USNESENÍ

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Miluše Doškové, soudkyně Mgr. Sylvy Šiškeové a soudce JUDr. Karla Šimky v právní věci žalobce: Ing. F. B., proti žalovanému: Zeměměřický a katastrální inspektorát v Brně, se sídlem Moravské náměstí 1/1, Brno, v řízení o námitce podjatosti soudců 5. a 6. senátu Nejvyššího správního soudu vznesené žalobcem v řízení vedeném Nejvyšším správním soudem pod sp. zn. 5 As 238/2020,

takto:

Soudci pátého senátu Nejvyššího správního soudu JUDr. Lenka Matyášová, Ph. D., JUDr. Jakub Camrda, Ph. D. a JUDr. Viktor Kučera nejsou vyloučeni z projednávání a rozhodování v řízení vedeném u Nejvyššího správního soudu pod sp. zn. 5 As 238/2020.

Odůvodnění:

I. Vymezení věci

[1]               Žalobce (dále jen „stěžovatel“) napadl kasační stížností rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 27. 5. 2020, č. j. 29 A 36/2018 – 103. Přípisem doručeným Nejvyššímu správnímu soudu dne 18. 8. 2020 stěžovatel uplatnil námitku podjatosti vůči soudcům pátého senátu, kterému byla věc podle rozvrhu práce přidělena k projednání a rozhodnutí pod sp. zn. 5 As 238/2020. Nepodjatost soudců zpochybňoval jejich dřívějším rozhodnutím ve věcech (sp. zn. 5 As 233/2015, sp. zn Nao 204/2018). Namítal i podjatost soudců šestého senátu (odůvodněno rozhodnutím tohoto senátu ve věci sp. zn. Nao 254/2016).

[2]               V souladu s rozvrhem práce Nejvyššího správního soudu, byla věc předána k projednání a rozhodnutí druhému senátu. O této skutečnosti byli účastníci řízení poučeni. Stěžovatel opět využil svého práva namítat podjatost soudců druhého senátu (JUDr. Miluše Došková, JUDr. Karel Šimka a Mgr. Sylva Šiškeová), současně namítl též podjatost soudců prvního senátu, jehož členové v případě nepřítomnosti zastupují členy druhého senátu. Námitku podjatosti zdůvodnil dřívějším rozhodováním ve  věcech (např. řízení vedená pod sp. zn. Nao 297/2018, sp. zn. Nao 61/2016, sp. zn. 1 As 283/2015, sp. zn. 1 As 63/2017, sp. zn. Nao 238/2015, Nao 270/2017 nebo sp. zn. 2 As 434/2017).

[3]               Soudci pátého a šestého senátu shodně ve svém vyjádření k námitce podjatosti uvedli, že stěžovatele znají jen z úřední činnosti, nemají žádný poměr k věci nebo účastníkům řízení.

[4]               Tato námitka podjatosti byla v souladu s rozvrhem práce dne 22. 9. 2020 přidělena k rozhodnutí druhému senátu.

II. Posouzení věci

[5]               Námitka podjatosti není důvodná.

[6]               Podle § 8 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správního (dále jen „s. ř. s.“) jsou soudci vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je dán důvod pochybovat o jejich nepodjatosti. Důvodem k vyloučení soudce nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech. Stěžovatel neuvedl kromě dřívějšího rozhodování v jiných věcech žádné konkrétní skutečnosti, které by zavdávaly pochybnost o nepodjatosti soudců pátého senátu. Takové skutečnosti nevyplývají ani z vyjádření členů senátu k námitce podjatosti. Není tedy dán důvod pochybovat o podjatosti těchto soudců.

[7]               Soud proto uzavřel, že soudkyně a soudci JUDr. Lenka Matyášová, Ph. D., JUDr. Jakub Camrda, Ph. D. a JUDr. Viktor Kučera nejsou vyloučeni z projednávání a rozhodování věci vedené pod sp. zn. 5 As 238/2020.

[8]               Na tomto závěru nic nemění ani stěžovatelem citovaná rozhodnutí Nejvyššího soudu, Ústavního soudu či Evropského soudu pro lidská práva. Stěžovateli již bylo v řadě jeho jiných věcí vysvětleno, že podjatost soudce nelze namítat z důvodu jeho postupu a rozhodování v jiné věci, a také to, že jím citovanou judikaturu nelze vztáhnout na jeho případ (viz např. usnesení ze dne 13. 1. 2016, č. j. Nao 237/2016 – 29, ze dne 9. 11. 2016, č. j. Nao 238/2016 – 78, ze dne 12. 4. 2017, č. j. Nao 151/2017 – 52, a další). Stěžovatel tedy názor soudu na takto zdůvodněné námitky podjatosti velmi dobře zná.

[9]               Opakované uplatnění téže zjevně nedůvodné námitky vzbuzuje dojem, že stěžovatel uplatňuje svá procesní práva šikanózně, s cílem ztížit průběh soudního řízení, nikoliv za účelem ochrany svých veřejných subjektivních práv. Nejvyšší správní soud proto již nijak procesně nenaložil s námitkou podjatosti soudců prvního a druhého senátu uplatněnou v nynějším řízení a opětovně zdůvodněnou postupem soudců v jiných řízeních. Předložení této námitky podjatosti k postoupení dalšímu senátu soudu by nebylo vhodné ani správné, neboť je zjevné a očekávatelné, že by stěžovatel námitku podjatosti uplatnil i v případě dalšího senátu, který by o ní rozhodoval. Ve výsledku by došlo k situaci, kdy by nezbyl žádný senát, který by mohl o námitce podjatosti rozhodovat. Jak již uvedl soud v usnesení ze dne 27. 8. 2013, č. j. Nao 41/2013 - 56, „při rozhodování o vyloučení soudce je třeba mít na paměti též zachování funkčnosti soudu, resp. zákaz denegationis iustitiae, z čehož plyne, že výklad a aplikace ustanovení o vyloučení soudců nemohou vyústit v situaci, kdy již nebudou žádní soudci, kteří by o věci mohli rozhodovat ‑  proto na vyšších stupních soudní soustavy, kde jsou možnosti substituce vyloučeného soudce omezenější, je namístě zaujmout k vylučování soudců přístup restriktivnější než na nižších stupních soudní soustavy, kde je řešení procesní situace v důsledku vyloučení soudců snazší, včetně možnosti přikázání věci jinému věcně příslušnému soudu.“ 

[10]            S přihlédnutím ke shora uvedenému a též k zásadám rychlosti a hospodárnosti řízení proto již druhý senát tuto námitku podjatosti nepředložil předsedovi soudu k postoupení jinému senátu a namísto toho sám věcně o předložené věci rozhodl.

[11]            Závěrem soud uvádí, že stěžovatel vznesl i námitku podjatosti soudců šestého senátu, o nichž byl ve věci vedené pod sp. zn. 5 As 238/2020 poučen jako o soudcích zastupujících členy pátého senátu. K tomu lze jen uvést, že není úkolem soudu rozhodovat o všech hypotetických situacích a obsazeních soudu. Takový postup by ze strany soudu nebyl hospodárný (viz usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 18. 5. 2006, č. j. Nao 32/2005 – 34).

Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 21. října 2020

JUDr. Miluše Došková

předsedkyně senátu