[OBRÁZEK]

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Městský soud v Praze rozhodl samosoudkyní JUDr. Miroslavou Hrehorovou ve věci

žalobce:  XY, narozený dne XY

bytem XY

zastoupený advokátkou JUDr. Anitou Pešulovou

sídlem Nuselská 499/132, 140 00 Praha 4

proti
žalovanému:  Ministerstvo práce a sociálních věcí

   sídlem Na Poříčním právu 376/1, 128 01 Praha 2

o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 22. 2. 2019, č. j. MPSV-2019/37888-911

 takto:

1. Žaloba se zamítá.
2. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
3. Ustanovené zástupkyni JUDr. Anitě Pešulové, advokátce, se přiznává odměna za zastupování ve výši 2 600,- Kč, která jí bude vyplacena z účtu Městského soudu v Praze do jednoho měsíce od nabytí právní moci rozsudku

Odůvodnění:

Základ sporu

1. Žalobce se podanou žalobou domáhá přezkoumání rozhodnutí žalovaného ze dne 22. 2. 2019, č. j. MPSV-2019/37888-911, kterým bylo zamítnuto odvolání a potvrzeno rozhodnutí Úřadu práce České republiky – krajské pobočky pro hl. m. Prahu (dále jen „správní orgán prvního stupně“) ze dne 20. 11. 2018, č. j. 51305/2018/AAC. Tímto nebylo vyhověno prominutí pozdního podání námitky ve věci oznámení o zvýšení dávky doplatek na bydlení z částky 7 519,- Kč na 11 421,- Kč s platností od 1. 9. 2018.

Obsah žaloby, vyjádření žalovaného a replika žalobce

2. Žalobce uvádí, že bylo obtížné sledovat přesnou lhůtu pro podání námitek, protože došlo k prodlení mezi vydáním rozhodnutí a vyplacením dávky. Žalobce podal námitky bezprostředně, jakmile obdržel rozhodnutí o zvýšení dávky doplatek na bydlení, nicméně jeho podání bylo odmítnuto jako předčasné. Důvodem pro opožděné podání byla skutečnost, že se musel v létě 2018 přestěhovat ze svého původního bytu a věci měl v úschově. Žalobce navíc argumentoval zhoršením zdravotního stavu. V té době nebyl schopen řádně podat opravné prostředky, jelikož nebyl schopen vycházet z bytu a vyhledat právní pomoc.
3. Žalobce považuje napadené rozhodnutí za nepřezkoumatelné pro nedostatek důvodů. Žalovaný konstatoval pouze to, že zmeškání lhůty nelze prominout, ale neuvedl důvody, které ho k takovému závěru vedly. Žalobce doložil správnímu orgánu lékařské zprávy, z nichž vyplývá, že trpí různými onemocněními. Není proto vyloučeno, že mu v podání námitek bránil nepříznivý zdravotní stav, který mohl být vyvolaný rovněž stresem ze stěhování.
4. Žalobce je toho názoru, že jeho zdravotní problémy a z nich plynoucí nemožnost podat námitky proti oznámení jsou vážné důvody pro prominutí zmeškání lhůty k opravnému prostředku. Dle § 4 zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu („správní řád“) mají správní orgány vycházet účastníkům vstříc, nelze tedy libovolně posuzovat jednotlivé žádosti, ale naopak je nutné zkoumat, zda existují důvody pro vyhovění. V případě negativního výsledku je dle žalobce nutné, aby správní orgán uvedl důvody nevyhovění. Tuto povinnost ale správní orgán nesplnil.
5. Žalobce s ohledem na uvedené navrhuje, aby soud zrušil napadené rozhodnutí a věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení.
6. Žalovaný ve vyjádření k žalobě uvedl, že námitky uváděné žalobcem nejsou závažným důvodem, který brání včasnému učinění úkonu. Žalovaný je toho názoru, že dávka byla vyplacena bez žalobcem uváděných prodlev a žalobce neprokázal žádnou zdravotní indispozici, která by mu v podání námitek bránila. Nadto se žalobce v září 2018 opakovaně dostavil na pracoviště hmotné nouze za účelem vyřízení doplatku na bydlení. Změna bydliště žalobce přitom proběhla v průběhu července 2018. Žalovaný proto navrhuje zamítnutí žaloby.
7. Žalobce v replice k vyjádření žalovaného uvedl, že nepopírá, že se dostavil ke správnímu orgánu osobně, ale učinil tak z obavy, aby nepromeškal nějaký úkon, který by vedl k zamítnutí jeho žádosti. Tato skutečnost ale nemá vliv na to, že důvodem pro zmeškání lhůty byl aktuální zdravotní stav ve spojení s probíhajícím stěhováním. Dle žalobce je nespravedlivé, aby správní orgán neuznal důvody pro prominutí zmeškání lhůty za situace, kdy sám správní orgán nedodržuje své lhůty. Nad rámec uvedeného žalobce dodává, že správní orgán doručuje rozhodnutí o přiznání dávky prostřednictvím obyčejné zásilky, která je vhozena do schránky a není tedy zcela jasné, kdy k tomu došlo přesně. Žalobce proto žádá o prošetření skutečného data doručení rozhodnutí o zvýšení této dávky.

