U S N E S E N Í

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Miloslava Výborného a soudců JUDr. Michala Mazance a JUDr. Petra Mikeše, Ph.D., v právní věci žalobce: Mgr. F. Š., proti žalované: Vězeňská služba České republiky – Věznice a ústav pro výkon zabezpečovací detence Opava, se sídlem Krnovská 68, Opava, proti rozhodnutí žalované ze dne 2. 7. 2018 čj. VS-10182-10/ČJ-2018-803240-1, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 30. 7. 2018, čj. 22 A 27/2018-6,

t a k t o :

I.  Kasační stížnost   s e   o d m í t á .

II.  Žádný z účastníků   n e m á   právo na náhradu nákladů řízení.

O d ů v o d n ě n í :

[1]               Žalobou doručenou krajskému soudu dne 18. 7. 2018 se žalobce (dále jen „stěžovatel“) domáhal zrušení v záhlaví citovaného rozhodnutí žalované. Stěžovatel v žalobě žádal o náhradu nemajetkové újmy a navrhl nařízení předběžného opatření. Napadeným usnesením krajský soud výrokem I. vyloučil řízení o nároku stěžovatele na náhradu nákladů nemajetkové újmy ve výši 100 000 Kč k samostatnému projednání a výrokem II. zamítl návrh stěžovatele na nařízení předběžného opatření.

[2]               Kasační stížností doručenou Nejvyššímu správnímu soudu dne 23. 8. 2018 se stěžovatel domáhal zrušení napadeného usnesení krajského soudu a přiznání osvobození od soudních poplatků.

[3]               Nejvyšší správní soud se nejprve zabýval splněním podmínek řízení, neboť pouze v tomto případě může být kasační stížnost soudem meritorně projednána.

[4]               Podle § 104 odst. 3 písm. b) a c) s. ř. s. je kasační stížnost proti rozhodnutí, jímž se pouze upravuje vedení řízení, stejně jako kasační stížnost proti rozhodnutí, které je podle své povahy dočasné, nepřípustná.

[5]               Rozhodnutí, jimiž se pouze upravuje vedení řízení, jsou v zásadě usnesení vydaná v průběhu řízení, která nemají vliv na rozhodnutí o věci samé. Jedná se tak o rozhodnutí, u kterých odnětí možnosti brojit proti nim kasační stížností, stěžovatele v jeho právech účastníka řízení nikterak nezkracuje. Právě mezi tato rozhodnutí lze zařadit např. rozhodnutí o spojení věci ke společnému řízení nebo o vyloučení věci k samostatnému projednání.

[6]               Rozhodnutí o nařízení předběžného opatření je svou povahou institutem dočasným, neboť má pouze omezené trvání; není-li zrušeno soudem, zaniká ze zákona (srov. k tomu § 38 odst. 4 s. ř. s.). Totéž platí zrcadlově o rozhodnutí, kterým soud návrh na vydání předběžného opatření zamítl.

[7]               Nejvyšší správní soud pro shora uvedené kasační stížnost směřující proti oběma výrokům napadeného usnesení odmítl podle § 46 odst. 1 písm. d) s. ř. s. ve spojení s § 120 s. ř. s., a to pro nepřípustnost dílem vyplývající z § 104 odst. 3 písm. b) a dílem z § 104 odst. 3 písm. c) s. ř. s.

[8]               O nepřípustnosti kasační stížnosti byl ostatně stěžovatel správně poučen již krajským soudem.

[9]               Výrok o nákladech řízení se opírá o ust. § 60 odst. 3 větu první ve spojení s § 120 s. ř. s., podle kterého nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, byla-li kasační stížnost odmítnuta.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení   n e j s o u   opravné prostředky přípustné.

V Brně 17. října 2018

JUDr. Miloslav Výborný

předseda senátu