[OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Ústí nad Labem - pobočka v Liberci rozhodl samosoudkyní Mgr. Karolínou Tylovou, LL. M. ve věci

žalobce: X, narozen X

  bytem X

  zastoupen advokátem JUDr. Markem Janstou, LL. M.

  sídlem nám Míru 14, Mladá Boleslav

proti

 

žalované: Česká správa sociálního zabezpečení

sídlem Křížová 1292/25, Praha 5

  


o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 7. 1. 2020, č. j. X,

takto:

 

  1. Rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení ze dne 7. 1. 2020, č. j. X, se pro vady řízení zrušuje a věc se vrací žalované k dalšímu řízení.
  2. Žalovaná je povinna nahradit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 5 393 Kč k rukám JUDr. Marka Jansty, LL. M., advokáta, ve lhůtě 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

 

Odůvodnění:

  1. Žalobou podanou v zákonné lhůtě se žalobce domáhal přezkoumání zákonnosti napadeného rozhodnutí, kterým byly zamítnuty jeho námitky a potvrzeno rozhodnutí žalované ze dne 30. 9. 2019, č. j. X, jímž byl žalobci přiznán od 2. 7. 2019 invalidní důchod pro invaliditu I. stupně podle § 38 písm. a) zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění (dále jen „zákon o důchodovém pojištění“), který činí  X Kč měsíčně.
  2. Žalobce v žalobě především nesouhlasil s hodnocením míry poklesu jeho pracovní schopnosti dle kapitoly XIII., oddílu E, položky 1c přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb., o posuzování invalidity. Namítal, že jeho postižení není jen středně těžkým funkčním postižením, neboť kořenové dráždění je nepřetržité, pro bolest se nemůže pohybovat, jeho celková výkonnost poklesla i při běžném zatížení a některé jeho denní aktivity jsou značně omezeny. Fakticky žalobcovo postižení svalové a kosterní soustavy odpovídá položce 1d namísto 1c citované vyhlášky. Posudek o invaliditě vypracovaný posudkovou lékařkou žalované dne 18. 12. 2019 byl vypracován bez přítomnosti žalobce. V den, kdy se měl k posudkové lékařce žalované dostavit, byl žalobce telefonicky informován, že nemá jezdit, neboť lékařka se pro dopravní nehodu dostavit nemůže. Znovu již k vyšetření posudkovým lékařem pozván nebyl. V posudku je také chybně uvedeno, že je schopen chůze bez pomůcek, tj. francouzských holí. Bez pomůcek je však žalobce schopen ujít jen několik málo metrů. K lékařům musí vždy dojít s holemi, které však nechává v čekárně, a do ordinace jde bez nich. Takto ale nikdy nešel více jak cca 5 metrů. Žalobce dále tvrdil, že od poslední lékařské prohlídky došlo ke zhoršení jeho zdravotního stavu, což dokládal zprávou z magnetické rezonance ze dne 20. 12. 2019 a zprávou o ambulantním vyšetření ve Vojenské nemocnici v Praze ze dne 9. 1. 2020. Konstatoval, že je zvažována další operace. Navrhoval, aby napadené rozhodnutí žalované bylo zrušeno.
  3. V písemném vyjádření k žalobě žalovaná konstatovala, že napadené rozhodnutí vydala na základě lékařského posudku ze dne 18. 12. 2019, dle něhož došlo k poklesu pracovní schopnosti žalobce z důvodu nepříznivého zdravotního stavu o 40 %. Dle žalované splňuje lékařský posudek požadavek úplnosti, celistvosti a přesvědčivosti a vypořádává se všemi rozhodujícími skutečnostmi. S ohledem na námitky žalobce žalovaná navrhovala provést důkaz posudkem Posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí (dále jen „PK MPSV“).
  4. V průběhu řízení žalobce soudu zaslal další dvě lékařské zprávy, jimiž chtěl prokázat, že jeho zdravotní stav nelze hodnotit jako stabilizovaný, jednalo se o propouštěcí zprávu z neurochirurgie MUDr. X ze dne 23. 5. 2020, a zprávu z ambulance neurochirurgie MUDr. X ze dne 6. 2. 2020.