Obsah správního spisu

8. Ze správního spisu bylo zjištěno, že dne 12. 9. 2018 rozhodl správní orgán prvního stupně o zvýšení dávky doplatek na bydlení z částky 7 519,- Kč na 11 421,- Kč měsíčně od 1. 9. 2018. Dávka byla žalobci vyplacena dne 14. 9. 2018. Dle doručenky založené ve správním spise bylo žalobci oznámení správního orgánu prvního stupně doručeno dne 20. 9. 2018.
9. Dne 22. 10. 2018 správní orgán prvního stupně obdržel žádost žalobce o prominutí pozdního podání námitek ve věci oznámení o přiznání doplatku na bydlení. Jako důvod své žádosti uvedl, že je dlouhodobě nemocný a v letních dnech měl zakázáno vycházet z bytu, proto nemohl věc doplatku na bydlení konzultovat s odborníky. Žalobce uvedl, že se musel do 30. 6. 2018 vystěhovat ze svého bytu, kde bydlel čtyřicet let. S novým bydlením pak měl problémy, které musel řešit. Žalobce správnímu orgánu kromě jiného doložil lékařskou zprávu ze dne 25. 9. 2018.
10. Usnesením ze dne 20. 11. 2018 správní orgán prvního stupně rozhodl, že se žádosti žalobce o prominutí podání námitky nevyhovuje, neboť žalobci nebránila žádná překážka pro podání včasné námitky, zejména když se dostavil na oddělení hmotné nouze dne 6. 9. 2018 a 12. 9. 2018 osobně.
11. Žalobce podal proti usnesení správního orgánu prvního stupně odvolání, které žalovaný napadeným rozhodnutím zamítl. Žalovaný v napadeném rozhodnutí uvedl, že správní orgán prvního stupně postupoval v souladu s § 76 odst. 2 zákona č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi (dále jen „zákon o pomoci v hmotné nouzi“). Dle žalovaného nejsou uvedené námitky závažným důvodem pro prominutí zmeškání lhůty pozdního podání námitek. Dle žalovaného mohl žalobce podat námitky včas bez ohledu na uváděné překážky s vyhledání právního poradenství.

