USNESENÍ

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Radana Malíka a soudců JUDr. Pavla Molka a JUDr. Barbary Pořízkové v právní věci žalobce: J. V., proti žalovanému: Krajský úřad Moravskoslezského kraje, se sídlem 28. října 2771/117, Ostrava, ve věci ochrany proti nečinnosti správního orgánu, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 30. 4. 2019, č. j. 25 A 67/2019 - 10,

takto:

I. Kasační stížnost   se  odmítá .

II.  Žádný z účastníků   nemá   právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

[1]               Kasační stížností podanou v zákonné lhůtě se žalobce (dále jen „stěžovatel“) domáhal zrušení usnesení Krajského soudu v Ostravě (dále jen „krajský soud“), které je označeno v záhlaví tohoto usnesení a kterým byla odmítnuta jeho žaloba na ochranu proti nečinnosti správního orgánu ve věci nápravy chybného vyznačení právní moci.

[2]               Stěžovatel v kasační stížnosti navrhl, aby mu byl pro řízení o kasační stížnosti ustanoven zástupce z řad advokátů a aby byl osvobozen od soudních poplatků. Tyto žádosti Nejvyšší správní soud (dále jen „NSS“) usnesením ze dne 2. 7. 2019, č. j. 9 As 187/2019 - 13, zamítl a výrokem IV. vyzval stěžovatele, aby ve lhůtě dvou týdnů od doručení tohoto usnesení buď předložil plnou moc udělenou jím advokátovi k zastupování v řízení o kasační stížnosti, nebo ve stejné lhůtě prokázal, že má vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Zároveň ho poučil o následcích nesplnění této výzvy. NSS tímto usnesením zamítl také žádost o osvobození od soudních poplatků a výrokem II. vyzval stěžovatele k jejich uhrazení. Usnesení bylo stěžovateli doručeno dne 15. 7. 2019, přičemž dvoutýdenní lhůta ke splnění výzvy stanovené ve výroku IV. marně uplynula v pondělí 29. 7. 2019, aniž by stěžovatel výzvě vyhověl. Nevyhověl ani výzvě k uhrazení soudního poplatku.

[3]               Podle § 105 odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), musí být stěžovatel v řízení o kasační stížnosti zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

[4]               Stěžovatel však do 29. 7. 2019, tedy do konce lhůty k odstranění nedostatku povinného zastoupení, výzvě soudu nevyhověl a nepředložil plnou moc, ani neprokázal své právnické vzdělání. Protože nebylo možné pro tento nedostatek pokračovat v řízení, Nejvyšší správní soud odmítl kasační stížnost za použití § 46 odst. 1 písm. a) ve spojení s § 120 s. ř. s.

[5]               Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o § 60 odst. 3 ve spojení s § 120 s. ř. s., podle kterého žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, byla‑li kasační stížnost odmítnuta.

Poučení:    Proti tomuto usnesení  nejsou opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 8. srpna 2019

JUDr. Radan Malík

předseda senátu