USNESENÍ

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Josefa Baxy, soudkyně JUDr. Lenky Kaniové a soudce JUDr. Ivo Pospíšila v právní věci žalobců: a) J. B., b) Development Trade s. r. o., se sídlem Melantrichova 970/17, Praha 1, oba zastoupeni Mgr. Michalem Varmužou, advokátem se sídlem Kozinova 21/2, Šumperk, proti žalovanému: Celní úřad pro Moravskoslezský kraj, se sídlem nám. Sv. Čecha 547/8, Ostrava-Přívoz, o žalobě proti rozhodnutím žalovaného ze dne 18. 10. 2019, č. j. 200678-14/2019-570000-61 a č. j. 200678‑15/2019-570000-61, v řízení o kasační stížnosti žalobců a) a b) proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 14. 1. 2020, č. j. 25 Af 4/2020-36,

takto:

1. Řízení o kasační stížnosti se zastavuje.

2. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.

Odůvodnění:

[1]                Podanou kasační stížností žalobci a) a b) (dále též „stěžovatelé“) napadli výroky III., IV. a V. v záhlaví označeného usnesení, kterými Krajský soud v Ostravě odmítl žalobu žalobce b) o přezkoumání rozhodnutí ředitele žalovaného č. j. 200678-14/2019-570000-61 ze dne 18. 10. 2019 (výrok III.), odmítl návrh žalobců a) a b), aby soud uložil žalovanému, že je povinen navrátit zadržené zařízení Pegasus, hotovost a listiny do provozovny žalobce a) (výrok IV.) a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok V.).

[2]                Usnesením ze dne 24. 6. 2020, č. j. 1 As 79/2020-32, Nejvyšší správní soud vyzval každého ze stěžovatelů k uhrazení soudního poplatku za řízení o kasační stížnosti ve výši 5.000 Kč ve lhůtě 15 dnů od doručení tohoto usnesení. Zároveň soud stěžovatele poučil o následcích nesplnění poplatkové povinnosti.

[3]                Podle § 47 písm. c) zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“), soud usnesením řízení zastaví, stanoví-li tak tento nebo zvláštní zákon. Z § 4 odst. 1 písm. d) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, vyplývá, že poplatková povinnost vzniká podáním kasační stížnosti. Podle § 9 odst. 1 zákona o soudních poplatcích pak platí, že [n]ebyl-li poplatek za řízení splatný podáním návrhu na zahájení řízení, odvolání, dovolání nebo kasační stížnosti zaplacen, soud vyzve poplatníka k jeho zaplacení ve lhůtě, kterou mu určí v délce alespoň 15 dnů; výjimečně může soud určit lhůtu kratší. Po marném uplynutí této lhůty soud řízení zastaví. K zaplacení poplatku po marném uplynutí lhůty se nepřihlíží.

[4]                Citované usnesení bylo stěžovatelům, resp. jejich zástupci, doručeno dne 3. 7. 2020. Patnáctidenní lhůta pro zaplacení soudního poplatku uplynula v pondělí 20. 7. 2020 (poslední den lhůty připadl na sobotu 18. 7. 2020, posledním dnem lhůty je proto podle § 40 odst. 2 a 3 s. ř. s. nejblíže následující pracovní den). Stěžovatelé soudní poplatek ve stanovené lhůtě nezaplatili. Soud proto řízení podle § 9 odst. 1 zákona o soudních poplatcích ve spojení s § 47 písm. c) a § 120 s. ř. s. zastavil.

[5]                O náhradě nákladů řízení Nejvyšší správní soud rozhodl podle § 60 odst. 3 ve spojení s § 120 s. ř. s., podle něhož nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, bylo-li řízení zastaveno.

Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 13. srpna 2020

JUDr. Josef Baxa

 předseda senátu