Právní posouzení

12. Městský soud v Praze přezkoumal žalobou napadené rozhodnutí v rozsahu uplatněných žalobních bodů, kterými je vázán (§ 75 odst. 2 věta první s. ř. s.) a vycházel při tom ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu (§ 75 odst. 1 s. ř. s.). Po zhodnocení uvedených skutečností dospěl soud k závěru, že žaloba není důvodná.
13. Podle § 76 odst. 1 a 2 zákona o hmotné nouzi lze proti písemnému oznámení o dávce a její výši uplatnit do 15 dnů ode dne výplaty dávky po jejím přiznání námitky. K námitkám, které byly podány opožděně, se nepřihlíží.
14. Podle § 41 odst. 1 správního řádu „Navrácením v předešlý stav se rozumí prominutí zmeškání úkonu, který je třeba provést nejpozději při ústním jednání nebo v určité lhůtě, nebo povolení zpětvzetí nebo změny obsahu podání, kterou by jinak nebylo možno učinit.“
15. Podle § 41 odst. 2 správního řádu „Požádat o prominutí zmeškání úkonu účastník může do 15 dnů ode dne, kdy pominula překážka, která podateli bránila úkon učinit. S požádáním je třeba spojit zmeškaný úkon, jinak se jím správní orgán nezabývá. Zmeškání úkonu nelze prominout, jestliže ode dne, kdy měl být úkon učiněn, uplynul jeden rok.“
16. Podle § 41 odst. 4 správního řádu „Správní orgán promine zmeškání úkonu, prokáže-li podatel, že překážkou byly závažné důvody, které nastaly bez jeho zavinění.“
17. Žalobce v prvé řadě namítal nepřezkoumatelnost napadeného rozhodnutí pro nedostatek důvodů, neboť žalovaný neuvedl důvody, které ho k závěru o neprominutí zmeškání podání námitek vedly.
18. Správní orgán prvního stupně v usnesení ze dne 20. 11. 2018 uvedl, že měl žalobce dostatek možností podat námitky proti oznámení o zvýšení dávky doplatek na bydlení ze dne 12. 9. 2018 (a rovněž i proti oznámení ze dne 31. 8. 2018), neboť se žalobce na oddělení hmotné nouze dostavil dne 6. 9. 2018 a 12. 9. 2018. Žalovaný v odůvodnění napadeného rozhodnutí dodal, že námitky uváděné žalobcem nejsou závažným důvodem pro prominutí zmeškání úkonu.
19. Přestože je uvedené odůvodnění velmi stručné a obecnější povahy, je z něj zřejmý závěr správních orgánů. Podle žalovaného nejsou důvody zmeškání podání námitek dostatečně závažné. Dle správních orgánů měl žalobce možnost podat námitky v době, kdy se na oddělení hmotné nouze dostavil. Z odůvodnění napadeného rozhodnutí proto vyplývá, že se žalovaný posuzovanou věcí zabýval, přičemž je zřejmé, z jakého důvodu žádosti žalobce o prominutí zmeškání úkonu nevyhověl, tedy že nepovažoval důvody žalobce za závažné.  Dle soudu je napadené rozhodnutí přezkoumatelné.
20. Žalobce dále namítal, že mu ve včasném podání námitek bránil jeho aktuální zdravotní stav ve spojení s probíhajícím stěhováním. Dle žalobce se jedná o dostatečně závažné důvody pro prominutí zmeškání úkonu.
21. Jak uvedl Nejvyšší správní soud v rozsudku ze dne 17. 2. 2015, č. j. 7 Azs 13/2015-28 „I. Závažné důvody, které představují překážku, jež bránila účastníkovi řízení učinit zmeškaný úkon (§ 41 správního řádu z roku 2004), musí být objektivní povahy, přičemž závažnost těchto důvodů se posuzuje vždy podle okolností konkrétního případu. II. Nepříznivý zdravotní stav účastníka řízení lze považovat za závažný důvod, který představuje překážku, jež bránila účastníkovi řízení učinit zmeškaný úkon (§ 41 správního řádu z roku 2004), pouze tehdy, pokud mu skutečně brání učinit zmeškaný úkon.“
22. Žalobce v rámci správního řízení uváděl, že se v červenci 2018 musel odstěhovat ze svého bytu a najít si nové bydlení. Tuto skutečnost potvrzuje nájemní smlouva ze dne 27. 6. 2018 uzavřená na dobu 12 měsíců od 1. 7. 2018, která je obsažena ve správním spise. Žalobci byl předán byt k nastěhování dne 1. 7. 2018. Ostatně z tohoto důvodu byl žalobci oznámením ze dne 31. 8. 2018 zvýšen doplatek na bydlení.
