, k nimž byl žalovaný v rámci úvah, zda geometrický plán potvrdit, oprávněn přihlížet. Vytýkané vady rozhodně nebylo možné považovat za vady formálního charakteru ve smyslu výkladového stanoviska ČÚZK ze dne 9. 4. 2014, č. j. X.

 

  1. V daném případě žalovaný geometrický plán správně nepotvrdil. Jeho nepotvrzením tedy nemohlo být zasaženo do práv žalobce. Z žaloby navíc vyplývá, že žalobce dne 9. 5. 2019 předložil k potvrzení souhlasu s očíslováním parcel upravený geometrický plán vyhovující požadavkům žalovaného, který již potvrzen byl.

 

  1. Pokud žalobce namítá, že nedošlo k vyřízení jeho stížnosti podle § 175 správního řádu, soud pouze konstatuje, že jak v podání adresovaných žalovanému, tak v žalobě žalobce opakovaně uváděl, že stížnost podle § 175 správního řádu podávat nebude, resp. nepodával.

 

  1. Vzhledem k uvedenému nepovažoval soud podanou žalobu za důvodnou, proto ji podle § 87 odst. 3 s. ř. s. zamítl, a to v souladu s § 51 odst. 1 s. ř. s. bez jednání, neboť oba účastníci s tímto postupem výslovně souhlasili.

 

  1. O nákladech řízení bylo rozhodnuto ve smyslu ustanovení § 60 odst. 1 s. ř. s., dle kterého, nestanoví-li tento zákon jinak, má účastník, který měl ve věci plný úspěch, právo na náhradu nákladů řízení před soudem, které důvodně vynaložil, proti účastníkovi, který ve věci úspěch neměl. Ve věci měl úspěch žalovaný správní orgán, jemuž však náklady nad rámec jeho běžné činnosti nevznikly. Soud proto vyslovil, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu řízení.

 

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.

Liberec, 20. května 2021

  

Mgr. Lucie Trejbalová

předsedkyně senátu