Pst 16/2019 - 21
[OBRÁZEK]
ČESKÁ REPUBLIKA
ROZSUDEK
JMÉNEM REPUBLIKY
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu ve věcech volebních, ve věcech místního a krajského referenda a ve věcech politických stran a politických hnutí složeném z předsedy senátu Tomáše Langáška a soudců Josefa Baxy, Michaely Bejčkové, Radana Malíka, Petra Mikeše (soudce zpravodaj), Pavla Molka a Tomáše Rychlého v právní věci navrhovatelky: vláda, sídlem nábřeží Edvarda Beneše 4, Praha 1, za kterou jedná na základě pověření JUDr. Václav Henych, ředitel odboru všeobecné správy Ministerstva vnitra, sídlem náměstí Hrdinů 3, Praha 4, proti odpůrci: politické hnutí PRO – Poctivě Rozumně Odpovědně, IČ 04277422, sídlem Ptice 113, Ptice, o návrhu na rozpuštění politického hnutí
takto:
Odůvodnění:
[1] Dne 7. 1. 2019 podala vláda (dále jen „navrhovatelka“) u Nejvyššího správního soudu návrh na rozpuštění politického hnutí PRO – Poctivě Rozumně Odpovědně (dále jen „politické hnutí“) podle § 15 odst. 1 zákona č. 424/1991 Sb., o sdružování v politických stranách a v politických hnutích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o politických stranách“). Tento návrh odůvodnila navrhovatelka tím, že rozsudkem Nejvyššího správního soudu ze dne 5. 4. 2017, č. j. Pst 21/2017-25, byla politickému hnutí pozastavena činnost, neboť jednak nesplnilo povinnost vyplývající z § 18 odst. 1 zákona o politických stranách tím, že nepředložilo Poslanecké sněmovně výroční finanční zprávy za rok 2015, a dále nesplnilo povinnost stanovenou v § 6 odst. 5, ve spojení s § 9 odst. 3 písm. b) a § 10 zákona o politických stranách tím, že nesdělilo Ministerstvu vnitra údaje o osobách, které jsou jeho statutárním orgánem. Politické hnutí však ani poté neučinilo kroky k odstranění závadného stavu a nepředložilo ani výroční finanční zprávu za rok 2016, jak vyplývá z usnesení Poslanecké sněmovny č. 1653 z 56. schůze konané dne 27. 4. 2017, ke zprávě o kontrole výročních finančních zpráv politických stran a politických hnutí za rok 2016. Z vyjádření Úřadu pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí, na který přešla na základě novelizace zákona o politických stranách provedené zákonem č. 302/2016 Sb. kontrolní pravomoc ve vztahu k financování politických stran, dále vyplývá, že politické hnutí nepředložilo ani výroční finanční zprávu za rok 2017.
[2] Politické hnutí, ač Nejvyšším správním soudem vyzváno, se k návrhu ve stanovené lhůtě nevyjádřilo.
[3] Usnesením ze dne 13. 2. 2019, č. j. Pst 16/2019-12, předseda senátu s ohledem na vyhlášení voleb do Evropského parlamentu přerušil řízení [§ 48 odst. 2 písm. d) zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“) ve spojení s § 94 odst. 2 tohoto zákona a s § 15 odst. 2 zákona o politických stranách]. Ochranná doba podle § 15 odst. 2 zákona o politických stranách skončila dne 4. 6. 2019, a proto předseda senátu usnesením č. j. Pst 16/2019-14 vyslovil, že se v řízení od 5. 6. 2019 pokračuje.
[4] Podle § 51 odst. 1 s. ř. s. rozhodl Nejvyšší správní soud s presumovaným souhlasem účastníků řízení bez nařízení jednání.
[5] Podle § 4 písm. a) zákona o politických stranách nemohou vznikat a vyvíjet činnost strany a hnutí, které porušují ústavu a zákony nebo jejichž cílem je odstranění demokratických základů státu. Z § 18 odst. 1 zákona o politických stranách, ve znění účinném do 31. 12. 2016, vyplývala povinnost stran a hnutí předložit každoročně do 1. 4. Poslanecké sněmovně k informaci výroční finanční zprávu v členění konkretizovaném pod body a) až f) tohoto ustanovení. Podle § 14 odst. 1 zákona o politických stranách, ve znění účinném do 31. 12. 2016, může být činnost strany a hnutí rozhodnutím soudu pozastavena, jestliže jejich činnost je v rozporu mimo jiné s § 17 až 19 tohoto zákona.