23. Žalobce argumentoval, že jeho stěhování a problémy s tím spojené byly jedním z důvodů, proč nemohl uplatnit námitky proti oznámení o zvýšení doplatku na bydlení včas. Dávka byla žalobci vyplacena dne 14. 9. 2018, proto posledním dnem k podání námitek bylo pondělí 1. 10. 2018. Z uvedeného je zřejmé, že stěhování, které proběhlo tři měsíce před datem, kdy mohl žalobce uplatnit námitky, nemohlo být objektivním důvodem pro zmeškání úkonu. Tři měsíce jsou dostatečně dlouhá doba, aby se žalobce v novém místě pobytu zorientoval a uvedl své věci do pořádku. Stěhování do nového bytu nelze považovat za závažný důvod pro prominutí zmeškání úkonu, zvláště v případě, kdy stěhování proběhlo dlouho před samotnou výplatou dávky a uplynutím lhůty k podání námitek.
24. Dalším důvodem pro prominutí zmeškání úkonu je dle žalobce jeho nepříznivý zdravotní stav. Žalobce správnímu orgánu doložil lékařskou zprávu z kontroly ze dne 25. 9. 2018, která byla sepsána dne 2. 10. 2018. Z lékařské zprávy ale nevyplývá, že by byl žalobce v září 2018 hospitalizován, byl mu doporučen klidový režim, nebo jiné omezení, které by ho limitovalo v podání námitek. Dle zprávy byl žalobce ve stabilizovaném stavu, cítil se celkem dobře, byl orientován. Medikace na jeho dlouhodobé onemocnění měněna nebyla.
25. Jak vyplývá z výše zmíněného rozsudku Nejvyššího správního soudu, nepříznivý zdravotní stav účastníka řízení lze považovat za závažný důvod, který představuje překážku, jež bránila účastníkovi řízení učinit zmeškaný úkon, pouze tehdy, pokud mu skutečně brání učinit zmeškaný úkon. Z předložené lékařské zprávy ale neplyne, že by žalobcův zdravotní stav bránil v podání námitek proti oznámení o zvýšení doplatku na bydlení. Nad rámec uvedeného lze dodat, že byl žalobce dokonce schopen se dne 12. 9. 2018 osobně dostavit ke správnímu orgánu. Žalobce byl rovněž schopen dne 22. 10. 2018 podat žádost o prominutí pozdního podání námitek a následně řádně podat odvolání proti usnesení ze dne 20. 11. 2018. Z ničeho nevyplývá, že by jen pár týdnů před tím byl jeho zdravotní stav výrazně horší, pročež by nemohl podat námitky včas.
26. Lze uzavřít, že důvody zmeškání podání námitek uváděné žalobcem nebyly závažného charakteru ve smyslu § 41 odst. 4 správního řádu. Žalobce nesplnil podmínky pro prominutí zmeškání úkonu, a proto nemohl žalovaný postupovat jinak, než žádosti žalobce nevyhovět.
27. V poslední řadě nelze souhlasit s tvrzením žalobce, že došlo k prodlení mezi vydáním oznámení o zvýšení doplatku na bydlení a vyplacením dávky. Oznámení o zvýšení dávky bylo vydáno dne 12. 9. 2018 a dávka byla žalobci vyplacena dne 14. 9. 2018. Žalobci tak byla dávka vyplacena do dvou dnů od vydání oznámení, což nelze považovat za prodlení.

Závěr a náklady řízení

28. Soud v daném případě neshledal, že by došlo k pochybení žalovaného, a proto žalobu jako nedůvodnou zamítl podle 78 odst. 7 s. ř. s.
29. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn dle § 60 odst. 1 s. ř. s., podle něhož náhrada nákladů řízení přísluší tomu, kdo měl ve věci úspěch. Žalobce neměl ve věci úspěch, žalovanému žádné náklady řízení nevznikly.
30. Ustanovené právní zástupkyni soud přiznal odměnu ve výši 2 600,- Kč sestávající z odměny za 2 úkony [§ 11 písm. b), d) vyhlášky č. 177/1996 Sb., – tj. převzetí a příprava zastoupení, je-li klientovi zástupce nebo obhájce ustanoven soudem a písemné podání k soudu] právní služby v částce 1.000,- Kč za jeden úkon, celkem 2.000,- Kč [§ 7, § 9 odst. 2 výše zmíněné vyhlášky] a z náhrady hotových výdajů v částce 300,- Kč za jeden úkon, celkem 600,-Kč [§ 13 odst. 3 téže vyhlášky].

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.

Praha 29. ledna 2020

JUDr. Miroslava Hrehorová, v.r.

samosoudkyně