10 As 142/2020 - 29
USNESENÍ
takto:
Odůvodnění:
[1] Žalovaná (dále jen „stěžovatelka“) se kasační stížností podanou v zákonné lhůtě domáhala zrušení rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 31. 3. 2020, č.j. 29 A 241/2017-78, kterým bylo zrušeno rozhodnutí rektora žalované ze dne 9. 8. 2017, č.j. 16564/2017-983, jímž byla zamítnuta žádost žalobkyně o poskytnutí informací o celkové výši vyplacených mzdových prostředků, a to v členění suma tarifní mzdy, osobní ohodnocení, případně další složky mzdy a odměny, na které v roce 2016 vznikl nárok konkrétním čtrnácti akademickým i neakademickým pracovníkům, a které jim byly vyplaceny v roce 2016, a částečně i v roce 2017, a to u každé osoby jednotlivě.
[2] V průběhu řízení o kasační stížnosti podáním ze dne 2. 7. 2020 vzala stěžovatelka kasační stížnost zpět.
[3] Vzhledem k tomu, že stěžovatelka vzala kasační stížnost zpět dříve, než o ní bylo rozhodnuto, Nejvyšší správní soud podle ust. § 47 písm. a) ve spojení s § 120 s. ř. s. řízení zastavil.
[4] Výrok o nákladech řízení se opírá o ust. § 60 odst. 3 věta první ve spojení s § 120 s. ř. s., podle kterého žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, bylo-li řízení zastaveno.
[5] Osoby zúčastněné na řízení nemají podle ust. § 60 odst. 5 s. ř. s. právo na náhradu nákladů řízení, neboť jim soudem nebyla uložena žádná povinnost.
[6] Řízení bylo zastaveno před prvním jednáním, Nejvyšší správní soud proto rozhodl v souladu s ustanovením § 10 odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, o vrácení zaplaceného soudního poplatku za řízení o kasační stížnosti sníženého o 1 000 Kč, tj. ve výši 4 000 Kč.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 6. srpna 2020
Zdeněk Kühn
předseda senátu