USNESENÍ

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Radana Malíka a soudců JUDr. Barbary Pořízkové a JUDr. Pavla Molka v právní věci žalobce: Mgr. D. D., zast. Mgr. Davidem Macháčkem, advokátem se sídlem T. G. Masaryka 108, Kladno, proti žalovanému: Ministerstvo spravedlnosti, se sídlem Vyšehradská 427/16, Praha 2, proti rozhodnutí žalovaného ze dne 4. 6. 2019, č. j. MSP‑3/2019‑OSV‑OSV-5, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 16. 10. 2019, č. j. 62 A 134/2019 ‑ 94,

takto:

I.  Řízení o kasační stížnosti   se zastavuje.

II. Žádný z účastníků   nemá právo na náhradu nákladů řízení.  

Odůvodnění:

[1]               Žalobce (dále „stěžovatel“) se kasační stížností domáhá zrušení v záhlaví označeného usnesení Krajského soudu v Brně, kterým bylo pro nezaplacení soudního poplatku zastaveno řízení o jeho žalobě proti rozhodnutí žalovaného specifikovanému tamtéž. 

[2]               Povinností stěžovatele bylo zaplatit společně s podáním kasační stížnosti soudní poplatek ve výši 5 000 Kč [§ 2 odst. 2 písm. b), § 4 odst. 1 písm. d) a § 7 odst. 1 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, položka č. 19 sazebníku poplatků, který tvoří přílohu k tomuto zákonu].

[3]               Stěžovatel s podáním kasační stížnosti soudní poplatek nezaplatil, požádal však, aby byl od soudních poplatků osvobozen. Soud jeho žádost zamítl usnesením ze dne 14. 11. 2019, č. j. 9 As 303/2019 ‑ 45, jelikož stěžovatel přes výzvu soudu nedoložil své majetkové poměry. Nemajetnost žadatele je přitom primární podmínkou pro přiznání osvobození od soudních poplatků podle § 36 odst. 3 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), a je na žadateli, aby svoji nemajetnost doložil. 

[4]               Stejným usnesením soud stěžovatele vyzval k úhradě soudního poplatku za kasační stížnost ve lhůtě 15 dnů od doručení (§ 9 odst. 1 zákona o soudních poplatcích) a poučil jej, že řízení zastaví, jestliže poplatek nebude ve stanovené lhůtě zaplacen (§ 9 odst. 3 zákona o soudních poplatcích). Usnesení bylo stěžovateli doručeno v pátek 15. 11. 2019, lhůta k zaplacení soudního poplatku tedy skončila v pondělí 2. 12. 2019 (§ 40 odst. 1 a 3 s. ř. s.).

[5]               Stěžovatel na výzvu nereagoval zaplacením soudního poplatku, pouze podáním ze dne 25. 11. 2019, ve kterém požádal o opakované zvážení nemajetnosti. Ani v tomto podání však nespecifikoval a nedoložil své poměry, jen poznamenal, že ve věcech vedených pod sp. zn. 1 As 308/2019  a 10 As 360/2019 byla jeho nemajetnost postačující pro rozhodnutí ve věci.

[6]               K tomuto podání soud uvádí, že v citovaných věcech nedospěl k závěru, že by stěžovatel byl nemajetný. Ve věci sp. zn. 1 As 308/2019 stěžovatel stejně jako v nynější věci své majetkové poměry nedoložil, první senát proto zamítl jeho žádost o ustanovení zástupce (usnesením ze dne 31. 10. 2019, č. j. 1 As 308/2019 ‑ 115). V této věci nicméně nebylo povinností stěžovatele být zastoupen advokátem ani jej netížila poplatková povinnost, jelikož se jednalo o kasační stížnost proti procesnímu usnesení Městského soudu v Praze. Odkazovaná věc tedy byla projednána a první senát o kasační stížnosti meritorně rozhodl rozsudkem ze dne 21. 11. 2019, č. j. 1 As 308/2019 ‑ 152. Neznamená to však, že by konstatoval nemajetnost stěžovatele. Závěr o nemajetnosti stěžovatele nebyl přijat ani ve věci sp. zn. 10 As 360/2019, neboť v této věci soud doposud nijak nerozhodoval. 

[7]               Soud dále zdůrazňuje, že stěžovatel ve svém podání neuvedl žádné nové důvody, pro které by měl být osvobozen od soudních poplatků, zejména ani tentokrát nespecifikoval a nedoložil své majetkové poměry. Vzhledem k tomu, že jej již opakovaně poučoval o tom, že pro osvobození od soudních poplatků je nezbytné, aby své poměry specifikoval a doložil (v nynější věci byl stěžovatel už poučen ve výzvě k prokázání poměrů a v usnesení, jímž byla zamítnuta jeho žádost), znovu jej nevyzýval a své předchozí závěry nijak nepřehodnocoval.

[8]               Lze tedy shrnout, že stěžovatel přes výzvu nezaplatil soudní poplatek. Nejvyšší správní soud proto řízení o kasační stížnosti zastavil podle § 47 písm. c) ve spojení s § 120 s. ř. s. a s § 9 odst. 1 zákona o soudních poplatcích.

[9]               O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 60 odst. 3, věty první, s. ř. s. ve spojení s § 120 s. ř. s. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, jelikož řízení bylo zastaveno.

Poučení:    Proti tomuto usnesení  nejsou opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 12. prosince 2019

JUDr. Radan Malík

předseda senátu