USNESENÍ

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Lenky Matyášové a soudců JUDr. Jakuba Camrdy a JUDr. Viktora Kučery v právní věci žalobce:  Ing. V. K., zast. Mgr. Dagmar Rezkovou Dřímalovou, advokátkou, se sídlem Muchova 9/223, Praha 6, proti žalovanému: Magistrát hl. m. Prahy, se sídlem Mariánské nám. 2/2, Praha 1, za účasti: Mgr. M. K., v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 21. 11. 2019, č. j. 2 A 34/2017 – 60, o žádosti žalobce o přiznání odkladného účinku,

takto:

Kasační stížnosti žalobce se odkladný účinek nepřiznává.

Odůvodnění:

[1] Kasační stížností se žalobce (dále „stěžovatel“) domáhá zrušení shora označeného rozsudku, kterým byla zamítnuta jeho žaloba proti rozhodnutí žalovaného ze dne 19. 1. 2017, č. j. MHMP 93335/2017, ve věci spáchání přestupku proti občanskému soužití, za což mu byla uložena pořádková pokuta ve výši 2000 Kč a dále uložena povinnost uhradit náklady řízení ve výši 1000 Kč.

[2] Stěžovatel v kasační stížnosti současně požádal o přiznání odkladného účinku; k tomu pouze uvedl, že dle jeho názoru by výkon nebo jiné právní následky napadeného rozhodnutí pro něho znamenaly nepoměrně větší újmu, než jaká by přiznáním odkladného účinku vznikla jiným osobám; přiznání odkladného účinku kasační stížnosti nezpůsobí žádnou újmu jiným osobám a není v rozporu s žádným důležitým veřejným zájmem; dle názoru stěžovatele je naopak veřejným zájmem, aby napadené rozhodnutí bylo podrobeno vyššímu soudnímu přezkumu před tím, než přivodí jakékoli právní následky a stane se případným precedentem.

[3] Žalovaný se k žádosti nevyjádřil.

[4] Podle § 107 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále „s. ř. s.“) kasační stížnost nemá odkladný účinek. Nejvyšší správní soud jej však může na návrh stěžovatele přiznat. Podle § 73 odst. 2 s. ř. s., který se přiměřeně užije i v řízení o kasační stížnosti, Nejvyšší správní soud usnesením přizná kasační stížnosti odkladný účinek, jestliže by výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí znamenaly nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám, a jestliže to nebude v rozporu s důležitým veřejným zájmem.

[5] Nejvyšší správní soud nejprve zkoumal, zda stěžovatel uvádí skutečnosti, které by nasvědčovaly možnosti vzniku nepoměrně větší újmy oproti jiným osobám. Jak již Nejvyšší správní soud mnohokrát uvedl, povinnost tvrdit a prokázat vznik újmy má stěžovatel. Vylíčení podstatných skutečností o nepoměrně větší újmě musí svědčit tomu, že negativní následek, jehož se stěžovatel v souvislosti s napadeným rozsudkem krajského soudu obává, by pro něj byl zásadním zásahem (viz např. usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 5. 1. 2017, č. j. 10 Ads 313/2016 ‑ 27, bod 6). Je tedy především povinností stěžovatele, má-li být vůbec jakkoli poměřována tvrzená újma, aby ji specifikoval. Stěžovatel však žádnou konkrétní újmu hrozící mu v daném případě nenamítá, ale omezuje se pouze na parafrázování dikce zákona. Nejvyšší správní soud proto konstatuje, že stěžovatel neuvedl žádné konkrétní důvody, proč by výkon nebo jiné právní následky ( a jaké) napadeného rozsudku městského soudu pro něho znamenaly nepoměrně větší újmu, než jaká může vzniknout přiznáním odkladného účinku jiným osobám.

[6] Stěžovatel tak neprokázal naplnění hned první z podmínek pro přiznání odkladného účinku kasační stížnosti, tj. jemu hrozící újmy. Za této situace již není třeba (ale ani možno) zkoumat naplnění ostatních zákonných předpokladů pro přiznání odkladného účinku dle § 73 odst. 2 s. ř. s., tedy disproporcionalitu případné újmy a absenci rozporu přiznání odkladného účinku s důležitým veřejným zájmem. Nejvyšší správní soud z důvodů výše uvedených vyhodnotil, že nebyly naplněny požadavky § 73 odst. 2 s. ř. s. ve spojení s § 107 s. ř. s., a proto kasační stížnosti stěžovatele odkladný účinek nepřiznal.

[7] Tímto usnesením Nejvyšší správní soud nepředjímá meritorní rozhodnutí ve věci samé.

Poučení Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 10. února 2020

JUDr. Lenka Matyášová

               předsedkyně senátu