10 Azs 135/2019 - 31
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Zdeňka Kühna, soudce Ondřeje Mrákoty a soudkyně Michaely Bejčkové v právní věci žalobce: O. R. H. K., zast. JUDr. Petrem Navrátilem, advokátem se sídlem Joštova 138/4, Brno, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Nad Štolou 3, pošt. schránka 21/OAM, Praha 7, proti rozhodnutí žalovaného ze dne 3. 10. 2018, čj. OAM-201/ZA-ZA11-K03-PD1-2016, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 4. 4. 2019, čj. 41 Az 25/2018‑33,
takto:
Odůvodnění:
[2] Rozhodnutím ze dne 3. 10. 2018 žalovaný neprodloužil žalobci doplňkovou ochranu dle § 53a odst. 4 zákona o azylu. Uvedl, že dle aktuálních informací o Iráku se bezpečnostní situace v zemi podstatně zlepšila, došlo k zásadnímu snížení počtu teroristických útoků, útoky jsou příležitostné a málo úspěšné. Žalobcova obava, že je v nebezpečí právě proto, že je sunnita, je nepodložená a zveličená; o to víc, je-li šíita jeho nevlastní otec, s nímž bydlel před odjezdem ze země, a má-li mezi šíity, jak sám tvrdí, přátele. Krajský soud názoru žalovaného přisvědčil a výše specifikovaným rozsudkem žalobu zamítl.
[3] Žalobce (dále jen „stěžovatel“) napadl rozsudek krajského soudu včas podanou kasační stížností z důvodů dle § 103 odst. 1 písm. b) a d) s. ř. s. Žalovaný prý neopatřil dostatečné podklady, nepřihlédl ke všem zjištěným okolnostem věci a své rozhodnutí dostatečně neodůvodnil. Krajský soud se pak nepřesvědčivě vypořádal se vznesenými žalobními námitkami.
[5] Kasační stížnost je nepřijatelná.
[6] Stěžovatel ani netvrdí, proč by měla být jeho kasační stížnost ve smyslu § 104a s. ř. s. přijatelná. Dle NSS v této věci nevyvstala žádná právní otázka, která by doposud nebyla judikaturou jednotně řešena, ani taková otázka, kterou by bylo třeba řešit odlišně; nedošlo ani k podstatným vadám řízení, které by přijatelnost kasační stížnosti založily.
[7] Institut prodloužení doplňkové ochrany je založen na klauzuli rebus sic stantibus, tedy jestliže se situace nezmění. V prodlužovacím řízení se zejména posuzuje, zda a jak se změnily okolnosti, jež vedly k původnímu udělení doplňkové ochrany. Tehdejší skutkový stav se konfrontuje s aktuální situací v zemi původu cizince [srov. např. rozsudek ze dne 16. 5. 2018, čj. 5 Azs 34/2018-29; přiměřeně srov. rozsudek ze dne 29. 6. 2011, čj. 7 Azs 21/2011-57 k podmínkám odnětí doplňkové ochrany podle § 17a odst. 1 zákona o azylu].
[8] Rozhodnutí žalovaného a napadený rozsudek nejsou nepřezkoumatelné. Na základě podkladů obsažených ve spisu totiž žalovaný pečlivě – v souladu s § 68 odst. 3 správního řádu ‑ vysvětlil, že i navzdory tomu, že Irák stále sužuje poválečná situace, nebylo namístě doplňkovou ochranu prodloužit. Mezinárodní ochrana je výjimečným právním institutem, jehož smyslem je poskytnout žadateli ochranu, nikoliv však před jakýmikoli negativními jevy v zemi jeho původu. Žalovaný srozumitelně vysvětlil, jak se změnily okolnosti, které vedly k původnímu rozhodnutí o udělení doplňkové ochrany. Podstatné informace ze zpráv o Iráku vztáhnul ke stěžovatelově situaci.
[9] K otázce skutkového stavu NSS uvádí, že požadavky na podklady pro rozhodnutí žalovaného se zabýval např. v rozsudku ze dne 4. 2. 2009, čj. 1 Azs 105/2008‑81, č. 1825/2009 Sb. NSS. Dle něj musí být podklady (1) relevantní, (2) důvěryhodné a vyvážené, (3) aktuální a ověřené z různých zdrojů, a (4) transparentní a dohledatelné. Jak správně uvedl již krajský soud, podklady rozhodnutí, ze kterých žalovaný vycházel, tyto požadavky splňují. NSS se bezpečnostní situací v Iráku po pádu tzv. Islámského státu podrobně zabýval v rozsudku ze dne 16. 5. 2019, čj. 1 Azs 389/2018-38, bod 11 a násl. (srov. též usnesení ze dne 6. 6. 2019, čj. 1 Azs 46/2019-59). Stěžovatel svou situaci dostatečně neindividualizoval, zejm. neuvedl, proč by mu – na rozdíl od jiných osob – hrozilo v případu návratu do země skutečné nebezpečí vážné újmy. V současnosti ho sunnitské vyznání od ostatních Iráčanů téhož vyznání nijak neodlišuje.
[10] NSS proto kasační stížnost odmítl pro nepřijatelnost (§ 104a s. ř. s.). Výrok o náhradě nákladů řízení se při odmítnutí kasační stížnosti opírá o § 60 odst. 3 ve spojení s § 120 s. ř. s.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 26. června 2019
Zdeněk Kühn
předseda senátu