USNESENÍ

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Karla Šimky a soudkyň JUDr. Miluše Doškové a Mgr. Evy Šonkové v právní věci žalobce: J. Š., proti žalovanému: Ministerstvo práce a sociálních věcí, se sídlem Na Poříčním právu 1, Praha 2, ve věci žaloby proti rozhodnutí žalovaného ze dne 28. 3. 2018, č. j. MPSV-2018/63689-921, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 19. 12. 2018, č. j. 34 A 38/2018 – 9,

takto:

1. Kasační stížnost se odmítá.

2. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.

Odůvodnění:

[1]               Podanou kasační stížností se žalobce (dále jen „stěžovatel“) domáhal zrušení usnesení Krajského soudu v Brně (dále jen „krajský soud“) ze dne 19. 12. 2018, č. j. 34 A 38/2018 – 9, kterým krajský soud odmítl stěžovatelovu žalobu proti rozhodnutí ze dne 28. 3. 2018, č. j. MPSV‑2018/63689-921, jímž žalovaný zamítl odvolání stěžovatele a potvrdil usnesení Úřadu práce České republiky – krajské pobočky v Brně (dále jen „úřad práce“).

[2]               Posledně jmenovaným usnesením úřad práce nevyhověl žádosti stěžovatele o prominutí zmeškání úkonu spočívajícího v seznámení se s podklady rozhodnutí o odvolání stěžovatele ve věci jeho žádosti o doplatek na bydlení a případnému vyjádření se k nim, a to do 5 pracovních dnů.

[3]               Krajský soud posoudil rozhodnutí úřadu práce jako vyloučené ze soudního přezkumu na základě § 70 písm. c) s. ř. s., neboť se jím toliko upravovalo vedení řízení, a proto žalobu stěžovatele jako nepřípustnou odmítl.

[4]               Současně s podáním kasační stížnosti stěžovatel požádal o osvobození od soudních poplatků a o ustanovení advokáta pro řízení o kasační stížnosti.

[5]               V usnesení ze dne 17. 1. 2019, č. j.  2 Ads 5/2019 - 10, Nejvyšší správní soud předně konstatoval, že řízení ve věci stěžovatele (konkrétně ve věci pomoci v hmotné nouzi) je od soudního poplatku osvobozeno ze zákona, takže rozhodoval pouze o stěžovatelově návrhu na ustanovení zástupce pro řízení o kasační stížnosti. Ten však zamítl z důvodu zjevné neúspěšnosti, neboť z žaloby stěžovatele v projednávané věci bylo prima facie zřejmé, že směřuje proti aktu vyloučenému ze soudního přezkumu (což muselo být stěžovateli z předchozích jemu adresovaných rozhodnutí zdejšího soudu zřejmé, viz usnesení ze dne 17. 1. 2018, č. j. 10 Ads 375/2017 - 18, a ze dne 16. 5. 2018, č. j. 7 As 165/2018 – 11).

[6]               S ohledem na zamítnutí návrhu o ustanovení zástupce vyzval Nejvyšší správní soud stěžovatele k doložení splnění podmínky stanovené v § 105 odst. 2 s. ř. s. do 7 dnů od doručení předmětného usnesení, a to buď předložením plné moci udělené advokátovi, nebo předložením dokladu o vysokoškolském právnickém vzdělání. Zároveň byl stěžovatel poučen o následcích nepředložení plné moci, příp. neprokázání vysokoškolského právnického vzdělání.

[7]               Na výzvu, která byla stěžovateli doručena dne 22. 1. 2019, stěžovatel ve stanovené lhůtě (tedy do 29. 1. 2019) nijak nereagoval. Nedostatek jeho zastoupení brání věcnému vyřízení kasační stížnosti. Jedná se o nedostatek podmínky řízení, který nebyl přes výzvu soudu odstraněn, a proto Nejvyšší správní soud kasační stížnost podle § 46 odst. 1 písm. a) s. ř. s. ve spojení s § 120 téhož zákona odmítl.  

[8]               O náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti rozhodl Nejvyšší správní soud za použití § 60 odst. 3 s. ř. s. ve spojení s § 120 téhož zákona tak, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu, neboť kasační stížnost byla odmítnuta.

Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 6. února 2019

JUDr. Karel Šimka

                          předseda senátu