  5. Z předloženého správního spisu soud zjistil, že žalobce dne 17. 6. 2019 uplatnil žádost o invalidní důchod. Dne 13. 8. 2019 byla u žalobce provedena lékařem Okresní správy sociálního zabezpečení (dále jen „OSSZ“) zjišťovací prohlídka ve smyslu § 8 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení. Lékař OSSZ vyšel ze zdravotnické dokumentace předložené ošetřující lékařkou MUDr. X, dalších nálezů odborných lékařů a profesního dotazníku. Lékař OSSZ konstatoval, že hlavní příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobce s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti je zdravotní postižení uvedené v kapitole XIII, oddílu E, položce 1 c přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb., o posuzování invalidity, pro které se stanovuje míra poklesu pracovní schopnosti 40 %. Postižení bylo hodnoceno na horní hranici procentuálního rozmezí poklesu pracovních schopností dle určené položky. Procentní míra poklesu pracovní schopnosti se ve smyslu § 3 a § 4 citované vyhlášky nemění. Dle lékaře OSSZ jde v případě žalobce o chronickou vertebropatii LS páteře s extruzí disku L3/4 vlevo s redikulopatií. Jedná se o středně těžké postižení hybnosti páteře, které významně snižuje pracovní výkonnost posuzovaného. Funkční dopady zdravotního stavu na pokles pracovní schopnosti naplňují kritéria pro uznání prvního stupně invalidity.
  6. S ohledem na závěry zmíněného posudku vydala žalovaná dne 30. 9. 2019 rozhodnutí, kterým žalobci dle § 38 písm. a) zákona o důchodovém pojištění přiznala invalidní důchod pro invaliditu prvního stupně ve výši X Kč měsíčně od 2. 7. 2019. 
  7. Proti tomuto rozhodnutí si žalobce podal námitky. V řízení o námitkách byl zdravotní stav žalobce dne 18. 12. 2019 posouzen lékařkou žalované. Posudková lékařka žalované měla k dispozici stejnou zdravotnickou dokumentaci jako lékař OSSZ. K jednání o námitkách byly doloženy mimo jiné další zprávy odborných lékařů z oboru rehabilitace a neurologie a kopie potvrzení o hospitalizaci ve Fakultní nemocnici Motol v období 16. - 31. 7. 2019. Posouzení proběhlo v nepřítomnosti žalobce. Lékařka žalované konstatovala, že zdravotní stav žalobce svým dopadem na funkci organismu odpovídá obsahu kapitoly XIII., oddílu E, položky 1c, kde je stanoveno rozmezí míry poklesu pracovní schopnosti 30 % až 40 %. Jedná se o středně těžké funkční postižení jednoho úseku páteře se závažnou poruchou statiky a dynamiky páteře při protrahovaném radikulárním syndromu L3/4 na podkladě recidivy foraminální hernie L3/4 s kontaktem kořene L3 vlevo. Sfinktery jsou intaktní, poškození nervu není, motorika zachována, přetrvává hypestezie stehna vlevo. Stávající stav významně snižuje celkovou výkonnost při běžném zatížení a omezuje výkon některých denních aktivit. Pro rozsah potíží je zvolena horní hranice stanoveného rozmezí. Na vyšší míru poklesu pracovní schopnosti zdravotní stav žalobce nedosahuje, není naplněn obsah položky 1d (těžké funkční postižení, těžké postižení více úseků páteře s trvalými projevy kořenového dráždění, trvalým funkčně významným neurologickým nálezem, s těžkým poškozením nervů, závažné parézy, svalové atrofie, poruchy hybnosti končetin, závažné poruchy funkce svěračů, pokles celkové výkonnosti při lehkém zatížení, některé denní aktivity značně omezeny). Neprobíhají ani jiné posudkově významné komorbidity, které by dále snižovaly pracovní potenciál posuzovaného.
