č. j. 8 A 150/2018 32

 

[OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Slavomíra Nováka a soudkyň Mgr. Jany Jurečkové a Mgr. Andrey Veselé ve věci

 

žalobkyně

 

 

 

 

proti

 

žalované

 

K. L.

 

zastoupené advokátem Mgr. Janem Heřmanským,

se sídlem Srbská 286/7, Praha 6,

 

 

 

Univerzita Karlova v Praze,

se sídlem Ovocný trh 560/5, Praha 1,

 

v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 30. 7. 2018, č. j. POP/UKRUK/5/143665/2008-3,

 

 

takto:

 

  1. Žaloba se zamítá.
  2. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

 

Odůvodnění:

I.

Základ sporu

  1. Napadeným rozhodnutím žalovaná zamítla odvolání žalobkyně proti rozhodnutí žalovaného ze dne 10. května 2018 č. j. POP/UKRUK/5/143665/2018-1, kterým žalovaná rozhodla o tom, že se žalobkyni stanoví poplatek spojený se studiem ve výši 22.000,- Kč za započatých 6 měsíců studia od 3. dubna 2018 do 3. října 2018 se splatností do 90 dnů od nabytí právní moci rozhodnutí.
  2. Žalobkyně podala proti rozhodnutí odvolání, prostřednictvím něhož se domáhala přezkumu a rozhodnutí odvolacího orgánu tak, že se žalobkyni poplatek promíjí.
  3. Žalovaná napadeným rozhodnutím odvolání žalobkyně zamítla pro opožděnost.

 

II.

Obsah žaloby a vyjádření žalovaného, replika žalobkyně

 

