3 As 125/2018 - 39

 

 

 

U S N E S E N Í

 

 

 

 

 

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Jaroslava Vlašína a soudců JUDr. Tomáše Rychlého a Mgr. Radovana Havelce v právní věci žalobce: A. H., proti žalovaným: 1) Krajský soud v Brně, se sídlem Rooseveltova 648/16, Brno, 2) Městský soud v Brně, se sídlem Polní 994/39, Brno, o žalobách proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 9. 4. 2018, č. j. 29 A 21/2018  27, ze dne 8. 3. 2018, č. j. 70 Co 25/2018  92, ze dne 28. 3. 2018, č. j. 62 A 147/2017  20, ze dne 5. 4. 2018, č. j. 30 A 255/2017  25, ze dne 9. 4. 2018, č. j. 15 Co 63/2018  41, ze dne 10. 4. 2018, č. j. 15 Co 45/2018  113, ze dne 10. 4. 2018, č. j. 15 Co 49/2018  115, a ze dne 10. 4. 2018, č. j. 15 Co 44/2018  117, a proti usnesení Městského soudu v Brně ze dne 26. 4. 2018, č. j. 108 C 67/2015  156, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 27. 9. 2018, č. j. 30 A 98/2018  28,

 

 

takto:

 

 

  1. Kasační stížnost   s e   o d m í t á .

 

  1. Žádný z účastníků   n e m á   právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.

 

 

Odůvodnění:

 

 

[1]               Nejvyšší správní soud obdržel dne 19. 10. 2018 kasační stížnost žalobce (dále jen stěžovatel) proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 27. 9. 2018, č. j. 30 A 98/2018  28, jímž byly výrokem I. spojeny ke společnému projednání žaloby proti devíti (výše označeným) usnesením Krajského soudu v Brně a Městského soudu v Brně, a poté výrokem II. krajský soud tyto žaloby odmítl; výrokem III. rozhodl o nákladech řízení.

 

[2]               Podle § 4 odst. 1 písm. a) soudního řádu správního (dále jen „s. ř. s.“) soudy ve správním soudnictví rozhodují o žalobách proti rozhodnutím vydaným v oblasti veřejné správy orgánem moci výkonné, orgánem územního samosprávného celku, jakož i fyzickou nebo právnickou osobou nebo jiným orgánem, pokud jim bylo svěřeno rozhodování o právech a povinnostech fyzických a právnických osob v oblasti veřejné správy, (dále jen správní orgán).

 

[3]               Podle § 46 odst. 1 písm. a) s. ř. s. nestanoví-li tento zákon jinak, soud usnesením odmítne návrh, jestliže soud o téže věci již rozhodl nebo o téže věci již řízení u soudu probíhá nebo nejsou-li splněny jiné podmínky řízení a tento nedostatek je neodstranitelný nebo přes výzvu soudu nebyl odstraněn, a nelze proto v řízení pokračovat.

 

[4]               Stěžovatel v projednávané věci podal u krajského soudu „žaloby“ proti rozhodnutím tohoto soudu a Městského soudu v Brně vydaným v řízení o žalobách podaných stěžovatelem v jiných věcech. Soudní řád správní nicméně nepřipouští, aby bylo správní žalobou napadeno rozhodnutí správního soudu či rozhodnutí soudu vydané v občanském soudním řízení (srov. výše citovaný § 4 odst. 1 s. ř. s., dle něhož soudy rozhodují o žalobách proti rozhodnutím vydaným v oblasti veřejné správy). Jakkoliv byla podání stěžovatele učiněná u krajského soudu označena jako „žaloba“, je zřejmé, že v uvedených souvislostech se dle jejich obsahu o žaloby ve správním soudnictví vůbec nemohlo jednat, a tato podání tudíž ani nebyla „způsobilá řízení o žalobách zahájit. Bylo proto zcela namístě, aby krajský soud vyrozuměl o této skutečnosti stěžovatele toliko neformálním přípisem a předmětné věci bez dalšího založil. Rozhodl-li krajský soud o odmítnutí „žalobstěžovatele usnesením, poskytl mu tím určitý procesní „nadstandard“, který nicméně nemůže neexistenci návrhu jako jednu z podmínek řízení zhojit.

 

[5]               Jestliže pak stěžovatel napadl takovéto usnesení kasační stížností, nelze na ni hledět jako na kasační stížnost podanou proti usnesení o odmítnutí návrhu ve smyslu § 103 odst. 1 písm. e) s. ř. s. (neboť o návrh se v případě jeho „žalob“ vůbec nejednalo) a je nutno ji proto hodnotit jako nepřípustnou ve smyslu § 104 odst. 4 s. ř. s. Z výše uvedených důvodů Nejvyšší správní soud kasační stížnost podle § 46 odst. 1 písm. d) s. ř. s., ve spojení s § 120 téhož zákona odmítl.

 

[6]               O nákladech řízení o kasační stížnosti rozhodl Nejvyšší správní soud podle § 60 odst. 3 s. ř. s., ve spojení s § 120 s. ř. s., dle něhož žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, bylo-li řízení zastaveno nebo žaloba odmítnuta.

 

 

Poučení: Proti tomuto usnesení   n e n í   opravný prostředek přípustný  53 odst. 3 s. ř. s.).

 

 

V Brně dne 31. října 2018

 

 

JUDr. Jaroslav Vlašín

    předseda senátu