U S N E S E N Í

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Milana Podhrázkého a soudců Jitky Zavřelové a Petra Mikeše v právní věci žalobkyně: Z. F., zastoupená opatrovnicí Mgr. Alenou Novákovou, advokátkou se sídlem Blanická 922/25, Praha 2, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Nad Štolou 936/3, Praha 7, proti rozhodnutí žalovaného ze dne 4. 2. 2020, čj. OAM-1134/ZA-ZA11-ZA10-2019, o kasační stížnosti žalobkyně proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 30. 9. 2020, čj. 1 Az 15/2020-37,

takto:

1. Řízení se zastavuje.

2. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

3. Ustanovené opatrovnici Mgr. Aleně Novákové, advokátce se sídlem Blanická 922/25, Praha 2, se nepřiznává odměna za zastupování žalobkyně v řízení o kasační stížnosti.

Odůvodnění:

[1]               Žalovaný v záhlaví označeným rozhodnutím žalobkyni neudělil mezinárodní ochranu podle § 12, § 13, § 14, § 14a, § 14b zákona č. 325/1999 Sb., o azylu, ve znění pozdějších předpisů (dále „zákon o azylu“). Její žalobu proti tomuto rozhodnutí Městský soud v Praze shora uvedeným rozsudkem zamítl.

[2]               Proti tomuto rozsudku podala žalobkyně (dále „stěžovatelka“) blanketní kasační stížnost, v níž požádala o ustanovení zástupce z řad advokátů. Nejvyšší správní soud jí proto 23. 10. 2020 zaslal poučení o složení senátu spolu s formulářem „Potvrzení o osobních, majetkových a výdělkových poměrech.“ Tuto zásilku se však stěžovatelce na adresu K. X, P., kterou uvedla v kasační stížnosti, nepodařilo doručit. Podle sdělení poštovní doručovatelky z 27. 10. 2020 uvedeného na zadní straně obálky s vrácenou zásilkou je adresátka na uvedené adrese neznámá a nemá označenou domovní schránku, proto byla zásilka vrácena s označením adresát neznámý.

[3]               Nejvyšší správní soud proto prověřoval místo aktuálního pobytu stěžovatelky. Zjistil, že v elektronické evidenci žadatelů o mezinárodní ochranu je jako poslední místo jejího pobytu uvedena právě adresa K. X, P., s poznámkou „do 8. 6. 2020“. Ředitelství služby cizinecké policie ve sdělení z 10. 11. 2020 uvedlo, že dle jemu dostupných informací je stěžovatelka stále vedena jako žadatelka o udělení mezinárodní ochrany a k pobytu je naposledy hlášena na adrese K. X, P. Organizace pro pomoc uprchlíkům, z. s., jež stěžovatelku zastupovala v řízení o žalobě před městským soudem a podala jejím jménem i kasační stížnost, ve svém sdělení z 16. 11. 2020 uvedla, že u stěžovatelky má v databázi pouze výše uvedenou adresu. Žádnou jinou adresu, na které by se mohla zdržovat, k dispozici nemá.

[4]               Za této situace Nejvyšší správní soud usnesením ze 4. 12. 2020, čj. 8 Azs 238/2020-30, ustanovil pro řízení o podané kasační stížnosti podle § 29 odst. 3 o. s. ř. ve spojení § 64 s. ř. s., stěžovatelce opatrovnici z řad advokátů Mgr. Alenu Novákovou.

[5]               Nejvyšší správní soud se následně zabýval tím, zda jsou splněny procesní podmínky stanovené pro meritorní projednání kasační stížnosti. Dospěl k závěru, že tomu tak není.

[6]               Podle § 47 písm. c) s. ř. s. soud řízení usnesením zastaví, stanoví-li tak tento nebo zvláštní zákon.

[7]               Podle § 33 písm. b) zákona o azylu soud řízení zastaví, jestliže nelze zjistit místo pobytu žadatele o udělení mezinárodní ochrany.

[8]               K podmínkám postupu podle citovaných ustanovení se Nejvyšší správní soud již opakovaně vyjadřoval. Např. podle rozsudku ze dne 14. 8. 2009, čj. 8 Azs 21/2009-91, vychází-li soud ve svém rozhodnutí mj. ze skutečnosti, že je účastník řízení neznámého pobytu, musí být ověření této skutečnosti přiměřeně aktuální. Dále v rozsudku ze dne 26. 5. 2005,
čj. 7 Azs 271/2004-58, č. 707/2005 Sb. NSS, vyslovil, že „[n]emožnost zjistit místo pobytu žadatele o udělení azylu (§ 33 zákona č. 325/1999 Sb., o azylu) [je] dána jen tam, kde […] soud vyvíjel požadované úsilí ke zjištění místa pobytu žadatele […] a přes toto úsilí a případně další pátrání v příslušných evidencích […] pobyt žadatele nebyl zjištěn a zůstal zcela neznámý.“ Pokud i přes toto úsilí zůstane pobyt žadatele nezjištěn a zcela neznámý, lze řízení ve smyslu výše citovaného ustanovení zastavit.

[9]               Nejvyšší správní soud dne 12. 1. 2021 opětovně provedl lustraci stěžovatelky v elektronické evidenci žadatelů o mezinárodní ochranu a také v centrální evidenci vězněných osob. K pobytu stěžovatelky však žádné nové informace nezjistil. Nejvyšší správní soud provedenými dotazy využil dostupné možnosti, aby bylo zjištěno aktuální místo pobytu stěžovatelky. Přesto se současné místo jejího pobytu nepodařilo zjistit, na jediné jí sdělené (a současně evidované) adrese je neznámá, ani nemá domovní schránku.

[10]            Protože jsou splněny podmínky § 33 písm. b) zákona o azylu pro zastavení řízení, Nejvyšší správní soud řízení o kasační stížnosti podle § 47 písm. c) s. ř. s. za použití § 120 s. ř. s. zastavil.

[11]            O náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti Nejvyšší správní soud rozhodl podle § 60 odst. 3 věty první ve spojení s § 120 s. ř. s. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť řízení o kasační stížnosti bylo zastaveno.

[12]            Ustanovené opatrovnici soud nepřiznal odměnu za zastupování stěžovatele, neboť v řízení neučinila žádný úkon právní služby ve smyslu § 11 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů.

Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.

V Brně 18. ledna 2021

 Milan Podhrázký

 předseda senátu