USNESENÍ

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Aleše Roztočila a soudců Mgr. Petry Weissové a JUDr. Jiřího Pally v právní věci žalobce: A. H., proti žalovanému: Vrchní soud v Praze, se sídlem náměstí Hrdinů 1300/11, Praha 4, proti rozhodnutí žalovaného ze dne 12. 12. 2019, č. j. 4 Co 258/2019 – 299, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 15. 4. 2020, č. j. 11 A 32/2020 – 11,

takto:

I. Kasační stížnost se odmítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.

Odůvodnění:

[1]               Žalobce podal u Městského soudu v Praze (dále jen „městský soud“) žalobu proti usnesení žalovaného ze dne 12. 12. 2019, č. j. 4 Co 258/2019 – 299. Městský soud usnesením ze dne 15. 4. 2020, č. j. 11 A 32/2020 – 11, žalobu odmítl podle § 46 odst. 1 písm. a) s. ř. s.

[2]               Žalobce (dále jen „stěžovatel“) nyní brojí proti usnesení městského soudu ze dne 15. 4. 2020, č. j. 11 A 32/2020 – 11, kasační stížností. Domáhá se jeho zrušení a vrácení věci městskému soudu k dalšímu řízení.

[3]               Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že kasační stížnost je nepřípustná. Rozhodnutí soudu vydané v soudním řízení (zde usnesení Vrchního soudu v Praze, které stěžovatel napadl „žalobou“ ve správním soudnictví) není rozhodnutím správního orgánu v oblasti veřejné správy, a proto nemůže být přezkoumáváno ve správním soudnictví.

[4]               Vzhledem k těmto skutečnostem Nejvyšší správní soud kasační stížnost odmítl podle § 46 odst. 1 písm. d) s. ř. s. ve spojení s § 120 téhož zákona.

[5]               O náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti rozhodl Nejvyšší správní soud za použití § 60 odst. 3 věty první s. ř. s. ve spojení s § 120 téhož zákona tak, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu, neboť kasační stížnost byla odmítnuta.

Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 26. května 2020

Mgr. Aleš Roztočil

předseda senátu