USNESENÍ

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Barbary Pořízkové a soudců JUDr. Pavla Molka a JUDr. Radana Malíka v právní věci žalobce: A. B., proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Nad Štolou 936/3, Praha 7, proti rozhodnutí žalovaného ze dne 7. 11. 2018, č. j. OAM-843/ZA-ZA11-ZA05-2017, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 3. 1. 2019, č. j. 13 Az 76/2018 - 32,

t a k t o :

I. Kasační stížnost   s e   o d m í t á .

II.  Žádný z účastníků   n e m á   právo na náhradu nákladů řízení.

O d ů v o d n ě n í :

[1]               Kasační stížností podanou v zákonné lhůtě se žalobce (dále jen „stěžovatel“) domáhal zrušení usnesení Městského soudu v Praze (dále jen „městský soud“), které je označeno v záhlaví tohoto usnesení a kterým byla pro opožděnost odmítnuta jeho žaloba proti rozhodnutí žalovaného ze dne 7. 11. 2018, č. j. OAM-843/ZA-ZA11-ZA05-2017. Tímto rozhodnutím žalovaný stěžovateli neudělil mezinárodní ochranu podle § 12, § 13, § 14, § 14a a § 14b zákona č. 325/1999 Sb., o azylu, ve znění pozdějších předpisů.

[2]               Stěžovatel v kasační stížnosti navrhl, aby mu byl pro řízení o kasační stížnosti ustanoven zástupce z řad advokátů.  Tuto žádost NSS usnesením ze dne 20. 3. 2019, č. j. 9 Azs 12/2019 - 42, zamítl a vyzval stěžovatele, aby ve lhůtě patnácti dnů od doručení tohoto usnesení buď předložil plnou moc udělenou jím advokátovi k zastupování v řízení o kasační stížnosti, nebo ve stejné lhůtě prokázal, že má vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Zároveň ho poučil o následcích nesplnění této výzvy. Usnesení bylo stěžovateli doručeno dne 22. 3. 2019, přičemž patnáctidenní lhůta ke splnění výzvy marně uplynula v pondělí 8. 4. 2019, aniž by stěžovatel výzvě vyhověl.

[3]               Podle § 105 odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), musí být stěžovatel v řízení o kasační stížnosti zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

[4]               Stěžovatel však do 8. 4. 2019, tedy do konce lhůty k odstranění nedostatku povinného zastoupení, výzvě soudu nevyhověl a nepředložil plnou moc, ani neprokázal své právnické vzdělání. Protože nebylo možné pro tento nedostatek pokračovat v řízení, Nejvyšší správní soud odmítl kasační stížnost za použití § 46 odst. 1 písm. a) ve spojení s § 120 s. ř. s.

[5]               Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o § 60 odst. 3 ve spojení s § 120 s. ř. s., podle kterého žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, byla‑li kasační stížnost odmítnuta.

Poučení:    Proti tomuto usnesení  nejsou opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 18. dubna 2019

JUDr. Barbara Pořízková předsedkyně senátu