USNESENÍ

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jiřího Pally a soudců Mgr. Aleše Roztočila a Mgr. Petry Weissové v právní věci žalobce: JUDr. J. Z., proti žalované: Česká správa sociálního zabezpečení, se sídlem Křížová 25, Praha 5, o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 20. 4. 2020, č. j. X,

takto:

Věc se postupuje Krajskému soudu v Brně jako soudu věcně a místně příslušnému.

Odůvodnění:

[1]      Nejvyššímu správnímu soudu bylo dne 25. 6. 2020 doručeno podání, jež je podle svého obsahu i označení žalobou, kterou se žalobce domáhá přezkoumání rozhodnutí žalované uvedené v záhlaví tohoto usnesení, jímž byly zamítnuty jeho námitky proti rozhodnutí žalované ze dne 10. 3. 2020, č. j. X. Uvedeným rozhodnutím žalovaná podle stěžovatelova tvrzení zcela nevyhověla jeho žádosti o přiznání starobního důchodu. Zejména žalobce namítal, že žalovaná vyvodila nesprávné důsledky ze skutečnosti, podle níž žádost neměla všechny formální náležitosti, a bezdůvodně při výpočtu důchodu nezohlednila žalobcovo pětileté zahraniční studium.

[2]      Žalobu podal žalobce k Nejvyššímu správnímu soudu, neboť má za to, že neexistuje žádný místně příslušný krajský soud. Tento názor opírá o § 7 odst. 3 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“), ve spojení se skutečností, že v České republice nemá bydliště, ani se na jejím území nezdržuje.

[3]      Podle § 7 odst. 3 s. ř. s. platí, že k řízení ve věcech důchodového pojištění a dávek podle zvláštních předpisů vyplácených spolu s důchody a ve věcech zaměstnanosti, ochrany zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele, dávek státní sociální podpory, dávek pěstounské péče, dávek pro osoby se zdravotním postižením, průkazu osoby se zdravotním postižením, příspěvku na péči a dávek pomoci v hmotné nouzi je k řízení příslušný krajský soud, v jehož obvodu má navrhovatel bydliště nebo sídlo, popřípadě v jehož obvodu se zdržuje.

[4]      Podle § 89 odst. 1 písm. a) zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení přitom platí, že nelze-li ve věcech důchodového pojištění určit příslušnost krajského soudu k řízení o žalobě proto, že navrhovatel nemá na území České republiky bydliště a ani se na tomto území nezdržuje, je k tomuto řízení příslušný Krajský soud v Brně, má-li navrhovatel bydliště na území Slovenské republiky.

[5]      Z obsahu žaloby je přitom jednoznačné, že se jedná o věc důchodového pojištění a že žalobce má bydliště na území Slovenské republiky. S ohledem na výše citovaná ustanovení tak Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že k projednání žaloby je místně příslušný Krajský soud v Brně.

[6]      Podle § 7 odst. 5 s. ř. s. platí, že byl-li návrh ve věci správního soudnictví podán u soudu, který není věcně příslušný k jeho vyřízení, postoupí jej tento soud k vyřízení soudu věcně a místně příslušnému.

[7]      Vzhledem k tomu, že Nejvyšší správní soud k projednání této žaloby není věcně příslušný, postoupil ji dle § 7 odst. 5 s. ř. s. věcně a místně příslušnému Krajskému soudu v Brně.

Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 2. července 2020

JUDr. Jiří Palla

předseda senátu