  8. Ze závěrů tohoto lékařského posudku žalovaná vyšla při vydání žalobou napadeného rozhodnutí, kterým námitky žalobce podle § 90 odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu, zamítla a rozhodnutí vydané v prvním stupni potvrdila. Žalovaná uvedla, že rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobce je zdravotní postižení uvedené v kapitole XIII., oddílu E, položce 1c přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb., o posuzování invalidity, u kterého je stanovena míra poklesu pracovní schopnosti 30 % až 40 %. Pro rozsah potíží je zvolena horní hranice stanoveného rozmezí. Na vyšší míru poklesu pracovní schopnosti zdravotní stav žalobce nedosahuje. Jedná se o postižení osového skeletu, které vyžaduje dodržování režimu vertebropata (omezení nadměrné zátěže, omezení dlouhého stání a chůze, omezení prací ve vynucené poloze a prací v nevhodných klimatických podmínkách), přičemž invalidita prvního stupně umožňuje omezení celkové pracovní zátěže omezením rozsahu pracovní doby.
  9. Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí a řízení, které jeho vydání předcházelo v řízení dle části třetí, hlavy druhé, dílu prvního zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“) v rozsahu a z hlediska námitek žalobce, které se týkaly nesprávného posouzení zdravotního stavu a určení procentní míry poklesu jeho pracovní schopnosti, přitom byl soud vázán skutkovým i právním stavem v době rozhodování správního orgánu (§ 75 odst. 1, odst. 2. s. ř. s.).
  10.                      Předmětem soudního přezkumu bylo rozhodnutí žalované o nároku žalobce na invalidní důchod. Podle § 39 odst. 1 zákona o důchodovém pojištění je pojištěnec invalidní, jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nastal pokles jeho pracovní schopnosti nejméně o 35 %. Podle § 39 odst. 2 citovaného zákona, jestliže pracovní schopnost pojištěnce poklesla a) nejméně o 35 % avšak nejvíce o 49 %, jedná se o invaliditu prvního stupně, b) nejméně o 50 % avšak nejvíce o 69 %, jedná se o invaliditu druhého stupně, c) nejméně o 70 %, jedná se o invaliditu třetího stupně. Způsob posouzení pracovní schopnosti obsahuje § 39 odst. 3 až 8 zákona o důchodovém pojištění a prováděcí vyhláška č. 359/2009 Sb., o posuzování invalidity.
  11.                      Protože se námitky žalobce soustředily do posouzení jeho zdravotního stavu, doplnil soud posouzení zdravotního stavu posudkem PK MPSV, pracoviště Ústí nad Labem v souladu s § 4 odst. 2 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, dle kterého PK MPSV posuzují zdravotní stav a pracovní schopnost občanů pro účely přezkumného řízení soudního ve věcech důchodového zabezpečení.
  12.                      Ve věci proběhlo dne 29. 4. 2021 ústní jednání, při němž žalobce i žalovaná setrvali na své dosavadní argumentaci. Soud provedl důkaz posudkem PK MPSV ze dne 12. 11. 2020.
  13.                      PK MPSV v posudku ze dne 12. 11. 2020 konstatovala, že k datu vydání napadeného rozhodnutí došlo u žalobce v souvislosti s dlouhodobě nepříznivým zdravotním stavem k poklesu jeho pracovní schopnosti celkem o 50 %. Jako dominující příčinu s nejvýraznějším dopadem na pokles pracovní schopnosti PK MPSV označila shodně s lékařem OSSZ a posudkovou lékařkou žalované zdravotní postižení uvedené v kapitole XIII., oddílu E, položce 1c přílohy k vyhlášce č.  359/2009 Sb., o posuzování invalidity, pro které stanovila míru poklesu pracovní schopnosti 40 %. Vzhledem k celoživotnímu vykonávání