USNESENÍ

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Radana Malíka a soudců JUDr. Barbary Pořízkové a JUDr. Pavla Molka v právní věci žalobce: J. Z., zast. Mgr. Jaroslavem Topolem, advokátem se sídlem Na Zlatnici 301/2, Praha 4, proti žalovanému: Krajský úřad Ústeckého kraje, se sídlem Velká Hradební 3118/48, Ústí nad Labem, proti rozhodnutí žalovaného ze dne 24. 2. 2016, č. j. 717/DS/2016, JID: 34379/2016/KUUK/Bla, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 26. 9. 2018, č. j. 15 A 66/2016 - 58,

takto:

I. Kasační stížnost se odmítá.

II. Žádný z účastníků   nemá právo na náhradu nákladů řízení.

III. Žalobci se vrací zaplacený soudní poplatek za kasační stížnost ve výši 5 000 Kč, který mu bude vyplacen z účtu Nejvyššího správního soudu do 30 dnů od právní moci tohoto usnesení.

Odůvodnění:

[1]               Dne 31. 10. 2018 byla Nejvyššímu správnímu soudu doručena kasační stížnost žalobce (dále jen „stěžovatel“) směřující proti v záhlaví označenému rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem (dále „krajský soud“), jímž byla zamítnuta jeho žaloba proti shora uvedenému rozhodnutí žalovaného.

[2]               Stěžovatel v kasační stížnosti neuvedl žádné důvody, pro které napadá rozsudek krajského soudu, proto byl Nejvyšším správním soudem usnesením ze dne 1. 11. 2018, č. j. 9 As 382/2018 - 13, vyzván, aby ve lhůtě jednoho měsíce od doručení tohoto usnesení tuto vadu kasační stížnosti odstranil. Současně byl stěžovatel poučen o následku nevyhovění této výzvě ve stanovené lhůtě, kterým je odmítnutí kasační stížnosti.

[3]               Usnesení s výzvou k doplnění kasační stížnosti bylo stěžovateli doručeno prostřednictvím zástupce dne 5. 11. 2018. Posledním dnem určené měsíční lhůty k doplnění kasační stížnosti tak byla dle § 40 odst. 2 a 3 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, v platném znění (dále jen „s. ř. s.“), středa 5. 12. 2018. V této lhůtě však stěžovatel svou kasační stížnost nedoplnil o důvody, pro které napadá rozsudek krajského soudu. Jen v této lhůtě bylo ostatně možno rozšířit důvody kasační stížnosti (§ 106 odst. 3, věta druhá, s. ř. s.).

[4]               Vzhledem k tomu, že důvody, pro které stěžovatel napadá rozsudek krajského soudu, nebyly nijak doplněny, není možné v řízení o kasační stížnosti pokračovat. Nejvyšší správní soud proto kasační stížnost odmítl dle § 46 odst. 1 písm. a) s. ř. s. ve spojení s § 120 s. ř. s., neboť stěžovatel tuto vadu ani k výzvě soudu v určené lhůtě neodstranil.

[5]               Výrok o náhradě nákladů řízení vychází z § 60 odst. 3 s. ř. s. ve spojení s § 120 s. ř. s., dle nichž nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, byla-li kasační stížnost odmítnuta.

[6]               Výrokem III. Nejvyšší správní soud vrací zaplacený soudní poplatek za kasační stížnost ve výši 5 000 Kč na základě § 10 odst. 3, věty poslední, zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, v platném znění (dále jen „zákon o soudních poplatcích“). Kasační stížnost byla totiž odmítnuta, aniž by ve věci proběhlo jednání. Třicetidenní lhůta k vrácení zaplaceného soudního poplatku vychází z § 10a odst. 1 zákona o soudních poplatcích.

Poučení:    Proti tomuto usnesení  nejsou opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 13. prosince 2018

JUDr. Radan Malík

předseda senátu