USNESENÍ

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Petra Mikeše a soudců Milana Podhrázkého a Michala Mazance v právní věci žalobkyně: V. B., zastoupena Mgr. Jaroslavem Topolem, advokátem se sídlem Na Zlatnici 301/2, Praha 4, proti žalovanému: Krajský úřad Zlínského kraje, se sídlem třída Tomáše Bati 21, Zlín, proti rozhodnutí žalovaného ze dne 14. 10. 2015, čj. KUZL-38700/2015, v řízení o kasační stížnosti žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 19. 12. 2019, čj. 30 A 146/2015-65,

takto:

I.  Kasační stížnost se odmítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

III.  Žalobkyni se vrací zaplacený soudní poplatek za kasační stížnost ve výši 5 000 Kč, který jí bude vyplacen z účtu Nejvyššího správního soudu k rukám jejího právního zástupce Mgr. Jaroslava Topola, advokáta, a to ve lhůtě 30 dnů od právní moci tohoto usnesení.

Odůvodnění:

[1]               Žalobkyně (dále „stěžovatelka“) podala žalobu u Krajského soudu v Brně (dále jen „krajský soud“). Výše uvedeným rozsudkem byla tato žaloba zamítnuta jako nedůvodná podle § 78 odst. 7 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“). Proti tomuto rozsudku nyní stěžovatelka brojí kasační stížností.

[2]               Podaná kasační stížnost neobsahovala důvody, pro které stěžovatelka napadá rozsudek krajského soudu, Nejvyšší správní soud ji proto usnesením ze dne 28. 1. 2020, čj. 8 As 1/2020-17, vyzval, aby tuto vadu kasační stížnosti odstranila. Současně ji poučil o následku nevyhovění této výzvy ve stanovené lhůtě, jímž je odmítnutí kasační stížnosti.

[3]               Usnesení s výzvou k doplnění kasační stížnosti bylo stěžovatelce prostřednictvím jejího zástupce doručeno dne 29. 1. 2020. Posledním dnem určené měsíční lhůty k doplnění kasační stížnosti bylo pondělí 2. 3. 2020. V této lhůtě však stěžovatelka svou kasační stížnost nedoplnila o důvody, pro které napadá rozsudek krajského soudu. Jen v této lhůtě bylo možné rozšířit důvody kasační stížnosti (§ 106 odst. 3 věta druhá s. ř. s.).

[4]               Pro nedoplnění důvodů, pro které stěžovatelka napadá rozsudek krajského soudu, není možné v řízení pokračovat, Nejvyšší správní soud proto kasační stížnost odmítl dle § 37 odst. 5 s. ř. s. ve spojení s § 120 s. ř. s., neboť stěžovatelka tuto vadu ani k výzvě v určené lhůtě neodstranila.

[5]               Výrok o nákladech řízení vychází z § 60 odst. 3 s. ř. s. ve spojení s § 120 s. ř. s., dle nichž nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, byla-li kasační stížnost odmítnuta.

[6]               Stěžovatelka za kasační stížnost zaplatila soudní poplatek ve výši 5 000 Kč. Jelikož byla kasační stížnost odmítnuta, aniž by jejímu odmítnutí předcházelo jednání, Nejvyšší správní soud rozhodl o vrácení tohoto soudního poplatku dle § 10 odst. 3 věty poslední zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů. Třicetidenní lhůta k vrácení tohoto poplatku vychází z § 10a odst. 1 stejného zákona.

Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.

V Brně 11. března 2020

Petr Mikeš

předseda senátu