USNESENÍ

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Ondřeje Mrákoty, soudce Zdeňka Kühna a soudkyně Michaely Bejčkové v právní věci žalobkyně: M. G., zast. Mgr. Markétou Tylečkovou, advokátkou se sídlem Svornosti 86/2, Havířov, proti žalovanému: Ministerstvo práce a sociálních věcí, se sídlem Na Poříčním právu 376/1, Praha 2, proti rozhodnutí žalovaného ze dne 12. 11. 2019, čj. MPSV-2019/226242-923, v řízení o kasační stížnosti žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 30. 6. 2020, čj. 19 Ad 2/2020-30, o návrhu žalovaného na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti,

takto:

Kasační stížnosti se odkladný účinek nepřiznává.

Odůvodnění:

[1]               Správní orgány rozhodly ve věci poskytnutí rodičovského příspěvku žalobkyni. Žalobkyně proti rozhodnutí žalovaného podala žalobu ke krajskému soudu, neboť nesouhlasila s výkladem zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, v její věci. Krajský soud rozhodnutí žalovaného zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení.

[2]               Žalovaný (dále jen „stěžovatel“) napadl rozsudek krajského soudu kasační stížností, v níž také navrhl, aby NSS přiznal kasační stížnosti odkladný účinek. Uvedl, že v případě nepřiznání odkladného účinku kasační stížnosti by v konečném důsledku musely správní orgány před rozhodnutím o kasační stížnosti rozhodnout o doplacení rodičovského příspěvku žalobkyni. Pokud by NSS kasační stížnosti vyhověl, doplacené částky by žalobkyně nebyla povinna vrátit, přestože by jí nenáležely.

[3]               Podle § 107 s. ř. s. kasační stížnost nemá odkladný účinek. NSS jej však může na návrh stěžovatele přiznat. Při rozhodování o odkladném účinku kasační stížnosti NSS zjišťuje současné splnění zákonných předpokladů (§ 73 odst. 2 s. ř. s.), tj. 1) výrazného nepoměru újmy způsobené stěžovateli v případě, že účinky napadeného rozhodnutí nebudou odloženy, ve vztahu k újmě způsobené jiným osobám, pokud by účinky rozhodnutí odloženy byly; a 2) chybějícího rozporu s důležitým veřejným zájmem. Je-li odkladný účinek přiznán, pozastavují se ty účinky napadeného správního rozhodnutí, které z povahy věci pozastavit lze.

[4]               S ohledem na postavení správního orgánu v systému veřejné správy bude přiznání odkladného účinku kasační stížnosti k jeho žádosti vyhrazeno zpravidla ojedinělým případům, které zákon opisuje slovy o nepoměrně větší újmě. Bude se jednat o případy, kdy by respektování soudního rozhodnutí mohlo způsobit závažné důsledky, např. vrácení řidičského oprávnění duševně choré osobě, vystavení zbrojního průkazu nebezpečnému recidivistovi, udělení povolení k obchodu s vojenským materiálem zločinnému podniku apod. (usnesení rozšířeného senátu NSS ze dne 24. 4. 2007, čj. 2 Ans 3/2006-49, č. 1255/2007 Sb. NSS). Fiskální zájem státu, v němž stěžovatel spatřuje důvod pro přiznání odkladného účinku jeho kasační stížnosti, zpravidla nemůže odůvodnit přiznání odkladného účinku. Vychází se totiž z předpokladu, že na rozhodnutí krajského soudu je třeba hledět jako na věcně správné a zákonné, dokud není jako celek zákonným způsobem zrušeno. Podle dosavadní judikatury NSS dále nelze spatřovat újmu ve smyslu § 73 odst. 2 s. ř. s. způsobenou stěžovateli např. v tom, že mu v důsledku rozhodnutí krajského soudu vznikne povinnost vyplatit žalobci dávku důchodového pojištění, přeplatek na dani apod. (přiměřeně srov. usnesení NSS ze dne 20. 9. 2006, čj. 6 Ads 99/2006-33, či usnesení ze dne 5. 1. 2005, čj. 1 Afs 106/2004-49, publ. pod č. 982/2006 Sb. NSS, anebo usnesení NSS ze dne 10. 4. 2014, čj. 9 Afs 106/2014-24). V konkrétním případě NSS neshledal žádné další okolnosti, které by fiskální zájem státu na přiznání odkladného účinku odůvodnily. Stěžovatel ani žádné netvrdil.

[5]               S ohledem na shora uvedené dospěl NSS k závěru, že podmínky pro přiznání odkladného účinku podle § 107 odst. 1 s. ř. s. ve spojení s § 73 odst. 2 s. ř. s. nejsou splněny. Tímto usnesením soud nepředjímá meritorní posouzení případu a rozhodnutí ve věci samé.

Poučení:Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 10. září 2020

Ondřej Mrákota

předseda senátu