č. j. 30 Az 2/2021 - 42
USNESENÍ
Krajský soud v Hradci Králové rozhodl samosoudcem JUDr. Janem Rutschem ve věci
žalobkyně: Y. W.
zastoupena Organizací pro pomoc uprchlíkům, z. s.
se sídlem Kovářská 4, 190 00 Praha 9
proti
žalovanému: Ministerstvo vnitra
se sídlem Nad Štolou 3, 170 34 Praha 7
poštovní schránka 21/OAM
v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 4. března 2021, č. j. OAM-396/ZA-ZA11-K09-R2-2016, ve věci mezinárodní ochrany,
takto:
Odůvodnění:
1. Žalobkyně se žalobou podanou u Krajského soudu v Hradci Králové dne 6. 4. 2021 domáhala přezkoumání a zrušení výše uvedeného rozhodnutí žalovaného, kterým bylo řízení o její žádosti o udělení mezinárodní ochrany na území České republiky zastaveno podle § 25 písm. j) zákona č. 325/1999 Sb., o azylu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o azylu“). Požadovala, aby jí byla přiznána mezinárodní ochrana ve formě azylu. Žalobkyně k žalobě nadto připojila i návrh na přiznání odkladného účinku žalobě. Pro úplnost nadepsaný soud konstatuje, že o tomto návrhu rozhodl usnesením ze dne 28. 4. 2021, č. j. 30 Az 2/2021-32, které nabylo právní moci dne 30. 4. 2021. Žalobě byl odkladný účinek přiznán.
2. Krajský soud uvádí, že shora citovaným rozhodnutím bylo řízení ve věci mezinárodní ochrany žalobkyně zastaveno, neboť žalovaný nemohl zjistit místo jejího pobytu. Jak je zřejmé z odůvodnění jeho rozhodnutí, poslední pobyt žalobkyně evidoval na privátní adrese X. Na této adrese byla cizineckou policií provedena pobytová kontrola dne 28. 1. 2021. Bylo zjištěno, že bytový dům na uvedené adrese prochází postupnou rekonstrukcí. Dle sdělení nájemníků v již rekonstruovaných bytech se žalobkyně minulý rok odstěhovala. Dalším šetřením bylo zjištěno, že bytový dům spravuje realitní společnost Bohemian Estates International, s. r. o., která potvrdila, že žalobkyně na uvedené adrese již nebydlí a že její nájemní smlouva byla ukončena 31. 8. 2020. K dotazu správního orgánu mu aktuální adresu pobytu žalobkyně nesdělila ani její zástupkyně ( pozn. již v průběhu řízení před správním orgánem byla žalobkyně zastoupena Organizací pro pomoc uprchlíkům, z. s.).
3. V žalobě podané zdejšímu soudu uvedla tato zástupkyně opětovně adresu žalobkyně v ulici X a k žalobě nedoložila plnou moc k zastupování. Krajský soud ji proto dne 8. 4. 2021 vyzval k předložení plné moci k zastupování a současně se jí, vzhledem ke shora uvedeným skutečnostem, dotázal na aktuální místo pobytu žalobkyně. K doložení plné moci zástupkyně žalobkyně odkázala na obsah správního spisu, v němž měla být plná moc i pro zastupování v soudním řízení založena, pro úplnost nicméně doložila i kopii originálu plné moci, která byla založena na č. l. 23 soudního spisu. K aktuálnímu místu pobytu žalobkyně se nijak nevyjádřila. Oslyšena zůstala i další výzva krajského soudu zástupkyni žalobkyně ohledně této otázky ze dne 19. 4. 2021.
4. Krajský soud proto následně sám provedl šetření ohledně místa pobytu žalobkyně. K jeho dotazu Správa uprchlických zařízení Ministerstva vnitra přípisem ze dne 27. 4. 2021 sdělila, že poslední žalobkyní nahlášená adresa je skutečně v ulici X, a že žádné další informace o pobytu žalobkyně jí nejsou známy. Ministerstvo vnitra, odbor azylové a migrační politiky, přípisem ze dne 5. 5. 2021 sdělilo, že nedisponuje informací, kde je žalobkyně aktuálně hlášena k pobytu, přičemž dle elektronické evidence MV ČR byla k pobytu naposledy hlášena na adrese X, a to do 31. 3. 2021. Ředitelství služby cizinecké policie přípisem ze dne 29. 4. 2021 sdělilo, že poslední nahlášená adresa pobytu, kterou eviduje, je X, a to od 5. 3. 2020 do 31. 3. 2021. Dlužno dodat, že krajský soud v průběhu soudního řízení zaslal žalobkyni na citovanou adresu i usnesení ze dne 28. 4. 2021, č. j. 30 Az 2/2021 - 32, v němž přiznal podané žalobě odkladný účinek. Zásilka se mu však vrátila zpět. Ze všech výše uvedených skutečností proto naznal, že žalobkyně na adrese X skutečně nepobývá, přičemž její skutečné místo pobytu nebylo možné jiným dostupným způsobem zjistit.
5. Podle § 47 písm. c) zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“) soud řízení zastaví, stanoví-li tak zvláštní zákon.
6. Podle § 33 písm. b) zákona o azylu soud řízení zastaví, jestliže nelze zjistit místo pobytu žadatele o udělení mezinárodní ochrany.
7. K podmínkám postupu dle zmíněných ustanovení se vyjádřil Nejvyšší správní soud např. v rozsudku ze dne 14. 8. 2009, č. j. 8 Azs 21/2009-91, v němž konstatoval, že vychází-li soud ve svém rozhodnutí z toho, že účastník řízení je neznámého pobytu, musí být ověření této skutečnosti přiměřeně aktuální. V rozsudku ze dne 26. 5. 2005, č. j. 7 Azs 271/2004-58, Nejvyšší správní soud uvedl, že „ … nemožnost zjistit místo pobytu žadatele o udělení azylu je dána jen tam, kde soud vyvíjel požadované úsilí ke zjištění místa pobytu žadatele a přes toto úsilí a případně další pátrání v příslušných evidencích pobyt žadatele nebyl zjištěn a zůstal zcela neznámý. Pokud i přes toto úsilí zůstane pobyt stěžovatele nezjištěn a zcela neznámý, lze řízení zastavit.“ (pozn. cit. rozsudek Nejvyššího správního soudu je veřejně dostupný na internetové adrese: www.nssoud.cz)
8. Krajský soud v dané věci provedenými dotazy za účelem zjištění místa pobytu žalobkyně využil všechny dostupné možnosti. Přesto se současné místo jejího pobytu zjistit nepodařilo. Posledním známým místem pobytu žalobkyně byla adresa X, kde však, jak je shora uvedeno, nepobývá. Aktuální místo pobytu žalobkyně není známo žalovanému, Správě uprchlických zařízení MV, ani Ředitelství služby cizinecké policie a ani její zástupkyně k opakovaným dotazům soudu místo jejího pobytu nesdělila.
9. Ze shora uvedených důvodů krajský soud rozhodl o zastavení řízení dle ustanovení § 47 písm. c) s. ř. s. ve spojení s § 33 písm. b) zákona o azylu.
10. Výrok o nákladech řízení se opírá o ustanovení § 60 odst. 3 s. ř. s., podle něhož žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, bylo-li řízení o žalobě zastaveno.
Poučení:
Toto rozhodnutí nabývá právní moci dnem doručení účastníkům (§ 54 odst. 5 s. ř. s.).
Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává u Nejvyššího správního soudu, který o ní také rozhoduje.
Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.
V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.
Hradec Králové 1. června 2021
JUDr. Jan Rutsch v. r.
samosoudce