USNESENÍ

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Ondřeje Mrákoty, soudkyně Michaely Bejčkové a soudce Zdeňka Kühna v právní věci navrhovatelky: WANEMI CZ, a. s., se sídlem Lidická 1005/23b, Brno, zastoupené Vojtěchem Novotným, advokátem se sídlem Karlovo nám. 671/24, Praha 1, proti odpůrci: město Zábřeh, se sídlem Masarykovo nám. 510/6, Zábřeh, zastoupenému Mgr. Lukášem Rothanzlem, advokátem se sídlem Teplého 2786, Pardubice, o návrhu na zrušení části Změny č. 1 územního plánu Zábřeh, vydané dne 26. 6. 2019, v řízení o kasační stížnosti odpůrce proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě – pobočky v Olomouci ze dne 30. 6. 2020, čj. 73 A 1/2020-105, o návrhu odpůrce na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti

takto:

Kasační stížnosti se přiznává  odkladný účinek spočívající v tom, že až do skončení řízení před Nejvyšším správním soudem se pozastavují účinky rozsudku Krajského soudu v Ostravě – pobočky v Olomouci ze dne 30. 6. 2020, čj. 73 A 1/2020-105.

Odůvodnění:

[1]               Společnost WANEMI CZ (navrhovatelka) podala u krajského soudu návrh na zrušení části změny územního plánu města Zábřeh (odpůrce) vydané dne 26. 6. 2019. Krajský soud o návrhu rozhodl dne 30. 6. 2020 tak, že zrušil tyto části změny územního plánu (ve zbytku návrh zamítl):

1)      přílohu č. 1, A.1. Změna územního plánu – textová část, 1. Přehled měněných částí územního plánu Zábřeh, část 14, bod 6.1 Vymezení pojmů, a) Činnosti, text ve znění: „Zvláště velkým zdrojem znečišťování se rozumí technologické objekty obsahující stacionární zařízení (zdroj) ke spalování paliv o tepelném příkonu vyšším než 50 MW“;

2)      přílohu č. 1, A.1. Změna územního plánu – textová část, 1. Přehled měněných částí územního plánu Zábřeh, část 14, bod 6.2 Podmínky pro využití ploch s rozdílným způsobem využití, bod 26 Plochy výroby a skladování (V), nepřípustné využití, text ve znění: „zvláště velké zdroje znečišťování“.

[2]               Odpůrce (stěžovatel) podal proti rozsudku krajského soudu kasační stížnost a zároveň požádal o přiznání odkladného účinku. Stěžovatel poukazuje na to, že dne 28. 12. 2018 vydal městský úřad Šumperk územní rozhodnutí, kterým byla nepravomocně umístěna navrhovatelčina stavba s názvem „Využití obnovitelných zdrojů energie a druhotných surovin při výrobě papíru v průmyslové zóně v Zábřehu“. Stěžovatel podal proti tomuto územnímu rozhodnutí odvolání. Odvolací orgán poté odvolací řízení přerušil, protože po nabytí účinnosti změny územního plánu přestal být stavební záměr v souladu s územně plánovací dokumentací. Kdyby však stěžovatelově kasační stížnosti nebyl přiznán odkladný účinek, odvolací orgán by mohl odvolání zamítnout a rozhodnout tak, že stavební záměr je možné umístit. Poté, co by navrhovatelka získala v důsledku pravomocného územního rozhodnutí stavební povolení, by již ani případné zrušení územního rozhodnutí nemohlo zabránit výstavbě. Stěžovateli tak hrozí nepoměrně větší újma než jiným osobám (navrhovatelce) přiznáním odkladného účinku. V důsledku odkladného účinku by pouze zůstalo odvolací řízení přerušeno do rozhodnutí o kasační stížnosti. Rovněž žádný veřejný zájem nebude přiznáním odkladného účinku narušen.

[3]               Navrhovatelka nesouhlasí s přiznáním odkladného účinku. Je přesvědčena, že odkladný účinek je obecně vhodné přiznat jen v ojedinělých případech, tím spíše žádá-li o jeho přiznání správní orgán. Stěžovatel totiž musí tvrdit, jaký veřejný zájem hájí tím, že žádá o přiznání odkladného účinku. To však stěžovatel nečiní. Nevysvětluje ani to, v čem spočívá újma, která mu hrozí, ani ji nepoměřuje s újmou, která hrozí jiným osobám. Podle navrhovatelky proto nejde o žádný z ojedinělých případů, ve kterých by bylo namístě přiznat kasační stížnosti odkladný účinek.

