USNESENÍ

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Ondřeje Mrákoty a soudkyň Michaely Bejčkové a Sylvy Šiškeové v právní věci žalobce: S. S., zastoupen Mgr. Gabrielou Pitrovou, MBA, advokátkou se sídlem Plynární 1617/10, Praha 7, proti žalované: Policie České republiky, Ředitelství služby cizinecké policie, sídlem Olšanská 2, Praha 3, proti rozhodnutí žalované ze dne 19. 1. 2021, čj. CPR-15380-3/ČJ-2020-930310-V236, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 17. 3. 2021, čj. 20 A 1/2021-21, o návrhu žalobce na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti

takto:

Kasační stížnosti se odkladný účinek nepřiznává.

Odůvodnění:

[1]               Policie České republiky, Krajské ředitelství policie hl. m. Prahy, rozhodla dne 9. 3. 2020 o správním vyhoštění žalobce z důvodu jeho neoprávněného pobytu na území ČR od 25. 2. 2020 do 9. 3. 2020. V odvolacím řízení žalovaná pouze formálně upravila znění výroku rozhodnutí správního orgánu I. stupně a ve zbytku jeho rozhodnutí potvrdila. Proti rozhodnutí žalované se žalobce bránil žalobou, kterou městský soud zamítl.

[2]               Proti rozsudku městského soudu podal žalobce (stěžovatel) kasační stížnost, s níž spojil návrh na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti, jenž nijak neodůvodnil. K výzvě na doplnění návrhu stěžovatel uvedl, že si v ČR vytvořil bohaté sociální a osobní vazby, má zde mnoho přátel a do doby před pandemií zde měl i stálou práci. Nebyl si vědom, že zde pobývá nelegálně. Pokud by byl povinen vycestovat, nemohl by být v přímém kontaktu s ustanovenou zástupkyní a osobně hájit svá práva. Přiznáním odkladného účinku nevznikne nikomu jinému jakákoli újma a nebude ani narušen veřejný zájem. Žalovaná se k návrhu nevyjádřila.

[3]               Podle § 107 s. ř. s. nemá kasační stížnost odkladný účinek. NSS jej však může na návrh stěžovatele přiznat. Při rozhodování o odkladném účinku kasační stížnosti NSS zjišťuje současné splnění zákonných předpokladů (§ 73 odst. 2 s. ř. s.), tj. 1) výrazného nepoměru újmy způsobené stěžovateli v případě, že účinky napadeného rozhodnutí nebudou odloženy, ve vztahu k újmě způsobené jiným osobám, pokud by účinky rozhodnutí odloženy byly; a 2) chybějícího rozporu s důležitým veřejným zájmem.

[4]               Odkladný účinek má mimořádnou povahu. Jde o výjimku ze zákonného pravidla a k jeho využití musí nastat mimořádné okolnosti. Je na žadateli o odkladný účinek, aby takové okolnosti tvrdil a podrobně uvedl, proč mají kvůli nim být odloženy účinky pravomocného rozhodnutí. Stěžovatel ve svém návrhu na přiznání odkladného účinku netvrdil a neprokázal žádné skutečnosti, které by svědčily o mimořádnosti situace a hrozbě vzniku újmy. Pouze obecná argumentace osobním setrváním v ČR za účelem využití práv účastníka řízení (tedy argumentace právem na spravedlivý proces) nepostačuje pro přiznání odkladného účinku (srov. usnesení rozšířeného senátu ze dne 16. 6. 2020, čj. 8 Azs 339/2019-38, bod 61). Zájem na osobní účasti v řízení o kasační stížnosti může vést k přiznání odkladného účinku obvykle jen ve spojení s dalšími důvody (například rodinným nebo soukromým životem stěžovatele) nebo v návaznosti na individuální okolnosti a specifika soudního řízení v dané věci. Tyto individuální okolnosti by však měly jasně a konkrétně plynout z tvrzení, která stěžovatel v řízení uplatní a osvědčí (srov. tamtéž, bod 59). Stěžovatel však v návrhu jen obecně argumentoval sociálními a osobními vazbami, aniž by tato tvrzení jakkoli upřesnil či doložil.

[5]               Jelikož nebyl splněn již první zákonný předpoklad, NSS nepřiznal kasační stížnosti odkladný účinek. Tím nijak nepředjímá své rozhodnutí o věci samé.

Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 21. června 2021

Ondřej Mrákota

předseda senátu