USNESENÍ

Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Ludmily Sandnerové a soudců JUDr. Jana Ryby a Mgr. Ivety Postulkové ve věci

žalobkyně:  FIT AG

   sídlem Am Grohberg 1, 92331  Lupburg, Spolkovvá republika Německo

   zastoupená advokátem JUDr. Jakubem Lichnovským

   sídlem Jáchymova 26/2, 110 00  Praha 1

proti
žalovanému:  Katastrální úřad pro hl. m. Prahu

   sídlem Pod sídlištěm 1800/9, 182 14  Praha 8

o žalobě na ochranu před nezákonným zásahem žalovaného, spočívajícího v zápisu rozdělení pozemků Katastrálním pracovištěm Praha ze dne 19. 10. 2020, č. j. Z 31930/2020-101-1, 

 takto: 

1. Žaloba se odmítá.
2. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
3. Žalobkyni se vrací zaplacený soudní poplatek ve výši 2 000 Kč, který bude zástupci žalobkyně, JUDr. Jakubu Lichnovskému, vyplacen z účtu Městského soudu v Praze do 30 dnů od právní moci tohoto usnesení.

Odůvodnění:

1. Žalobkyně, jako zástavní věřitel, se podanou žalobou domáhala ochrany soudu před nezákonným zásahem žalovaného, který podle žalobkyně spočívá v rozdělení pozemků parc. č. 2917/34, 2917/37 a 2917/38, vše v k. ú. Ruzyně (dále též jen „předmětné pozemky“), a to na základě územního rozhodnutí ze dne 3. 2. 2017, č. j. MCP6 002224/2017 a geometrického plánu č. 3095-17-249-1/2019. V důsledku rozdělení předmětných pozemků vznikly pozemky parc. č. 2917/116 (z původního pozemku parc. č. 2917/34), parc. č. 2974/16 (z původního pozemku parc. č. 2917/37) a parc. č. 2917/113, 2917/114, 2974/12, 2974/13 (z původního pozemku parc. č. 2917/38).
2. Žalobkyně namítá, že nezákonným zásahem žalovaného bylo zasaženo jak do práv žalobkyně, vyplývajících z jejího postavení zástavního věřitele k předmětným pozemkům, představujícím zajištění jejích pohledávek za společností A3/94 Property v.o.s. (dále též jen „vlastník předmětných pozemků“), tak do práv vlastníka předmětných pozemků.
3. Nezákonnost žalobkyně spatřuje v nedostatečnosti územního rozhodnutí k zápisu geometrického plánu, v nevyznačení plomby k zápisu rozdělení pozemků a v rozdělení pozemků na základě žádosti neoprávněné osoby. Žalobkyně též poznamenává, že vlastník pozemků podal samostatnou žalobu proti nezákonnému zásahu, která je vedena u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 6 A 122/2020.
4. Soud se předně zabýval otázkou, zda lze žalobu věcně projednat, neboť o ní může rozhodnout pouze při splnění všech zákonem stanovených podmínek. Dospěl přitom k závěru, že o žalobě věcně jednat nemůže a žalobu je třeba odmítnout z následujících důvodů:
5. Podle ust. § 82 s. ř. s. Každý, kdo tvrdí, že byl přímo zkrácen na svých právech nezákonným zásahem, pokynem nebo donucením (dále jen „zásah“) správního orgánu, který není rozhodnutím, a byl zaměřen přímo proti němu nebo v jeho důsledku bylo proti němu přímo zasaženo, může se žalobou domáhat ochrany proti němu nebo určení toho, že zásah byl nezákonný.
6. Podle ust. § 46 odst. 1 písm. c) s. ř. s. Nestanoví-li tento zákon jinak, soud usnesením odmítne návrh, jestliže návrh byl podán osobou k tomu zjevně neoprávněnou.
