USNESENÍ

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Radana Malíka a soudců JUDr. Barbary Pořízkové a JUDr. Pavla Molka v právní věci žalobkyně: P. O., proti žalovanému:  Ministerstvo práce a sociálních věcí, se sídlem Na Poříčním právu 376/1, Praha 2, ve věci žaloby na ochranu proti nečinnosti správního orgánu, o návrhu Městského soudu v Praze na postup podle § 7 odst. 6, věty druhé, zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů,

takto:

K projednání a rozhodnutí věci vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 10 A 169/2018 je příslušný Krajský soud v Českých Budějovicích.

Odůvodnění:

[1]               Žalobkyně se žalobou podanou u Krajského soudu v Českých Budějovicích domáhala nápravy ve věci týkající se dávek hmotné nouze, případně též sirotčího důchodu.

[2]               Krajský soud v Českých Budějovicích dospěl k závěru, že není místně příslušný k projednání a rozhodnutí věci. Vycházel z toho, že žalobkyně se domáhala ochrany proti nečinnosti žalovaného, jehož sídlo je v Praze 2, tedy v obvodu Městského soudu v Praze. Místně příslušný je proto Městský soud v Praze podle § 7 odst. 2 ve spojení s § 79 odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“). Věc mu byla postoupena usnesením ze dne 21. 11. 2018, č. j. 50 A 82/2018 ‑ 53.

[3]               Městský soud v Praze s tímto závěrem nesouhlasí a upozorňuje na speciální pravidlo místní příslušnosti v § 7 odst. 3 s. ř. s., dle kterého má být příslušný Krajský soud v Českých Budějovicích. S ohledem na to předložil spisy k rozhodnutí o příslušnosti Nejvyššímu správnímu soudu (§ 7 odst. 6 s. ř. s.).

[4]               Nejvyšší správní soud se ztotožnil s názorem Městského soudu v Praze.

[5]               Obecné pravidlo pro určení místní příslušnosti v soudním řízení správním obsahuje § 7 odst. 2 s. ř. s., dle kterého je určující, v obvodu kterého soudu je sídlo správního orgánu, který ve věci vydal rozhodnutí v prvním stupni nebo jinak zasáhl do práv toho, kdo se u soudu domáhá ochrany. Krajský soud v Českých Budějovicích však opomněl speciální úpravu místní příslušnosti obsaženou v § 7 odst. 3 s. ř. s., která se mj. týká věcí důchodových a dávek pomoci v hmotné nouzi, tedy i nynější věci. V těchto věcech není určující sídlo správního orgánu, ale místně příslušným je krajský soud, v jehož obvodu má navrhovatel bydliště nebo sídlo, popřípadě v jehož obvodu se zdržuje. Pro úplnost lze dodat, že z tohoto pohledu není podstatné, zda se jedná o žalobu na ochranu proti nečinnosti, neboť § 7 odst. 3 s. ř. s. nečiní rozdíl mezi jednotlivými žalobními typy (srovnej také usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 10. 10. 2013, č. j. Nad 53/2013 ‑ 18, nebo ze dne 30. 10. 2013, č. j. Nad 62/2013 ‑ 30).

[6]               V nynější věci je tedy místní příslušnost krajského soudu určena místem bydliště žalobkyně, které je v Českých Budějovicích a tedy v obvodu Krajského soudu v Českých Budějovicích. Tento soud je příslušný k projednání a rozhodnutí věci.  

[7]               Rozhodnutím Nejvyššího správního soudu jsou krajské soudy vázány (§ 7 odst. 6, věta třetí, s. ř. s).  

Poučení:    Proti tomuto usnesení  nejsou opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 6. února 2019

JUDr. Radan Malík

předseda senátu