  1. V podané žalobě žalobkyně trvala na tom, že odvolání proti rozhodnutí ze dne 10. května 2018 č. j. POP/UKRUK/5/143665/2018-1, podala včas.
  2. Jak uvedla, žalovaná tvrdí, že toto rozhodnutí bylo žalobkyni doručeno dne 31. května 2018, kdy lhůta pro podání odvolání proti rozhodnutí měla plynout od 1. června 2018 do 2. července 2018, a tedy právní moc rozhodnutí měla nastat 3. července 2018.
  3. Žalobkyně se 31. května 2018 nacházela mimo svou doručovací adresu z důvodu plnění pracovních povinností pro zaměstnavatele mimo sídlo pobočky, následně 1. června 2018 žalobkyně čerpala dovolenou. Žalobkyně tedy nemohla zásilku obsahující rozhodnutí 31. května 2018 převzít. Žalobkyně se vrátila z čerpání dovolené až 4. června 2018, kdy se rozhodnutí dostalo do sféry její dispozice.
  4. S odvoláním na § 19 odst. 5 zák. č. 500/2004 Sb., správního řádu (dále jen „správní řád“), uvedla, že do vlastních rukou se adresáta se doručují písemnosti podle § 72 odst. 1 správního řádu. Rozhodnutí je rozhodnutím správního orgánu ve smyslu § 67 odst. 1 správního řádu. Dle § 72 odst. 1 správního řádu platí, že rozhodnutí se účastníkům oznamuje doručením stejnopisu písemného vyhotovení do vlastních rukou. Podle § 40 odst. 1 písm. a) správního řádu platí, že pokud je provedení určitého úkonu v řízení vázáno na lhůtu, nezapočítává se do běhu lhůty den, kdy došlo ke skutečnosti určující počátek lhůty. V pochybnostech se za počátek lhůty považuje den následující po dni, o němž je jisto, že skutečnost rozhodující pro počátek běhu lhůty již nastala.
  5. Podle názoru žalobkyně tedy platí, že počátek lhůty k podání odvolání nemohl nastat ne dříve, než dne 5. června 2018 a uplynutí 30denní lhůty k podání odvolání nemohlo nastat ne dříve než 5. července 2018. Podle § 40 odst. 1 písm. b) správního řádu platí, že připadne-li konec lhůty na svátek, je posledním dnem lhůty nejbližší příští pracovní den. V tomto případě, tedy skutečný konec lhůty pro podání odvolání proti rozhodnutí nemohl nastat dříve než 9. července 2018. Současně dle § 40 odst. 2 správního řádu platí, že v pochybnostech se lhůta považuje za zachovanou, dokud se neprokáže opak. S ohledem na uvedené, nemohlo k doručení rozhodnutí dojít 31. května 2018 a tedy nemohlo ani k počátku plynutí lhůty k podání odvolání proti rozhodnutí a ani jejímu uplynutí. Žalobkyně tedy podala odvolání proti rozhodnutí včas.
  6. Žalovaná v písemném vyjádření k žalobě uvedla, že rozhodnutí ze dne 10. května 2018, č. j. POP/UKRUK/5/143665/2018-1, bylo žalobkyni doručeno dne 31. 5. 2018. Rozhodnutí bylo žalobkyni zasláno do vlastních rukou na adresu, kterou uvedla jako adresu určenou pro doručování.
  7. K tvrzení žalobkyně, že se z důvodu pobytu mimo bydliště zásilka dostala do její dispozice až dne 4. 6. 2018 a posledním dne pro podání odvolání byl tak den 9. 7. 2018, žalovaná uvedla, že žalobkyně datum doručení rozhodnutí nerozporovala, nepožádala o prominutí lhůty zmeškání úkonu podle § 41 odst. 2 správního řádu, ani nepožádala o určení neplatnosti doručení nebo okamžiku, kdy byla písemnost doručena podle § 24 odst. 2 správního řádu. Žalovaná proto vycházela z údajů na doručence, kde je uvedeno datum doručení 31. 5. 2018.
  8. Žalovaná nad rámec uvedeného namítla, že i pokud by akceptovala tvrzení žalobkyně, že do sféry její dispozice se rozhodnutí dostalo až dne 4. 6. 2018, odvolání by bylo podáno i tak opožděně, neboť lhůta k podání odvolání činí 30 dnů a marně by tedy uplynula 4. 7. 2018, odvolání však bylo podáno až dne 9. 7. 2018.
  9. Za opožděnou žalovaná označila i podanou žalobu, neboť napadené rozhodnutí bylo žalobkyni doručeno dne 8. 8. 2018 a žaloba byla podána až dne 9. 10. 2018.
  10. V replice k vyjádření žalované žalobkyně namítla, že žaloba je důvodná, neboť § 68 s. ř. s. nestanoví nepřípustnost správní žaloby pro nevyužití prostředků podle § 24, respektive § 41 správního řádu. Žalobkyně nebyla poučena o možnosti využít prostředky podle uvedených zákonných ustanovení, názor žalované o nedůvodnosti žaloby pokládá za rozporný se zásadami uvedenými v § 4 odst. 2 správního řádu, podle kterého je každý správní orgán povinen přiměřeně dotčené osoby správního řízení poučit o jejich právech a povinnostech. Protože dosud nebylo postaveno najisto, kdy došlo k doručení rozhodnutí, nenastala právní moci tohoto rozhodnutí. Žalovaná je povinna postupovat podle § 50 odst. 3 správního řádu a zjistit veškeré okolnosti svědčící ve prospěch i neprospěch toho komu má být povinnost uložena.
  11. Žalobkyně vytkla napadenému rozhodnutí, že se nezabývá žádnými okolnostmi, které by mohly být ve prospěch žalobkyně. Žalovaná pouze využila informace ze svého elektronického systému, který vykazoval překročení doby studia. Žalovaná se nezabývala okolnostmi, které by mohly žalobkyni svědčit ve prospěch. Je to právě žalovaná, která v rámci správního řízení jedná účelově s cílem pouze studentům ukládat maximální výši poplatku za studium, a tím tak navýšit stipendijní fond vysoké školy, avšak bez přezkumu nebo jakéhokoliv postupu v souladu se správním řádem. Kdyby žalovaná zvážila, o kolik dní došlo k překročení studia a z jakých důvodů k nim došlo a současně užila i řádně správní uvážení a jednala v rámci zásad správního řízení, nemuselo k podání správní žaloby dojít.

 

III.

