USNESENÍ

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Jaroslava Vlašína a soudců Mgr. Petry Weissové a JUDr. Tomáše Rychlého v právní věci žalobců: a) V. P., b) N. P., oba zastoupeni Mgr. Pavolem Kehlem, advokátem se sídlem Panská 895/6, Praha 1, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Nad Štolou 936/3, Praha 7, o kasačních stížnostech žalobců a) a b) proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 13. 12. 2019, č. j. 4 Az 1/2019 - 50,

takto:

I. Řízení o kasačních stížnostech žalobců a) a b)   se   zastavuje.

II. Žádný z účastníků   nemá   právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

[1]               Nejvyšší správní soud obdržel dne 14. 1. 2020 kasační stížnosti žalobce a) a žalobkyně b) (dále jen „stěžovatelé“) proti rozsudku Městského soudu v Praze specifikovanému v záhlaví.

[2]               Samostatnými podáními doručenými Nejvyššímu správnímu soudu dne 24. 7. 2020 vzali stěžovatelé své kasační stížnosti zpět.

[3]               Podle § 37 odst. 4 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále jen „s. ř. s.“), za použití § 120 téhož zákona, „[n]avrhovatel může vzít svůj návrh zcela nebo zčásti zpět, dokud o něm soud nerozhodl.“

[4]               Podle § 47 písm. a) části věty před středníkem s. ř. s., za použití § 120 téhož zákona, „[s]oud řízení usnesením zastaví, vzal-li navrhovatel svůj návrh zpět“.

[5]               S ohledem na zpětvzetí návrhů – kasačních stížností Nejvyšší správní soud v souladu s výše citovanými ustanoveními soudního řádu správního řízení o kasačních stížnostech stěžovatelů zastavil.

[6]               O nákladech řízení o kasační stížnosti rozhodl Nejvyšší správní soud na základě § 60 odst. 3 věty první s. ř. s., za použití § 120 s. ř. s., dle nichž platí, že „[ž]ádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, bylo-li řízení zastaveno nebo žaloba odmítnuta.“

Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné (§ 53 odst. 3 s. ř. s.).

V Brně dne 19. srpna 2020

JUDr. Jaroslav Vlašín

předseda senátu