dělnických profesí včetně podnikání v zemědělství však podle § 3 odst. 2 citované vyhlášky zvýšila tuto hodnotu o 10 %, celkově na 50 %. PK MPSV konstatovala, že položku 1d stejné kapitoly a oddílu použít nemohla, protože zde uvedená neurologická symptomatologie nebyla v klinickém obrazu posuzovaného přítomna. V případě žalobce jde o chronický algický páteřní syndrom, stav po opakované operaci bederní vertebropatie s přetrvávajícím blokem bederní páteře a reziudálním kořenovým syndromem na levé dolní končetině. Žalobce nebyl dle PK MPSV obecně schopen vykonávat těžké fyzické práce v nepříznivých klimatických podmínkách se zvedáním těžkých břemen, práce ve vynucených polohách s otřesy včetně vibrací. Vzhledem k věku byl schopen rekvalifikace pro výkon lehkých dělnických prací s možností práce v kratším pracovním úvazku.
  14.                      Provedený důkaz posudkem PK MPSV byl soudem zhodnocen podle § 77 odst. 2 s. ř. s. Při hodnocení posudku PK MPSV soud zjišťuje, zda byla během posudkového řízení dodržena příslušná zákonná ustanovení upravující činnost PK MPSV a náležitosti posudku, posudek hodnotí z hlediska jeho úplnosti, objektivnosti a přesvědčivosti. Pokud soud neshledá žádné skutečnosti posudkový závěr zpochybňující, respektuje jeho závěr o hodnotě míry poklesu pracovní schopnosti, neboť sám nedisponuje pravomocí hodnotit zdravotní stav posuzovaného.
  15.                      V souzeném případě PK MPSV vypracovala posudek v řádném složení, žalobce byl jednání PK MPSV přítomen a při jednání vyšetřen odborným lékařem z oboru neurologie. Žalobce měl také při jednání PK MPSV možnost se ke svým subjektivním potížím vyjádřit. Přítomnost odborného lékaře z uvedeného oboru byla zvolena s ohledem na to, jaká rozhodující příčina dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu byla určena při předchozím posouzení posudkovými službami OSSZ a žalované. Soud ověřil, že PK MPSV měla pro posouzení zdravotního stavu dostatek podkladů. Vycházela ze zdravotní dokumentace praktického lékaře MUDr. X, spisové dokumentace OSSZ a žalované. Měla k dispozici i lékařské zprávy, které byly vydány po datu napadeného rozhodnutí a které žalobce zaslal soudu, a další zprávy, které žalobce předložil při jednání PK MPSV. V posudku je uvedeno, že zjištěné postižení zakládá dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav a v jakém rozsahu v jeho důsledku poklesla pracovní schopnost žalobce, a to v souladu s vyhláškou o posuzování invalidity. Žádná z lékařských zpráv předložených žalobcem nevyvrací, že by byla rozhodující příčina dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu určena nesprávně, či že by zdravotní postižení neodpovídalo zařazení dle kapitoly XIII, oddílu E, položky 1c přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb., o posuzování invalidity. PK MPSV vysvětlila, proč stanovila míru poklesu pracovní schopnosti na horní hranici rozpětí stanoveného příslušnou položkou přílohy k vyhlášce, i proč tuto hodnotu navýšila dle § 3 odst. 2 citované vyhlášky o dalších maximálně možných 10 %. Zdůvodnila také, proč zdravotní postižení žalobce zařadila pod příslušnou položku vyhlášky. Zdůraznila, že položku 1d stejné kapitoly a oddílu použít nemohla, protože zde uvedená neurologická symptomatologie nebyla v klinickém obrazu posuzovaného přítomna. Krajský soud opakuje, že posouzení podřaditelnosti zdravotního stavu žalobce pod korespondující ustanovení vyhlášky, tzn. zhodnocení zdravotního stavu, určení rozhodujícího zdravotního postižení a přepočet procentní míry poklesu pracovní schopnosti, sám neprovádí, protože jde právě o ten typ odborné úvahy, již soud, který nedisponuje potřebnými medicínskými znalostmi z oboru posudkového lékařství, nečiní sám, ale vychází z důkazu posudkem příslušné posudkové komise.
