USNESENÍ

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Mgr. Aleše Roztočila a soudců JUDr. Jiřího Pally a JUDr. Ivo Pospíšila v právní věci žalobkyně: M. L., zast. Mgr. Markem Hudlickým, advokátem, se sídlem Františkánská 7, Plzeň, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, Komise pro rozhodování ve věcech pobytu cizinců, se sídlem nám. Hrdinů 1634/3, Praha 4, proti rozhodnutí žalovaného ze dne 26. 6. 2018, č. j. MV-54092-4/SO-2016, v řízení o kasační stížnosti žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 14. 5. 2019, č. j. 50 A 59/2018 - 51,

takto:

Kasační stížnosti se přiznává odkladný účinek.

Odůvodnění:

[1]                Žalobkyně (stěžovatelka) kasační stížností napadla v záhlaví uvedený rozsudek Krajského soudu v Českých Budějovicích, kterým byla zamítnuta její žaloba proti označenému rozhodnutí žalovaného, kterým bylo zamítnuto odvolání žalobkyně a potvrzeno rozhodnutí Ministerstva vnitra, odboru azylové a migrační politiky, ze dne 16. 2. 2016, č. j. OAM-7447-23/ZM-2015. Uvedeným prvostupňovým rozhodnutím bylo rozhodnuto tak, že žádost žalobkyně o prodloužení doby platnosti povolení k dlouhodobému pobytu ve formě zaměstnanecké karty se dle § 44a odst. 3 ve spojení s § 35 odst. 3 a dále ve spojení s § 37 odst. 2 písm. a) zákona o pobytu cizinců zamítá, jelikož údaje podstatné pro posouzení žádosti v ní uvedené neodpovídají skutečnosti.

[2]                Součástí kasační stížnosti byl také návrh na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti podle § 107 s. ř. s. Stěžovatelka tento návrh odůvodňuje tím, že chce aktivně hájit svá práva v tomto řízení, tj. je zapotřebí, aby setrvala legálním způsobem na území České republiky. Zároveň v současné době pobývá stěžovatelka na území ČR se svým manželem. Pakliže by podané kasační stížnosti nebyl přiznán odkladný účinek, vedlo by to buď k rozdělení rodiny, nebo k tomu, že bude nucen vycestovat z území rovněž i manžel stěžovatelky, který však má platné pobytové oprávnění. Stěžovatelka má za to, že přiznání odkladného účinku nebude v rozporu s veřejným zájmem, jelikož vždy na území ČR plně respektovala platné zákony, nedopouštěla se žádného deliktního jednání a lze mít za to, že žila a žije řádný život.

[3]                Žalovaný ve vyjádření k návrhu na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti uvedl, že k přiznání odkladného účinku nejsou splněny podmínky. Rozhodnutí o zamítnutí žádosti o prodloužení platnosti povolení k dlouhodobému pobytu ve formě zaměstnanecké karty nelze posuzovat jako nepoměrně větší újmu, jelikož ta by stěžovatelce mohla vzniknout až na základě správního vyhoštění z území České republiky. To sice může být důsledkem zamítnutí její žádosti o prodloužení pobytového oprávnění, nicméně je o něm rozhodováno v samostatném správním řízení, při kterém právní úprava řízení o správním vyhoštění zaručuje zkoumání dopadu vydaného rozhodnutí o správním vyhoštění z hlediska nepřiměřeného zásahu do soukromého nebo rodinného života cizince. Stěžovatelka je zastoupena advokátem, a ochrana jejích práv je proto zajištěna. Žalovaný také poukazuje na to, že žádost o prodloužení povolení k dlouhodobému pobytu byla zamítnuta z toho důvodu, že stěžovatelka obcházela zákony České republiky tím, že měla závislou činnost vykonávat z titulu členství v družstvu, jehož členkou však ve skutečnosti nebyla.

[4]                Při rozhodování o odkladném účinku kasační stížnosti Nejvyšší správní soud zjišťuje kumulativní splnění zákonných předpokladů (§ 73 odst. 2 s. ř. s.), tj. 1) výraznou disproporcionalitu újmy způsobenou stěžovateli v případě, že účinky napadeného rozhodnutí nebudou odloženy, ve vztahu k újmě způsobené jiným osobám, pokud by účinky rozhodnutí odloženy byly, a 2) absenci rozporu s důležitým veřejným zájmem.  Důvody možného vzniku nepoměrně větší újmy stěžovatele oproti jiným osobám jsou vždy individuální, závislé pouze na konkrétní situaci stěžovatele. Povinnost tvrdit a prokázat vznik újmy má proto stěžovatel, jenž musí konkretizovat, jakou újmu by pro něj znamenal výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí, z jakých konkrétních okolností vznik újmy vyvozuje a uvést její intenzitu. Stěžovatelem uvedená tvrzení musí svědčit o tom, že negativní následek, jehož se v souvislosti s napadeným rozsudkem krajského soudu (resp. s napadeným správním rozhodnutím) obává, by pro něj byl zásadním zásahem. Hrozící újma přitom musí být závažná a reálná, nikoliv pouze hypotetická a bagatelní.

[5]                V posuzovaném případě byly splněny obě uvedené podmínky, a Nejvyšší správní soud tak shledal návrh stěžovatele důvodným. Stěžovatelce by v případě vycestování z České republiky hrozila újma spočívající v zásahu do jejího rodinného života a faktické ztrátě možnosti vystupovat v řízení osobně. Nejvyšší správní soud zároveň neshledal, že by se přiznání odkladného účinku dotklo práv třetích osob nebo bylo v rozporu s důležitým veřejným zájmem. Žalovaný sice poukázal na to, že stěžovatelce byla žádost o prodloužení povolení k dlouhodobému pobytu zamítnuta z důvodu porušování zákona, nicméně tato okolnost je předmětem tohoto řízení, jehož výsledek nelze předjímat, a stěžovatelka závěr o porušování právních předpisů v kasační stížnosti zpochybňuje.

[6]                Ačkoliv k bezprostřednímu opuštění území České republiky by mohla být stěžovatelka donucena až v souvislosti s rozhodnutím o správním vyhoštění, pro stěžovatelku by to znamenalo pobývat na území České republiky nelegálně a vystavit se riziku zákazu pobytu na území České republiky po určitou dobu, který je se sankcí správního vyhoštění pravidelně spojen (srov. usnesení NSS ze dne 18. 8. 2011, č. j. 5 As 73/2011 - 100). Tato skutečnost tedy není překážkou přiznání odkladného účinku kasační stížnosti. 

[7]                Protože obě zákonné podmínky pro přiznání odkladného účinku byly splněny, rozhodl Nejvyšší správní soud tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto usnesení. Rozhodnutí o přiznání odkladného účinku zároveň v žádném případě nepředjímá výsledek řízení o kasační stížnosti.

Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 4. července 2019

Mgr. Aleš Roztočil

předseda senátu