[OBRÁZEK]

ČESKÁ REPUBLIKA

R O Z S U D E K

J M É N E M   R E P U B L I K Y

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Barbary Pořízkové a soudců JUDr. Radana Malíka a JUDr. Pavla Molka v právní věci žalobkyně: T.R., zast. Mgr. Dagmar Rezkovou Dřímalovou, advokátkou se sídlem Muchova 223/9, Praha 6, proti žalované: Česká správa sociálního zabezpečení, se sídlem Křížová 1292/25, Praha 5, proti rozhodnutí žalované ze dne 14. 5. 2018, č. j. X, v řízení o kasační stížnosti žalobkyně proti usnesením Městského soudu v Praze ze dne 27. 9. 2018, č. j. 13 Ad 21/2018 ‑ 24 a č. j. 13 Ad 21/2018 ‑ 25,

takto:

1. Kasační stížnost proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 27. 9. 2018, č. j. 13 Ad 21/2018 ‑ 24, se zamítá.

2. Kasační stížnost proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 27. 9. 2018, č. j. 13 Ad 21/2018 ‑ 25,  s e   o d m í t á .

3. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

[1]               Podanou kasační stížností se žalobkyně (dále jen „stěžovatelka“) domáhá zrušení shora označených usnesení Městského soudu v Praze (dále jen „městský soud“), jimiž byla stěžovatelce ustanovena zástupkyně pro řízení o žalobě, advokátka Mgr. Dagmar Rezková Dřímalová, a stanovena povinnost ve lhůtě doplnit podstatné náležitosti žaloby.

[2]               V odůvodnění napadeného usnesení, kterým byla ustanovena stěžovatelce zástupkyně, městský soud uvedl, že stěžovatelka současně s žádostí o přezkum v záhlaví označeného rozhodnutí žalované požádala o osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce. Zhodnotil, že splňuje obě podmínky pro ustanovení zástupce a ustanovil stěžovatelce advokátku, která jí už zastupovala v jiném řízení vedeném u městského soudu.

[3]               Stěžovatelka v kasační stížnosti vyjádřila nesouhlas s výrokem i odůvodněním napadeného usnesení. Vymezila se proti dřívějšímu postupu Mgr. Rezkové Dřímalové, neboť mělo z její strany docházet ke zmatečným a zkresleným postupům, nezasílání korespondence do datové schránky stěžovatelky i k zatajování důležitých podání. Nesouhlasí ani s tvrzením, že ji advokátka zastupovala i v předchozím řízení, neboť ji zastupoval JUDr. Jiří Chvalina a následně JUDr. Jiří Matzner, Ph.D., LL.M., rozhodně však v řízení nevystupovala Mgr. Rezková Dřímalová. Žádá ustanovení nového nezávislého a kvalifikovaného právního zástupce a současně i prodloužení lhůty k doplnění žaloby, ke kterému byla vyzvána usnesením městského soudu ze dne 27. 9. 2018, č. j. 13 Ad 21/2018 ‑ 25.

[4]               Ustanovená zástupkyně ve vyjádření ke kasační stížnosti uvedla, že se s tvrzeními stěžovatelky neztotožňuje, neboť se nezakládají na pravdě. Ve vztahu k ní vždy postupovala v souladu se svým nejlepším vědomím i právními předpisy. Stěžovatelka však svým podáním vůči ní vyjadřuje nedůvěru, která je pro další řízení nezbytná, a proto žádá o zproštění povinnosti právně ji zastupovat.

[5]               Nejvyšší správní soud shledal kasační stížnost proti usnesení č. j. 13 Ad 21/2018 ‑ 24, přípustnou, neboť směřuje proti pravomocnému rozhodnutí městského soudu ve věci správního soudnictví vzešlému z řízení, jehož je stěžovatelka účastnicí. Z obsahu kasační stížnosti rovněž vyplývá, že se stěžovatelka domáhá zrušení napadeného usnesení.

[6]               Dále Nejvyšší správní soud posuzoval naplnění podmínek řízení o kasační stížnosti. V tomto směru je třeba nejprve uvést, že usnesení o ustanovení zástupce účastníka řízení není rozhodnutím, kterým se řízení o žalobě končí. S ohledem na závěry usnesení rozšířeného senátu ze dne 9. 6. 2015, č. j. 1 As 196/2014 ‑ 19, proto taková kasační stížnost nepodléhá soudnímu poplatku a není třeba trvat na povinném zastoupení stěžovatele advokátem ve smyslu § 105 odst. 2 s. ř. s.

[7]               Kasační stížnost není důvodná.

[8]               Nejvyšší správní soud neshledal v postupu městského soudu tak, jak vyplývá z odůvodnění napadaného usnesení, žádné pochybení. Z obsahu kasační stížnosti je patrné, že se stěžovatelka vymezuje vůči  ustanovené zástupkyni a namítá narušení nezbytné důvěry. Jedná se zjevně o skutečnost, která městskému soudu v době vydání napadeného usnesení nebyla známa. Nejvyšší správní soud podotýká, že nebylo povinností městského soudu předem zjišťovat, zda jím ustanovovaná zástupkyně vyhovuje stěžovatelčiným subjektivním požadavkům.

[9]               Stěžovatelka je oprávněna podat městskému soudu nový návrh na ustanovení zástupce z řad advokátů, v němž vylíčí podstatu svých výhrad vůči současné ustanovené zástupkyni a v němž rovněž může vyslovit své preference ohledně jiných advokátů, jejichž ustanovení by nebylo na překážku případné dřívější narušení nezbytné důvěry ve smyslu § 20 odst. 2 zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii, ve znění pozdějších předpisů. NSS již totiž např. v rozsudku ze dne 21. 12. 2009, č. j. 7 Azs 24/2008 ‑ 141(publikovaném pod č. 1995/2009 Sb. NSS), vyslovil, že soud přihlédne k návrhu konkrétní osoby při rozhodování o ustanovení zástupce, je-li takový návrh opřen o rozumné a věcně oprávněné důvody, pak mu zpravidla i vyhoví.

[10]            Jelikož Nejvyšší správní soud neshledal kasační stížnost proti usnesení č. j. 13 Ad 21/2018-24, důvodnou, zamítl ji dle § 110 odst. 1 in fine s. ř. s.

[11]            Proti usnesení městského soudu č. j. 13 Ad 21/2018-25, není kasační stížnost dle § 104 odst. 3 písm. b) přípustná, a proto ji NSS dle § 46 odst. 1 písm. d) s. ř. s. odmítl.

[12]            O náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti rozhodl NSS podle § 60 odst. 1 ve spojení s § 120 s. ř. s. Stěžovatelka nebyla v řízení procesně úspěšná, nemá proto právo na náhradu vynaložených nákladů. Zástupkyně stěžovatelky zaslala soudu vyjádření, které není úkonem právní služby dle § 11 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), a proto jí náhrada nenáleží. Procesně úspěšné žalované v řízení o kasační stížnosti žádné náklady nevznikly.

Poučení: Proti tomuto rozsudku nejsou opravné prostředky přípustné.   

V Brně dne 21. listopadu 2018

JUDr. Barbara Pořízková

předsedkyně senátu