Posouzení žaloby

  1. Městský soud v Praze (dále též jen jako „městský soud“, nebo jen „soud“) na základě žaloby, v rozsahu žalobních bodů, kterými je vázán (§ 75 odst. 2 s. ř. s.), přezkoumal napadená rozhodnutí, včetně řízení, která jejich vydání předcházela. Při přezkoumání rozhodnutí soud vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu (§ 75 odst. 1 s. ř. s.) a dospěl k závěru, že žaloba není důvodná.
  2. Městský soud v Praze předně ověřil včasné podání žaloby.
  3. Podle § 46 odst. 1 písm. b) s.ř.s. nestanoví-li tento zákon jinak, soud usnesením odmítne návrh, jestliže návrh byl podán předčasně nebo opožděně.
  4. Podle § 72 odst. 1 s.ř.s. 1) žalobu lze podat do dvou měsíců poté, kdy rozhodnutí bylo žalobci oznámeno doručením písemného vyhotovení nebo jiným zákonem stanoveným způsobem, nestanoví-li zvláštní zákon lhůtu jinou.
  5. Podle § 40 odst.1 s.ř.s., lhůta stanovená tímto zákonem, výzvou nebo rozhodnutím soudu počíná běžet počátkem dne následujícího poté, kdy došlo ke skutečnosti určující její počátek. To neplatí o lhůtách stanovených podle hodin.
  6. Podle § 40 odst. 2 s.ř.s. lhůta určená podle týdnů, měsíců nebo roků končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje s dnem, který určil počátek lhůty. Není-li takový den v měsíci, končí lhůta uplynutím posledního dne tohoto měsíce.
  7. Městský soud v Praze ověřil ze správního spisu, že rozhodnutí žalované ze dne 30. 7. 2018, č. j. POP/UKRUK/5/143665/2018-3, bylo žalobkyni doručeno do vlastních rukou 8. 8. 2018 a téhož dne nabylo právní moci.
  8. Soudní řád správní v § 72 odst. 1 stanoví k podání žaloby lhůtu dvou měsíců od doby, kdy rozhodnutí bylo žalobci oznámeno doručením písemného vyhotovení nebo jiným zákonným způsobem. Zvláštní zákon může lhůtu stanovit odchylným způsobem; o takový případ se však v této věci nejedná. Pro posouzení věci je rozhodující zjištění ze správního spisu o tom, kdy bylo rozhodnutí odvolacího správního orgánu žalobkyni oznámeno doručením jeho písemného vyhotovení. Jak soud již uvedl, napadené rozhodnutí bylo žalobkyni prokazatelně doručeno dne 8. 8. 2018. Následujícím dnem po doručení rozhodnutí, tj. dnem 9. 8. 2018, počala běžet žalobkyni dvouměsíční lhůta k podání žaloby a skončila dnem, který se svým označením shoduje se dnem určujícím počátek lhůty, což byl den 9. 10. 2018, tento den byla žaloba podána, jde tedy o žalobu včas podanou.
  9. Z obsahu správního spisu se podává, že rozhodnutí žalované ze dne ze dne 10. května 2018 č. j. POP/UKRUK/5/143665/2018-1, bylo žalobkyni doručeno dne 31. 5. 2018.
  10. Městský soud přezkoumal obsah doručenky založené ve správním spise a konstatuje, že doručenka je řádně opatřena razítkem pošty a podpisem doručovatele s datem 31. 5. 2018. Z jejího obsahu se podává, že zásilka byla dne 21. 5. 2018 uložena a připravena k vyzvednutí a adresát byl současně vyzván k vyzvednutí zásilky a bylo mu zanecháno poučení.
  11. Na zásilce je rukou uveden pokyn: „doslat Pernerova 55, Praha 8, 180 00“. Z toho lze dovodit, že zásilka původně adresovaná na adresu do místa trvalého bydliště žalobkyně (U Horní brány 35, Broumov), byla doslána na uvedenou adresu v Praze. Tomu odpovídá i otisk razítka pošty.
  12. Dále je v kolonce „potvrzuji převzetí zásilky dne“ otiskem razítka vyznačeno datum 31. 5. 2018, k tomu je hůlkovým písmem připojeno „L.“ a je zde vlastnoruční podpis. Jak se podává z poučení uvedeného v rozhodnutí žalované ze dne ze dne 10. května 2018 č. j. POP/UKRUK/5/143665/2018-1, odvolání bylo možno podat do 30 dnů od doručení, přičemž lhůta počíná běžet ode dne následující po doručení [viz § 40 odst. 1 písm. a) správního řádu.]
  13. Lhůta k podání odvolání počala běžet 1. 6. 2018 a skončila dne 2. 7. 2018, nejpozději tento den mělo být odvolání podáno, pokud mělo být včasné. Jelikož žalobkyně podala odvolání až dne 10. 7. 2018, Městský soud v Praze v prvé fázi přezkumu napadeného rozhodnutí konstatuje, že žalovaná nepochybila, pokud v souladu s § 92 odst. 1 správního řádu odvolání jako opožděné zamítla.
  14. S ohledem na žalobní argumentaci se soud nespokojil se  závěrem, že odvolání bylo podáno opožděně a věcí se dále zabýval.
  15. Žalobkyně k podané žalobě žalobkyně doložila schválenou dovolenku na den 1. 6. 2018. Jednalo se o dovolenou čerpanou jediný den. Tato okolnost nemůže vést k závěru o důvodnosti žaloby. Tvrzení žalobkyně, že se na adrese bydliště nezdržovala z důvodu plnění pracovních povinností, nebyla nijak doložena a soud ji proto za prokázanou nevzal. Pokud, jak vyplývá z dokladu o doručení, žalobkyně zásilku převzala dne 31. 5. 2018, nemohlo čerpání dovolené v rozsahu jediného dne vést k důvodnému zmeškání lhůty k podání odvolání.
  16. Ani s tímto konstatováním se však městský soud ještě nespokojil.
  17. I laickým porovnáním s podpisem žalobkyně na doručence k rozhodnutí ze dne 30. 7. 2018, č. j. POP/UKRUK/5/143665/2018-3, je zřejmá rozdílnost těchto podpisů (stejně tak podpis žalobkyně na plné moci a předložené dovolence).
  18. Nejvyšší správní soud v rozsudku ze dne 27. 4. 2006, č. j. 2 Afs 158/2005 – 82, vyslovil právní názor, dopadající také na danou věc, že i v případě, kdy doručenka nemá náležitosti veřejné listiny „má i tak důkazní váhu, ovšem k tomu, aby stěžovatel (pozn. správní orgán) důkazní břemeno neunesl, postačí, že žalobce údaje v doručence zpochybní (znevěrohodní) předestřením jiné srovnatelně pravděpodobné verze reality, tj. nemusí nezbytně – na rozdíl od varianty, kdy je doručenka veřejnou listinou – prokázat opak toho, co plyne z doručenky.“ Citovaný závěr je pak aplikovatelný nejen na daňové řízení, nýbrž také na jakékoli řízení správní, neboť i ve správním řízení leží břemeno důkazní ohledně doručení písemností účastníkům správního řízení na správních orgánech (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 31. 3. 2010, č. j. 9 As 65/2009 - 61). 
  19. Jak uvedl Nejvyšší správní soud ve shora citovaném rozsudku ze dne 27. 4. 2006, č. j. 2 Afs 158/2005 – 82, pokud žalobce údaje v doručence zpochybní (znevěrohodní) předestřením jiné srovnatelně pravděpodobné verze reality, správní orgán nese důkazní břemeno k prokázání správnosti údajů uvedených na doručence.
  20. Uvedená situace však v projednávané věci nenastala. Žalobkyně tvrdí, že 31. 5. 2018 se zdržovala mimo svou doručovací adresu, neuvádí však kde, po jak dlouhou dobu a za jakým konkrétním účelem. Zároveň ani náznakem nepodává vysvětlení skutečnosti, že zásilka byla osobou se jménem L. prokazatelně dne 31. 5. 2018 vyzvednuta v Praze, kam byla doslána.
  21. K úspěchu žaloby by bylo nezbytné, aby žalobkyně vylíčila vlastní pravděpodobnou verzi toho kdo a za jakých okolností zásilku převzal. Bez klíčových tvrzení na straně žalobkyně, nelze učinit jiný závěr, než že žalovaná unesla důkazní břemeno, pokud jde o doručení zásilky dne 31. 5. 2018.
  22. Správný je pak závěr, že lhůta k podání odvolání marně uplynula dne 2. 7. 2018 a odvolání bylo podáno opožděně.

