č. j. 31 A 12/2020 - 28
[OBRÁZEK]
[OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA
ROZSUDEK
JMÉNEM REPUBLIKY
Krajský soud v Hradci Králové rozhodl samosoudkyní JUDr. Magdalenou Ježkovou ve věci
žalobce: Ing. J. F.
proti
žalovanému: Krajský úřad Kraje Vysočina
sídlem Žižkova 57, 587 33 Jihlava
o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 21. ledna 2020, č. j. KUJI 6928/2020,
takto:
I. Rozhodnutí žalovaného ze dne 21. ledna 2020, č. j. KUJI 6928/2020, se zrušuje a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
1. Žalobce se žalobou podanou včas u Krajského soudu v Hradci Králové dne 1. 4. 2020 domáhal zrušení rozhodnutí Krajského úřadu Kraje Vysočina (dále jen „žalovaný“ nebo „správní orgán II. stupně“) ze dne 21. 1. 2020, č. j. KUJI 6928/2020, kterým bylo zamítnuto jeho odvolání a potvrzeno rozhodnutí Městského úřadu Chotěboř (dále jen „správní orgán I. stupně“) ze dne 11. 11. 2019, č. j. MCH-49632/2019/ODAP/VS, kterým byl žalobce výrokem I. uznán vinným z porušení § 18 odst. 4 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o silničním provozu“), čímž spáchal přestupek dle § 125c odst. 1 písm. f) bod 3 citovaného zákona a výrokem II. uznán vinným z porušení § 118 odst. 1 zákona o silničním provozu, čímž spáchal přestupek dle § 125c odst. 1 písm. k) uvedeného zákona. Za tyto přestupky byla žalobci uložena pokuta ve výši 2 600 Kč a povinnost nahradit náklady řízení ve výši 1 000 Kč.
2. Prvním žalobním bodem žalobce namítl, že ve výroku napadeného rozhodnutí není uvedeno, o jaké odvolání se jedná. Rozhodnutí je tak dle žalobce nicotné.
3. Dále žalobce namítl, že § 118 odst. 1 zákona o silničním provozu nelze ze strany lidské bytosti porušit. Uvedl, že „uvedené ustanovení by mohl porušit pouze samotný řidičský průkaz, pokud by v rozporu se zákonem zůstával platným i po uplynutí doby jeho platnosti.“
4. Dále žalobce sdělil, že dle § 125c odst. 1 písm. k) zákona o silničním provozu „Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že v provozu na pozemních komunikacích jiným jednáním, než které je uvedeno pod písmeny a) až j), nesplní povinnost stanovenou v hlavě II tohoto zákona.“ I pokud by se žalobci, s ohledem na předchozí žalobní námitku, podařilo toto ustanovení porušit, nejednalo by se o přestupek, jelikož § 118 odst. 1 zákona o silničním provozu se nenachází v hlavě II tohoto zákona, nýbrž v hlavě III.
5. Závěrem žalobce konstatoval, že úvahy správních orgánů o tom, že žalobce měl dne 9. 8. 2018 řídit s neplatným řidičským průkazem, jehož platnost měla skončit dne 14. 7. 2018, nejsou založeny na pravdě. Žalobce měl a stále má platný řidičský průkaz č. X, vydaný dne 1. 11. 2013, což dokládá fotografií řidičského průkazu a originálem výpisu z evidenční karty řidiče.
6. Žalovaný se předně odkázal na odůvodnění jak napadeného rozhodnutí, tak rozhodnutí správního orgánu I. stupně. Dále sdělil, že neplatnost řidičského průkazu je doložena výpisem z evidenční karty řidiče ze dne 20. 8. 2018, z něhož vyplývá, že žalobce dne 9. 8. 2018 nebyl držitelem platného řidičského průkazu. Tímto argumentoval správní orgán I. stupně ve svém rozhodnutí.
7. Žalobu navrhl zamítnout.
8. Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí v mezích žalobních bodů podle části třetí, hlavy první a druhé, dílu prvního, zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen s. ř. s.). Věc rozhodl bez nařízení jednání při splnění podmínek dle ustanovení § 51 odst. 1 s. ř. s. Vycházel přitom ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodnutí žalovaného správního orgánu, přičemž rozsah jeho přezkumu byl vymezen žalobními body. Dospěl přitom k následujícím skutkovým zjištěním a právním závěrům.
9. Z předloženého správního spisu jsou předně relevantní Oznámení o podezření z přestupku a úřední záznam, oboje ze dne 15. 8. 2018, ve kterých je zadokumentováno, že žalobce dne 9. 8. 2018 v 18:33 hod. v místní části Benátky u č. p. 48, Ždírec nad Doubravou, řídil osobní automobil tovární značky Alfa Romeo, registrační značky, kdy překročil nejvyšší povolenou rychlost v obci stanovenou na nejvýše 50 km/h. Měřícím zařízením byla vozidlu naměřena hlídkou Městské policie Chotěboř rychlost 78 km/h. Při zvážení maximální možné odchylky měřícího zařízení ve výši +/– 3 km/h, byla skutečná rychlost měřeného vozidla nejméně 75 km/h. Žalobce tak nejvyšší povolenou rychlost překročil nejméně o 25 km/h. Během kontroly bylo dále zjištěno, že žalobce neměl při řízení vozidla u sebe řidičský průkaz. Z úředního záznamu je zřejmé, že žalobce vyjádřil nesouhlas s přestupkem a odmítl se vyjádřit. Vzhledem k charakteru žalobních námitek byly ze správního spisu relevantní rovněž výpis z evidenční karty žalobce ze dne 20. 8. 2018 a archiv řidičských průkazů získaný z evidence řidičů dne 20. 8. 2018.
