1 As 159/2020 - 37
U S N E S E N Í
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Josefa Baxy, soudce JUDr. Ivo Pospíšila a soudkyně JUDr. Lenky Kaniové v právní věci žalobkyně: J. M., zastoupena JUDr. Radkem Bechyně, advokátem se sídlem Legerova 148, Kolín, proti žalovanému: Krajský úřad Jihočeského kraje, se sídlem U Zimního stadionu 1952/2, České Budějovice, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 20. 1.2020, č. j. KUJCK 8823/2020, v řízení o kasační stížnosti žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 30. 3. 2020, č. j. 61 A 5/2020 - 48,
takto:
Odůvodnění:
[1] Nejvyššímu správnímu soudu byla dne 17. 4. 2020 doručena kasační stížnost žalobkyně (dále jen „stěžovatelka“) proti napadenému rozsudku, kterým Krajský soud v Českých Budějovicích (dále jen „krajský soud“), zamítl žalobu proti napadenému rozhodnutí. Napadeným rozhodnutím žalovaný zamítl odvolání žalobkyně proti rozhodnutí ze dne 7. 11. 2019, č. j. METAB 61455/2019/ODSA/Val, kterým Městský úřad Tábor zamítl jako nedůvodné námitky žalobkyně proti záznamům bodů v registru řidičů.
[2] Stěžovatelka ke kasační stížnosti připojila návrh na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti. Jako důvod pro přiznání odkladného účinku uvádí, že v případě ztráty řidičského oprávnění nebude moci vykonávat svou podnikatelskou činnost. Stěžovatelka taktéž bydlí na malé vesnici s 94letou matkou, která je omezeně mobilní, a stěžovatelka jí zajišťuje péči i např. odvoz k lékaři. Případné úkony spojené s navracením řidičského oprávnění po dosažení 12 bodů (přezkoušení v autoškole, dopravně-psychologické vyšetření) jsou rovněž spojeny s nemalými náklady.
[3] Žalovaný ve vyjádření k návrhu na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti uvedl, že s tímto návrhem souhlasí.
[4] Podle § 107 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále jen „s. ř. s.“), nemá kasační stížnost odkladný účinek. Nejvyšší správní soud jej ale může na návrh stěžovatele přiznat a užije přitom přiměřeně § 73 odst. 2 až 5 s. ř. s. Podle § 73 odst. 2 s. ř. s. soud přizná žalobě odkladný účinek, jestliže by výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí znamenaly pro žalobce nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám, a jestliže to nebude v rozporu s důležitým veřejným zájmem.
[5] Pravidelně je odkladný účinek spojován s tzv. řádnými opravnými prostředky, např. odvoláním, kde účinky rozhodnutí správního orgánu nastávají až v okamžiku rozhodnutí o opravném prostředku. Naproti tomu u opravných prostředků mimořádných, mezi něž spadá i kasační stížnost, je přiznání odkladného účinku předmětem úvahy rozhodujícího orgánu (srov. přiměřeně usnesení Ústavního soudu sp. zn. IV. ÚS 581/06 ze dne 11. října 2006). Odkladný účinek tedy představuje institut mimořádné povahy. Kasační stížnost proti rozhodnutí soudu ve správním soudnictví není řádným opravným prostředkem, u něhož by bylo možno automaticky očekávat přiznání odkladného účinku.
[6] V případě žádosti o odkladný účinek ve vztahu k rozhodnutí, v jejichž důsledku dochází ke ztrátě způsobilosti řídit motorová vozidla, je nutné poměřovat újmu stěžovatele s újmou, která by mohla vzniknout ostatním účastníkům silničního provozu. Tato sankce v sobě zahrnuje kromě funkce represivní (která je jí imanentní) též silnou funkci obrannou, a to zejména právě ve vztahu k ostatním účastníkům řízení silničního provozu (srov. usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 25. 9. 2008, č. j. 2 As 60/2008 – 103, nebo ze dne 10. 4. 2013, č. j. 6 As 29/2013 – 80).
[7] Újmu hrozící stěžovatelce vyhodnotil Nejvyšší správní soud jako poměrně vážnou, neboť stěžovatelka zejména již v řízení před krajským soudem tvrdila i doložila, že pečuje o svoji 94letou matku, která je dle lékařského potvrzení částečně imobilní a nemůže cestovat běžnou hromadnou dopravou. Podpůrně vzal Nejvyšší správní soud v úvahu i skutečnost, že stěžovatelka pravidelně řídí motorové vozidlo při své podnikatelské činnosti. V důsledku výkonu napadeného rozhodnutí by jí v tomto ohledu vznikly nezanedbatelné obtíže a takto způsobenou újmu soud hodnotí jako nepoměrně větší, než která může vzniknout jiným osobám.
[8] Zbývá doplnit, že z obdobných důvodů přiznal odkladný účinek žalobě proti napadenému rozhodnutí také krajský soud.
[9] Z uvedených důvodů Nejvyšší správní soud stěžovatelce vyhověl a kasační stížnosti přiznal odkladný účinek podle § 107 ve spojení s § 73 odst. 2 s. ř. s. Do rozhodnutí o kasační stížnosti se tak pozastavují účinky napadeného rozhodnutí.
[10] Závěrem Nejvyšší správní soud připomíná, že výrok o přiznání či nepřiznání odkladného účinku kasační stížnosti je svou podstatou rozhodnutím předběžné povahy a nelze z něj předjímat budoucí rozhodnutí o věci samé (srov. usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 4. 10. 2005, č. j. 8 As 26/2005 ‑ 76, publ. pod č. 1072/2007 Sb. NSS).
[11] Vzhledem k tomu, že podání návrhu na přiznání odkladného účinku podléhá dle položky 20 sazebníku poplatků, který je přílohou zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, poplatkové povinnosti a stěžovatelka nespadá mezi osoby osvobozené od povinnosti soudní poplatek hradit, rozhodl Nejvyšší správní soud tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto usnesení. Soudní poplatek ve výši 1 000 Kč je možno uhradit v kolcích vylepením na vyznačeném místě v příloze tohoto usnesení (po připojení svého podpisu jej stěžovatel zašle zpět Nejvyššímu správnímu soudu), případně v hotovosti na podkladně soudu anebo bezhotovostně převodem na účet soudu číslo: 3703 – 46127621/0710, vedený u České národní banky, pobočka Brno, závazný variabilní symbol pro identifikaci platby: 1010415920.
Poučení: Proti tomuto usnesení n e j s o u opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 21. května 2020
JUDr. Josef Baxa
předseda senátu