[6] Novelou zákona o politických stranách, provedenou zákonem č. 302/2016 Sb., kterým se mění zákon č. 424/1991 Sb., o sdružování v politických stranách a v politických hnutích, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, byl s účinností od 1. 1. 2017 zřízen Úřad pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí, na nějž přešly kontrolní pravomoci v oblasti dohledu nad hospodařením stran a hnutí, dosud vykonávané Poslaneckou sněmovnou (§ 19f zákona o politických stranách v platném a účinném znění). Namísto Poslanecké sněmovny jsou nyní politické strany a hnutí povinny předkládat své výroční finanční zprávy v rozsahu stanoveném zákonem tomuto úřadu (§ 19h zákona o politických stranách v platném a účinném znění). Stále platí, že nesplnění této povinnosti je důvodem pro podání podnětu vládě k podání návrhu Nejvyššímu správnímu soudu na pozastavení činnosti, popřípadě na rozpuštění politické strany nebo hnutí (§ 14 odst. 1 a 2 zákona o politických stranách v nyní účinném znění). Nicméně z přechodných ustanovení (čl. II bod 2 části první zákona č. 302/2016 Sb.) je zřejmé, že politické hnutí mělo splnit povinnost předložit výroční finanční zprávu za rok 2015 a 2016 vůči Poslanecké sněmovně, která splnění povinnosti posoudila naposledy ve lhůtě do 7. 6. 2017, a že se splnění této povinnosti posuzuje podle zákona o politických stranách v dosavadním znění. Agenda výročních finančních zpráv politických stran a hnutí přešla na nově zřízený úřad ke dni 8. 6. 2017, jak vyplývá z vyjádření úřadu zaslaného společně s návrhem na rozpouštění politického hnutí.
[7] Politické hnutí tedy mělo předložit výroční finanční zprávu za rok 2016 nejpozději ke dni 1. 4. 2017 Poslanecké sněmovně. Pokud tak v této lhůtě neučinilo a nestalo se tak ani do 8. 6. 2017, mohlo své pochybení napravit předložením výroční finanční zprávy za rok 2016 Úřadu pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí, který by při jejím posuzování vycházel z § 18 odst. 1 zákona o politických stranách ve znění účinném do 31. 12. 2016. Výroční finanční zprávy za rok 2017 se již předkládaly tomuto úřadu ve lhůtě do 1. 4. 2018 podle § 19h zákona o politických stranách ve znění zákona č. 302/2016 Sb.
[8] Ustanovení § 15 odst. 1 zákona o politických stranách zakládá příslušnost Nejvyššího správního soudu rozhodovat o rozpuštění strany a hnutí, pozastavení činnosti strany a hnutí a o znovuobnovení jejich činnosti. Návrh podá vláda; pokud tak neučiní do 30 dnů od doručení podnětu, může návrh podat prezident republiky. O návrhu na rozpuštění politické strany nebo politického hnutí, pozastavení nebo znovuobnovení jejich činnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud v řízení podle části třetí, hlavy druhé, dílu pátého soudního řádu správního.
[9] Nejvyšší správní soud předesílá, že podle jeho rozsudku ze dne 5. 4. 2017, č. j. Pst 21/2017 ‑ 25, již byla politickému hnutí pozastavena činnost, neboť nesplnilo povinnost vyplývající z § 18 odst. 1 zákona o politických stranách ve znění účinném do 31. 12. 2016 tím, že nepředložilo Poslanecké sněmovně výroční finanční zprávy za rok 2015, a dále nesplnilo povinnost stanovenou v § 6 odst. 5, ve spojení s § 9 odst. 3 písm. b) a § 10 zákona o politických stranách tím, že nesdělilo Ministerstvu vnitra údaje o osobách, které jsou jeho statutárním orgánem.
[10] Z obsahu spisu Nejvyšší správní soud ověřil tvrzení navrhovatelky a konstatuje, že podle usnesení Poslanecké sněmovny Parlamentu č. 1232 ze 47. schůze konané dne 25. 5. 2016, ke zprávě o kontrole výročních finančních zpráv politických stran a politických hnutí za rok 2015, politické hnutí nepředložilo výroční finanční zprávu za rok 2015 [usnesení II písm. b) bod 42]. Podle podnětu Úřadu pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí k rozpuštění politického hnutí PRO – Poctivě Rozumně Odpovědně ze dne 21. 6. 2018 č. j. UDH-732/2018-1, politické hnutí nepředložilo výroční finanční zprávu za rok 2015 ani později, neodstranilo tedy závadný stav vedoucí k pozastavení jeho činnosti, a nadto nepředložilo ani výroční finanční zprávy za roky 2016 a 2017.
[11] Protože podle § 96 s. ř. s. rozhoduje soud v tomto řízení podle skutkového stavu, který je tu v době rozhodnutí soudu, vyžádal si od Úřadu pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí aktuální informaci ohledně předmětných výročních finančních zpráv a ověřil, zda Ministerstvu vnitra byly sděleny údaje o osobách, které jsou statutárními orgány politického hnutí.
[12] Dne 10. 6. 2019 obdržel Nejvyšší správní soud sdělení Úřadu pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí č. j. UDH-1860/2019, že politické hnutí PRO – Poctivě Rozumně Odpovědně doposud nepředložilo výroční finanční zprávy za rok 2015 ani po pozastavení činnosti a nepředložilo výroční finanční zprávy za roky 2016 a 2017. Nadto politické hnutí nepředložilo ani výroční finanční zprávu za rok 2018.