 

IV.

Závěr a rozhodnutí o nákladech řízení

 

  1. S ohledem na vše shora uvedené dospěl soud k závěru, že rozhodnutí žalovaného, kterým bylo odvolání žalobce zamítnuto, bylo vydáno v souladu se zákonem a shora uvedené žalobní námitky uplatněné žalobcem nejsou důvodné. Soudu tedy nezbylo, než žalobu jako nedůvodnou podle § 78 odst. 7 s. ř. s. zamítnout.
  2. Výrok o nákladech řízení mají oporu v § 60 odst. 1 s. ř. s., podle něhož nestanoví-li tento zákon jinak, má účastník, který měl ve věci plný úspěch, právo na náhradu nákladů řízení před soudem, které důvodně vynaložil proti účastníkovi, který ve věci úspěch neměl. Žalobce v řízení úspěšný nebyl, proto mu právo na náhradu nákladů řízení nepřísluší. Žalovanému, který měl v řízení plný úspěch, však žádné náklady spojené s tímto řízením nad rámec jeho běžné administrativní činnosti nevznikly, proto soud rozhodl, že se žádnému z účastníků náhrada nákladů řízení nepřiznává.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.

 

Praha, 21. duben 2021

JUDr. Slavomír Novák v.r.

předseda senátu

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Shodu s prvopisem potvrzuje J. V.