10. Na základě zjištěného skutkového stavu byl správním orgánem I. stupně dne 20. 8. 2018 vydán příkaz, proti tomuto podal žalobce odpor. Správní orgán I. stupně po provedeném řízení vydal dne 21. 3. 2019 rozhodnutí, které bylo k odvolání žalobce zrušeno a věc vrácena k dalšímu řízení správnímu orgánu I. stupně. Ten po nápravě vytčených vad vydal dne 11. 11. 2019 nové rozhodnutí. Proti tomuto rozhodnutí podal žalobce blanketní odvolání, které ani po výzvě nedoplnil. Žalovaný o odvolání rozhodl dne 21. 1. 2020 tak, že odvolání zamítl a rozhodnutí správního orgánu I. stupně potvrdil.
11. Po přezkoumání žalobou napadeného rozhodnutí dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná.
12. Krajský soud předně konstatuje, že rozhodnutí správních orgánů nevychází z podkladů obsažených ve správním spise. Z oznámení o podezření z přestupku a z úředního záznamu, oboje ze dne 15. 8. 2018, je zjevné, že se žalobce vyjma překročení nejvyšší povolené rychlosti v obci dopustil dalšího přestupku, kvalifikovaného dle § 125c odst. 1 písm. k) zákona o silničním provozu, tím, že neměl při řízení u sebe řidičský průkaz, čímž porušil § 6 odst. 7 písm. a) citovaného zákona. Že žalobce během silniční kontroly nepředložil řidičský průkaz je patrné i ze svědeckých výpovědí strážníků R. K. a P. D., kteří byli vyslechnuti při ústním jednání, jež se konalo dne 6. 2. 2019.
13. Správní orgán v rozporu s oznámením o podezření z přestupku a úředním záznamem v příkazu ze dne 20. 8. 2018 nesprávně konstatoval, že žalobce řídil s neplatným řidičským průkazem, jehož platnost skončila dne 14. 7. 2018. Krajskému soudu z rozhodnutí není zřejmé, z jakého důvodu se správní orgán uchýlil ke změně kvalifikace skutkové podstaty přestupku. Tato změna nebyla v příkazu nikterak odůvodněna. Obdobné platí i pro prvostupňové rozhodnutí, které mimo výše zmíněných dokumentů vycházelo i ze svědeckých výpovědí strážníků, kteří prováděli silniční kontrolu.
14. Ve spojitosti s právní kvalifikací je rozhodnutí zatíženo i další vadou, kdy ve výrocích všech vydaných rozhodnutí bylo co do přestupku dle § 125c odst. 1 písm. k) zákona o silničním provozu konstatováno, že tento byl spáchán porušením § 118 odst. 1 citovaného zákona. Takovýto postup je však dle krajského soudu nepřípadný, a to i tehdy, kdyby učiněný závěr, že žalobce předložil neplatný řidičský průkaz, měl oporu ve správním spise. Dle § 125c odst. 1 písm. k) zákona o silničním provozu: „Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že v provozu na pozemních komunikacích jiným jednáním, než které je uvedeno pod písmeny a) až j), nesplní nebo poruší povinnost stanovenou v hlavě II tohoto zákona.“ Jak však správně upozornil žalobce, § 118 se nachází v hlavě III uvedeného zákona. V případě předložení neplatného řidičského průkazu by tak jednání žalobce mělo být kvalifikováno jako porušení § 6 odst. 7 písm. a) ve spojení s § 118 odst. 1 písm. a) zákona o silničním provozu (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 6. 5. 2020, č. j. 1 As 484/2019-32).
15. S ohledem na obsah správního spisu měl být dle krajského soudu žalobce výrokem II. shledán vinným z přestupku dle 125c odst. 1 písm. k) zákona o silničním provozu a to tím, že při řízením motorového vozidla u sebe neměl řidičský průkaz, čímž porušil ustanovení § 6 odst. 7 písm. a) citovaného zákona. Nesprávnou právní kvalifikaci převzal v napadeném rozhodnutí i žalovaný. V dalším řízení tak bude úkolem žalovaného, aby vydal rozhodnutí, které bude v souladu se správním spisem a které bude obsahovat správnou právní kvalifikaci skutkové podstaty.
16. Vzhledem k výše uvedenému krajský soud napadené rozhodnutí zrušil pro vady řízení a věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení, ve kterém bude vázán vysloveným právním názorem (§ 78 odst. 1, 4 a 5 s. ř. s.). Za takové situace již nepovažoval krajský soud za důvodné se dalšími žalobními námitkami zabývat.
17. Výrok o nákladech řízení se opírá o ustanovení § 60 odst. 1 s. ř. s. Dle něj má účastník, který měl ve věci plný úspěch, právo na náhradu nákladů řízení před soudem, které důvodně vynaložil, proti účastníkovi, který ve věci úspěch neměl. Žalobce, kterému by jinak v souladu s uvedeným ustanovením právo na náhradu nákladů řízení příslušelo, však žádné náklady neúčtoval.
Poučení:
Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.
Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.
Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.
V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.
Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.
Hradec Králové 25. března 2021
JUDr. Magdalena Ježková v. r.
samosoudkyně