O P R A V N É   U S N E S E N Í

Nejvyšší správní soud rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Barbarou Pořízkovou v právní věci žalobce: V. B. Q., zast. Mgr. Jaroslavem Topolem, advokátem se sídlem Na Zlatnici 301/2, Praha 4, proti žalovanému: Krajský úřad Ústeckého kraje, se sídlem Velká Hradební 3118/48, Ústí nad Labem, proti rozhodnutí žalovaného ze dne 11. 11. 2014, č. j. 4476/DS/2014, JID: 140357/2014/KUUK/Píš, v řízení o kasační stížnosti žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 1. 2. 2018, č. j. 42 A 1/2015 - 32, opravným usnesením,

t a k t o :

Ve výroku II. zkráceného znění rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 16. 5. 2019, č. j. 9 As 53/2018 - 21, a ve výroku II. rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 16. 5. 2019, č. j. 9 As 53/2018 - 23,  s e  slova „žádný z účastníků“   n a h r a z u j í  slovem „žalovaný“.

O d ů v o d n ě n í  :

[1]               Nejvyšší správní soud zkráceným zněním rozsudku ze dne 16. 5. 2019, č. j. 9 As 53/2018 ‑ 21, který byl bez odůvodnění vyvěšen na úřední desce soudu, resp. rozsudkem ze dne 16. 5. 2019, č. j. 9 As 53/2018 - 23, který byl zaslán účastníkům řízení, rozhodl ve výroku II. tak, že: „Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.“

[2]               V tomto případě bylo ve zkráceném znění rozsudku, resp. rozsudku Nejvyššího správního soudu v důsledku „chyby v psaní a počtech a jiné zjevné nesprávnosti“ uvedeno ve výroku II. „žádný z účastníků“ namísto „žalovaný“.

[3]               Podle § 54 odst. 4 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), předseda senátu opraví v rozsudku i bez návrhu chyby v psaní a počtech, jakož i jiné zjevné nesprávnosti. Týká-li se oprava výroku, vydá o tom opravné usnesení a může odložit vykonatelnost rozsudku do doby, dokud opravné usnesení nenabude právní moci.

[4]               Pojem „chyby v psaní a počtech a jiné zjevné nesprávnosti“ byl vymezen judikaturou vztahující se k § 54 odst. 4 s. ř. s. Za zjevnou nesprávnost může být považována pouze chyba, která je každému zřejmá a k níž došlo zjevným a okamžitým selháním v duševní či mechanické činnosti osoby, za jejíž účasti bylo rozhodnutí vyhlášeno či vyhotoveno. Zřejmost takové nesprávnosti vyplývá především z porovnání výroku rozhodnutí s jeho odůvodněním, případně i z jiných souvislostí (srov. rozsudek NSS ze dne 21. 2. 2007, č. j. 4 Ans 3/2006 - 123, č. 1177/2007 Sb. NSS).

[5]               Zřejmost nesprávnosti v projednávané věci vyplývá z vypracovaného odůvodnění rozsudku ve spojení s výrokem III. Dle § 54 odst. 4 s. ř. s. bylo proto rozhodnuto způsobem uvedeným ve výroku tohoto usnesení.

P o u č e n í :    Proti tomuto usnesení   n e j s o u   opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 28. května 2019

JUDr. Barbara Pořízková

předsedkyně senátu