[13] Dne 11. 6. 2019 nahlédl Nejvyšší správní soud do rejstříku politických stran a politických hnutí, vedený Ministerstvem vnitra, aby ověřil, zda politické hnutí nesdělilo Ministerstvu vnitra údaje o osobách, které jsou jeho statutárním orgánem. Zjistil, že politické hnutí tak dosud neučinilo.
[14] Na základě výše uvedených skutečností Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že podaný návrh je důvodný. Údaje obsažené ve spise dokládají, že politické hnutí skutečně nesplnilo zákonem uložené povinnosti, která vedly k pozastavení jeho činnosti. Ani po pozastavení jeho činnosti rozsudkem Nejvyššího správního soudu, mj. z důvodů nepředložení finanční zprávy za rok 2015 příslušnému orgánu, tj. Poslanecké sněmovně, respektive později Úřadu pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí, tuto výroční finanční zprávu nepředložilo, ani nesplnilo povinnost stanovenou v § 6 odst. 5, ve spojení s § 9 odst. 3 písm. b) a § 10 zákona o politických stranách, neboť nesdělilo Ministerstvu vnitra údaje o osobách, které jsou jeho statutárním orgánem. Navíc hnutí v zákonem stanoveném termínu nepředložilo příslušnému orgánu (tj. Poslanecké sněmovně, respektive Úřadu pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí) výroční finanční zprávy za roky 2016, 2017 a 2018, a neučinilo tak ani později. Politické hnutí tak opakovaně nesplnilo zákonnou povinnost stanovenou v § 18 odst. 1 zákona o politických stranách, ve znění účinném do 31. 12. 2016, respektive § 19h odst. 1 tohoto zákona v nyní účinném znění, přičemž nesplnění této povinnosti představuje zvláštní a samostatný důvod, pro který může Nejvyšší správní soud rozhodnout o rozpuštění strany nebo hnutí [§ 13 odst. 1 písm. b) citovaného zákona].
[15] Platí, že „strana a hnutí mohou být zrušeny rozhodnutím soudu o jejich rozpuštění […], jestliže je jejich činnost v rozporu s § 1 až 5 nebo jestliže i po uplynutí lhůty stanovené v rozhodnutí soudu o pozastavení činnosti strany nebo hnutí trvají skutečnosti, pro které byla jejich činnost pozastavena“ (§ 13 odst. 5 uvedeného zákona). Právě tato situace nastala v nyní projednávané věci.
[16] Proto Nejvyšší správní soud rozhodl o rozpuštění politického hnutí PRO – Poctivě Rozumně Odpovědně.
[17] Výrok o nákladech řízení se opírá o § 60 odst. 1 s. ř. s. Procesně úspěšné navrhovatelce, která by jinak měla na náhradu nákladů právo, nevznikly v souvislosti s řízením před Nejvyšším správním soudem náklady nad rámec její běžné činnosti, ze spisu ani jiné nevyplývají, proto jí soud náhradu nákladů řízení nepřiznal.
[18] Podle § 13 odst. 5 in fine zákona o politických stranách soud v rozhodnutí o rozpuštění politické strany či hnutí určí současně likvidátora, kterým nesmí být osoba, jež byla členem této strany a hnutí. Jako likvidátor tak nepřichází v úvahu člen statutárního orgánu politického hnutí ve smyslu § 191 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, soud proto jmenuje likvidátora z osob zapsaných do seznamu insolvenčních správců podle § 191 odst. 4 tohoto zákona. Nejvyšší správní soud jmenoval likvidátorem politického hnutí Mgr. Petra Brože, insolvenčního správce, IČ 71471766, sídlem Nad Malým Mýtem 615/4, Praha 4, tj. v blízkosti obce, v níž sídlí politické hnutí. Likvidace politického hnutí se řídí podle § 187 a násl. občanského zákoníku. Podle § 205 tohoto zákona likvidátor vyhotoví konečnou zprávu o průběhu likvidace a sestaví účetní závěrku a tyto dokumenty, případně též návrh na použití likvidačního zůstatku, předloží ke schválení Nejvyššímu správnímu soudu. Odměna a náhrada hotových výdajů likvidátora se řídí nařízením vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku, veřejných rejstříků právnických a fyzických osob a evidence svěřenských fondů a evidence údajů o skutečných majitelích, ve znění pozdějších předpisů, a bude likvidátorovi na jeho návrh přiznána soudem po schválení konečné zprávy o průběhu likvidace.
Poučení: Proti tomuto rozsudku nejsou opravné prostředky podle soudního řádu správního přípustné.
Politické hnutí je oprávněno podat návrh podle článku 87 odst. 1 písm. j) Ústavy České republiky, jestliže tvrdí, že rozhodnutí o jeho rozpuštění není ve shodě s ústavními nebo jinými zákony. Návrh lze podat ve lhůtě třiceti dnů od právní moci tohoto rozsudku k Ústavnímu soudu, podání návrhu má odkladný účinek (§ 73 a § 79 odst. 1 věta druhá zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů).
V Brně dne 11. června 2019
Tomáš Langášek
předseda senátu