7. Zásahovou žalobou je možné se domáhat ochrany před nezákonným postupem správního orgánu, kterým byl žalobce přímo zkrácen na svých právech. Aktivní žalobní legitimaci přitom má pouze ten, jehož práva byla přímo zasažena. Tvrzeným zásahem byly rozděleny předmětné pozemky, které jsou ve vlastnictví společnosti A3/94 Property v.o.s., která je dlužníkem žalobkyně. K předmětným pozemkům je tedy žalobkyně v postavení zástavního věřitele. Rozdělením předmětných pozemků nedošlo ke změně zástavního práva váznoucího na původních pozemcích (nově vzniklé pozemky byly zatíženy zástavním právem v rozsahu, který koresponduje původní výměře rozdělovaných pozemků). Přímo dotčen tvrzeným zásahem by tak hypoteticky mohl být pouze vlastník předmětných pozemků, nikoliv zástavní věřitel. V daném případě tak nelze přisvědčit názoru žalobkyně, že by postupem správního orgánu mohlo být zasaženo do jejích práv. Žalobkyně nadto blíže nespecifikuje, jakým způsobem a na jakých právech měla být tvrzeným zásahem zkrácena, pouze obecně konstatuje, že došlo ke zkrácení jejích práv jako zástavního věřitele. Jinými slovy žalobkyně se podanou žalobou domáhá ochrany před nezákonným zásahem do veřejných subjektivních práv jiné osoby – zástavního dlužníka.
8. Lze dodat, že zástavní právo má nadto subsidiární charakter, tedy lze jej realizovat až v případě, pokud není splněn primární vztah, tedy až poté, kdy dlužník řádně nesplní svůj dluh.
9. Lze tedy shrnout, že postup správního orgánu nemohl přímo zkrátit žalobkyni – zástavního věřitele – na jejích právech, neboť nedošlo k zúžení zajištění pohledávky žalobkyně na předmětných pozemcích – zástavní právo nadále vázne na pozemcích, které svou výměrou korespondují výměře pozemků před jejich rozdělením. Jedná se tak o návrh podaný osobou zjevně neoprávněnou, neboť se nejedná o zásah, kterým by mohla být sama žalobkyně zkrácena na svých právech. Taková ochrana by mohla být hypoteticky přiznána pouze osobě, která je vlastníkem předmětných pozemků, neboť v takovém případě by bylo možné postup žalovaného posuzovat jako zásah do jejích veřejných subjektivních práv jako vlastníka dotčených pozemků.
10. Z úřední činnosti je soudu známo, že u Městského soudu v Praze je vedeno řízení pod sp. zn. 6 A 122/2020, v němž se společnost A3/94 Property v.o.s., jako vlastník předmětných pozemků, domáhá ochrany před týmž nezákonným zásahem. I z tohoto důvodu soud přistoupil k odmítnutí žaloby, neboť lze-li někomu přiznat ochranu před nezákonným zásahem tak, jak byl v úvodu tohoto usnesení označen, tak je to právě vlastník předmětných pozemků (a pouze vlastník je osobou aktivně legitimovanou k podání zásahové žaloby v této věci), přičemž důsledky rozhodnutí soudu v této věci se stejnou měrou projeví v právní sféře jak žalobkyně jako zástavního věřitele, tak společnosti A3/94 Property v.o.s. jako zástavního dlužníka a vlastníka předmětných pozemků. Odmítnutím této žaloby tak nedochází ani k odepření spravedlnosti.
11. S ohledem na shora uvedené Městský soud v Praze žalobu odmítl, neboť byla podána osobou k tomu zjevně neoprávněnou ve smyslu ust. § 46 odst. 1 písm. c) s. ř. s.
12. O nákladech řízení rozhodl soud v souladu s ustanovením § 60 odst. 3 s. ř. s., podle kterého žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, bylo-li řízení zastaveno nebo žaloba odmítnuta.
13. O vrácení soudního poplatku soud rozhodl pod výrokem III. podle § 10 odst. 3 věta poslední zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, podle kterého soud vrátí z účtu soudu zaplacený poplatek za řízení, který je splatný podáním návrhu na zahájení řízení, byl-li návrh na zahájení řízení odmítnut před prvním jednáním. Žalobkyně na soudním poplatku zaplatila 2 000 Kč, z účtu soudu jí tak bude k rukám právního zástupce vyplacena tato částka.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.

Praha 3. června 2021

JUDr. Ludmila Sandnerová, v. r.

předsedkyně senátu