[4]               Podle § 107 s. ř. s. kasační stížnost nemá odkladný účinek. NSS jej však může na návrh stěžovatele přiznat. Při rozhodování o odkladném účinku kasační stížnosti NSS zjišťuje splnění zákonných předpokladů (§ 73 odst. 2 s. ř. s.), tj. 1) výrazného nepoměru újmy způsobené stěžovateli v případě, že účinky napadeného rozhodnutí nebudou odloženy, ve vztahu k újmě způsobené jiným osobám, pokud by účinky rozhodnutí odloženy byly, a 2) chybějícího rozporu s důležitým veřejným zájmem. Je-li odkladný účinek přiznán, pozastavují se ty účinky napadeného správního rozhodnutí, které z povahy věci pozastavit lze.

[5]               Odkladný účinek je institutem mimořádné povahy, tedy výjimkou ze zákonného pravidla; proto i k jeho využití musejí nastat mimořádné okolnosti. Navrhovatelka má tedy pravdu v tom, že odkladný účinek se nepřiznává běžně, ale spíše výjimečně v odůvodněných případech. Také platí, že je na žadateli o odkladný účinek, aby takové okolnosti tvrdil a podrobně uvedl, proč mají kvůli nim být odloženy účinky pravomocného rozhodnutí. To však žadatel (stěžovatel) v této věci učinil. Nelze tedy souhlasit s tvrzením navrhovatelky, že stěžovatel nepopsal, v čem spočívá újma, která mu hrozí.

[6]               NSS proto posoudil důvody, které stěžovatel uvedl, a dospěl k závěru, že podmínky pro přiznání odkladného účinku kasační stížnosti jsou naplněny. Přihlédl zejména k tomu, že v důsledku nepřiznání odkladného účinku by stěžovateli hrozila bezprostřední újma, tj. zahájení stavby papírny. Jakékoliv rozhodnutí o kasační stížnosti by již totiž nemělo vliv na to, že by navrhovatelce bylo vydáno stavební povolení. Bez ohledu na výsledek kasačního řízení (a odpověď na otázku, zda byla změna územního plánu učiněna po právu) by již odvolací orgán totiž nemohl nově rozhodnout v územním řízení poté, co by stavební povolení nabylo právní moci (srov. § 94 odst. 5 zákona č. 183/2006 Sb., stavebního zákona, ve znění do 31. 12. 2012, za jehož účinnosti byla podána žádost o územní rozhodnutí).

[7]               Navrhovatelce naproti tomu hrozí, že bude déle čekat na územní rozhodnutí, a tedy i na možnost požádat o stavební povolení a začít s výstavbou. Přestože délka řízení hraje při umisťování velkých průmyslových staveb nepochybně významnou úlohu a může působit určité potíže, navrhovatelka se o nich nezmiňuje. NSS proto spatřuje nepoměrně větší újmu v tom, že by mohla být „nezrušitelně“ otevřena cesta ke stavebnímu povolení a k výstavbě papírny, než v tom, že navrhovatelka bude muset ještě nějaký čas vyčkat na výsledek územního řízení (i s ohledem na dobu, po kterou se již tato věc ve správním řízení řeší).

[8]               Soud také neshledal rozpor odkladného účinku s žádným veřejným zájmem. Ani navrhovatelka neuvedla, s jakým veřejným zájmem by přiznání odkladného účinku mohlo být v rozporu. Stěžovatel navíc nebyl povinen vysvětlovat, jaký veřejný zájem naopak hájí svou žádostí o odkladný účinek. Není totiž v postavení správního orgánu rozhodujícího o právech a povinnostech druhých, ale vystupuje jako veřejnoprávní korporace, jejíž úlohou je hájit a prosazovat zájmy občanů obce. Tyto navrhovatelčiny výhrady proti přiznání odkladného účinku proto soud nepovažoval za důvodné.

[9]               NSS má za to, že stěžovatel dostatečně a přesvědčivě prokázal vznik hrozící újmy. Navrhovatelka naopak svými argumenty úspěšně nezpochybnila stěžovatelova tvrzení.

[10]            NSS proto přiznal kasační stížnosti odkladný účinek. Tím soud nijak nepředjímá své rozhodnutí o věci samé – ke kterému ostatně hodlá přistoupit bez zbytečného odkladu. Musí však nejprve vyčkat, než bude skončeno další řízení ve věci územního plánu města Zábřeh, které nyní probíhá před Krajským soudem v Ostravě – pobočkou v Olomouci a k němuž je aktuálně zapotřebí spisu ve věci opatření obecné povahy (nutného i pro rozhodnutí NSS v této věci).

Poučení:Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 16. října 2020

Ondřej Mrákota

předseda senátu