USNESENÍ

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Ondřeje Mrákoty, soudkyně Michaely Bejčkové a soudce Zdeňka Kühna v právní žalobce: O. C., advokátem se sídlem Jugoslávská 856/2, Karlovy Vary, proti žalované: Policie České republiky, Ředitelství služby cizinecké policie, se sídlem Olšanská 2, Praha 3, proti rozhodnutí žalované ze dne 12. 11. 2020, čj. CPR-28964-3/ČJ-2020-930313-V238, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 10. 12. 2020, čj. 17 A 97/2020-16, o návrhu žalobce na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti

takto:

Kasační stížnosti se nepřiznává odkladný účinek.

Odůvodnění:

[1]               Policie České republiky, Krajské ředitelství policie kraje Vysočina, rozhodla dne 9. 7. 2020 o správním vyhoštění žalobce, neboť se žalobce při pobytové kontrole prokázal padělaným rumunským dokladem a pobýval na území České republiky bez platného povolení k pobytu, ačkoli k tomu nebyl oprávněn (nejméně od 27. 2. 2019 do 6. 7. 2020). Žalovaná následně v odvolacím řízení jen formálně upravila část výroku rozhodnutí policie, věcně však zamítla žalobcovo odvolání a potvrdila rozhodnutí o správním vyhoštění. Proti rozhodnutí žalované se žalobce bránil žalobou, kterou však krajský soud odmítl pro chybějící žalobní body.   

[2]               Proti rozsudku krajského soudu podal žalobce (stěžovatel) kasační stížnost a současně požádal o přiznání odkladného účinku kasační stížnosti. Žalovaná s přiznáním odkladného účinku nesouhlasila. NSS nepřiznal kasační stížnosti odkladný účinek, neboť stěžovatel ve svém návrhu uváděl jen obecná tvrzení.  

[3]               Stěžovatel vzápětí podal nový návrh na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti. Tvrdí, že na území České republiky žije jeho partnerka a dvě nezletilé děti. Účelem přiznání odkladného účinku by podle stěžovatele mělo být zachování rodinných vazeb a účast na řízení o soudním přezkumu.

[4]               Žalovaná s přiznáním odkladného účinku nesouhlasí; podle ní by přiznání odkladného účinku bylo v rozporu s důležitým veřejným zájmem, jak již uvedla k předchozí žádosti stěžovatele.

[5]               Podle rozšířeného senátu NSS „obecně vyjádřený zájem cizozemského stěžovatele na osobní účasti v řízení o kasační stížnosti či jeho právo být v kontaktu s advokátem a s tím související ochrana spravedlivého procesu nemohou být samy o sobě bez dalších individuálních okolností důvodem pro přiznání odkladného účinku kasační stížnosti“ (usnesení rozšířeného senátu ze dne 16. 6. 2020, čj. 8 Azs 339/2019-38, č. 4039/2020 Sb. NSS, bod 61). Zájem na osobní účasti v řízení o kasační stížnosti sice může vést k přiznání odkladného účinku, ale obvykle jen ve spojení s dalšími důvody (například rodinným nebo soukromým životem stěžovatele) nebo v návaznosti na individuální okolnosti a specifika soudního řízení v dané věci. Tyto individuální okolnosti by však měly jasně a konkrétně plynout z tvrzení, která stěžovatel v řízení uplatní a osvědčí (srov. tamtéž, bod 59).

[6]               Stěžovatel odkazuje na omezení spojená s nepřiznáním odkladného účinku kasační stížnosti jen obecně a nevznáší žádné konkrétní argumenty týkající se tohoto řízení, které by mohly hovořit pro jeho přiznání.

[7]               Stejně tak NSS nevidí důvod pro přiznání odkladného účinku v tvrzení o nutnosti zachovat rodinné vazby. Stěžovatel se opět omezuje jen na obecné sdělení, podle nějž na území České republiky žije jeho partnerka a dvě nezletilé děti. Blíže k tomu však mnoho nedodává. Jeho děti jsou velmi malé (kojenec a batole), s jeho partnerkou (a matkou dětí) nyní podle jeho slov probíhá řízení o správním vyhoštění. Z toho není nijak patrné, že by kterýkoli z členů rodiny měl k území ČR bližší vztah a že by se rodinný život stěžovatele a jeho blízkých nemohl uskutečňovat i mimo toto území.

[8]               Jelikož nebyly splněny základní předpoklady, NSS nepřiznal kasační stížnosti odkladný účinek podle § 107 ve spojení s § 73 odst. 2 s. ř. s. Tím soud nijak nepředjímá své rozhodnutí o věci samé.

Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 19. března 2021

Ondřej Mrákota

předseda senátu