  16.                      Soudu nezbývá než uvést, že v projednávaném případě byl zákonným způsobem zjištěn pokles pracovní schopnosti o 50 % k datu vydání napadeného rozhodnutí a pokud žalovaná vycházela z posudku OSSZ a vlastní posudkové služby, které dospěly k nesprávnému závěru o poklesu pracovní schopnosti žalobce pouze o 40 %, vycházela z nesprávně zjištěného skutkového stavu.
  17.                      Soud napadené rozhodnutí zrušil pro vady řízení podle § 76 odst. 1 písm. b) ve spojení s § 78 odst. 1 s. ř. s. a věc vrátil žalované k dalšímu řízení v souladu s § 78 odst. 4 s. ř. s. Podle § 78 odst. 5 s. ř. s. platí, že pokud soud zruší rozhodnutí správního orgánu, je správní orgán v dalším řízení vázán vysloveným právním názorem soudu. Bude proto na žalované, aby ve věci znovu rozhodla, přičemž bude vycházet z toho, že žalobce byl k datu vydání napadeného rozhodnutí invalidní pro invaliditu druhého stupně.
  18.                      Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o § 60 odst. 1 věta prvá s. ř. s., podle něhož má účastník, který měl ve věci plný úspěch, právo na náhradu nákladů řízení před soudem, které důvodně vynaložil proti účastníkovi, který ve věci úspěch neměl. V uvedené věci měl úspěch žalobce, soud mu proto proti žalované přiznal právo na náhradu nákladů řízení. Žalobce byl v řízení před soudem zastoupen advokátem, náleží mu tedy náhrada nákladů spojených se zastoupením. Výše odměny a náhrady hotových výdajů byla stanovena v rozsahu vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu. Odměna byla stanovena v souladu s § 7, § 9 odst. 2 uvedené vyhlášky ve výši 1 000 Kč za jeden úkon právní služby, přičemž soud odměnu počítal za 2 úkony právní služby ve smyslu § 11 písm. a) a g) uvedené vyhlášky, celkem tedy ve výši 2 000 Kč. Náhrada hotových výdajů byla stanovena podle § 13 odst. 3 advokátního tarifu ve výši 300 Kč za jeden úkon právní služby, tedy celkem 600 Kč. Krajský soud dále přiznal náhradu cestovních výdajů po korunovém zaokrouhlení ve výši 1 457 Kč. Při jejich výpočtu vycházel z následujících skutečností: vůz X; vzdálenost Mladá Boleslav - Liberec - Mladá Boleslav absolvovaná dvakrát, tj. 200 km; spotřeba byla určena dle údajů v technickém průkazu o spotřebě pro kombinovaný provoz podle norem Evropské unie podle § 158 odst. 4 zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, činí 10,6  l/100 km; sazba základní náhrady za 1 km činí 4,4 Kč [§ 157 odst. 4 písm. b) zákoníku práce]; cena za litr automobilové nafty podle vyhlášky č. 463/2017 Sb. činí 27,20 Kč. Krajský soud konečně přiznal právnímu zástupci žalobce náhradu za promeškaný čas podle § 14 odst. 1 písm. a) a odst. 3 advokátního tarifu ve výši 400 Kč (4 půlhodiny za cestu z Mladé Boleslavi a zpět za účelem nahlížení do spisu a účasti na ústním jednání). Odměna a náhrada hotových výdajů ve výši 4 457 Kč byla v souladu s § 57 odst. 2 s. ř. s. zvýšena o daň z přidané hodnoty ve výši 936 Kč. Žalovanému soud uložil, aby celkovou částku 5 393 Kč zaplatil k rukám právního zástupce žalobce v přiměřené lhůtě 30 dnů od právní moci rozsudku.

 

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.

 

Liberec 29. dubna 2021

 

 

Mgr. Karolína Tylová, LL. M.

samosoudkyně