10 Afs 396/2019 - 37
[OBRÁZEK]
ČESKÁ REPUBLIKA
R O Z S U D E K
J M É N E M R E P U B L I K Y
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Zdeňka Kühna, soudce Ondřeje Mrákoty a soudkyně Michaely Bejčkové v právní věci žalobkyně: Energetika Návsí s.r.o., se sídlem Šemberova 66/9, Olomouc, zast. Mgr. Markem Gocmanem, advokátem se sídlem 28. října 438/219, Ostrava – Mariánské Hory, proti žalovanému: Finanční úřad pro Olomoucký kraj, se sídlem Lazecká 545/22, Olomouc, za účasti osoby zúčastněné na řízení: Mgr. Ing. Pavla Buxbaumová, insolvenční správkyně se sídlem Masarykovo náměstí 37, Uničov, proti rozhodnutí žalovaného ze dne 23. 3. 2018, čj. 484885/18/3101-51523-809547, v řízení o kasační stížnosti žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě – pobočka v Olomouci ze dne 16. 10. 2019, čj. 65 Af 31/2018-68,
takto:
Odůvodnění:
[2] Žalobkyně (stěžovatelka) podala proti rozsudku krajského soudu včasnou kasační stížnost. Je přesvědčena, že na jejím osobním daňovém účtu nebyl evidován žádný nedoplatek. Správce daně ji údajně neuvědomil o žádném nedoplatku, který by byl takto evidován. Navíc správce daně domnělý nedoplatek ve vyrozumění žádným způsobem neidentifikoval, což stěžovatelce znemožňovalo efektivní obranu proti postupu správce daně a též činilo postup správce daně nepřezkoumatelným. Ve vztahu k jednotlivým nedoplatkům a případně způsobům jejich úhrady převedením proti jiným přeplatkům musí být u jednotlivých nedoplatků patrný původní, popř. je-li stanoven, tak i náhradní den splatnosti, z čehož je patrný i den vymahatelnosti konkrétního nedoplatku. Takové náležitosti ovšem ve vyrozumění absentují. Prý je neobsahuje ani rozhodnutí žalovaného.
[3] Žalovaný se ke kasační stížnosti nevyjádřil.
[4] Kasační stížnost má požadované náležitosti, byla podána včas a osobou oprávněnou. Důvodnost kasační stížnosti NSS posoudil v mezích jejího rozsahu a uplatněných důvodů (§ 109 odst. 3 a 4 s. ř. s.). Neshledal přitom vady, jimiž by se musel zabývat i bez návrhu. Avšak NSS musí hned úvodem vyjádřit vážné pochybnosti o kvalitě kasační stížnosti. Stěžovatelka v ní pouze doslovně opakuje argumentaci, kterou předestřela již v žalobě. Nijak nereaguje na odůvodnění rozsudku krajského soudu. Nad rámec textu žaloby uvedla jen málo. Kasační stížnost je na samé hranici projednatelnosti. A kvalita kasační stížnosti předurčuje obsah rozhodnutí soudu (srov. takto např. rozsudek rozšířeného senátu ze dne 24. 8. 2010, čj. 4 As 3/2008-78, č. 2162/2011 Sb. NSS, bod 32).
[5] Kasační stížnost není důvodná.
[6] I vzhledem k nevalné kvalitě kasační stížnosti není namístě, aby NSS obšírně přesvědčoval stěžovatelku o vadnosti její argumentů. NSS nemá pochyb o tom, že krajský soud posoudil tuto věc správně. Ztotožňuje se s jeho závěry a v podrobnostech na ně odkazuje.
[7] Snad jen pro srozumitelnost tohoto rozsudku jako celku NSS uvádí, že rozhodně není pravda, že dne 4. 12. 2017 – v den, kdy správce daně vydal vyrozumění o převedení nedoplatku – stěžovatelka nevěděla o existenci nedoplatku z důvodu odvodu za porušení rozpočtové kázně (viz mj. pravomocné rozhodnutí Odvolacího finančního ředitelství ze dne 16. 5. 2017; vyrozumění o výši nedoplatků ze dne 28. 6. 2017, které jí bylo do její datové schránky doručeno dne 29. 6. 2017; a dále též exekuční příkazy ze dne 14. 7. 2017). I pro podprůměrného laika v oblasti daňového práva, natož pro stěžovatelku, která s finanční správou vede desítky sporů, již z vyrozumění ze dne 28. 6. 2017 bylo srozumitelné, že na jejím osobním daňovém účtu je ke dni 26. 6. 2017 evidován daňový nedoplatek ve výši přes 1,6 mil. Kč z titulu odvodu za porušení rozpočtové kázně, Národní fond II. Stěžovatelka o tomto nedoplatku prokazatelně věděla. Proto je i její další polemika krajně nedůvěryhodná.
[8] Stejně tak nemůže být úspěšný argument, že správce daně ve vyrozumění ze dne 4. 12. 2017 neidentifikoval nedoplatky, na jejichž úhradu převedl sporný přeplatek na DPH. V tomto vyrozumění správce daně – sice poměrně nekonkrétně, ale přece – uvedl, že přeplatek na DPH, vykázaný ke dni 14. 11. 2017 ve výši 29 074 Kč, převedl na úhradu nedoplatku daně: příslušenství daní, vykázaného ke dni 14. 11. 2017, ve výši 12 702 Kč, a dále též převedl přeplatek ve výši 16 372 Kč na úhradu odvodu a penále za porušení rozpočtové kázně – st. rozpočet, vykázaného ke dni 14. 11. 2017, ve výši 872 850 Kč.
[9] Krajský soud správně uvedl, že toto vyrozumění bylo samo o sobě kusé. Avšak stěžovatelkou namítané podrobnosti doplnil žalovaný v rozhodnutí o námitce, v němž podrobně popsal, jak byl převeden přeplatek na DPH za zdaňovací období 3. čtvrtletí 2017. Stěžovatelka tak mohla z napadeného rozhodnutí bez jakýchkoli pochyb zjistit všechny důležité informace. Navíc o náhradní lhůtě, v níž je odvod za porušení rozpočtové kázně splatný, dobře věděla i z poučení platebního výměru ze dne 19. 5. 2016, v jehož důsledku sporné daňové nedoplatky vznikly. Výše uvedené přitom nijak nezpochybňuje právo daňového subjektu získávat informace o jednotlivých skutečnostech na osobních daňových účtech.
[10] S ohledem na výše uvedené NSS zamítl kasační stížnost jako nedůvodnou (§ 110 odst. 1 věta poslední s. ř. s.). O náhradě nákladů řízení rozhodl podle § 60 odst. 1 za použití § 120 s. ř. s. Stěžovatelka nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti, neboť ve věci neměla úspěch. Žalovanému náklady řízení nad rámec běžné úřední činnosti nevznikly. Ani osoba zúčastněná na řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení; soud jí žádnou povinnost neuložil (§ 60 odst. 5 s. ř. s.).
Poučení: Proti tomuto rozsudku nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 12. března 2020
Zdeněk Kühn
předseda senátu