Nao 204/2018 - 53

 

 

 

 

 

USNESENÍ

 

 

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Aleše Roztočila a soudců JUDr. Jiřího Pally a Mgr. Petry Weissové v právní věci žalobců: a) Ing. F. B., a b) H. B., proti žalovanému: Krajský úřad Kraje Vysočina, se sídlem Žižkova 1882/57, Jihlava, proti rozhodnutí žalovaného ze dne 18. 1. 2016, č. j. KUJI 3724/2016 ODSH 1431/2015 – Ma/RODV, v řízení o kasační stížnosti žalobců proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 23. 5. 2018, č. j. 30 A 61/2016 - 107, o námitce podjatosti soudců Nejvyššího správního soudu ve věci vedené u tohoto soudu pod sp. zn. 5 As 223/2018,

 

takto:

 

Soudci Nejvyššího správního soudu JUDr. Lenka Matyášová, Ph.D., JUDr. Jakub Camrda, Ph.D., Mgr. Ondřej Mrákota, prof. JUDr. Petr Průcha, CSc., JUDr. Tomáš Langášek, LL.M., a Mgr. Jana Brothánková nejsou vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci vedené u Nejvyššího správního soudu pod sp. zn. 5 As 223/2018.

 

 

Odůvodnění:

 

 

[1]                Žalobci (stěžovatelé) napadli kasační stížností rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 23. 5. 2018, č. j. 30 A 61/2016 - 107, jímž krajský soud zamítl jejich žalobu proti rozhodnutí žalovaného, které je specifikováno v záhlaví. Věc byla přidělena 5. senátu Nejvyššího správního senátu pod sp. zn. 5 As 223/2018. Dne 23. 7. 2018 bylo stěžovateli doručeno poučení o složení 5. senátu, který bude v jeho věci rozhodovat, a o tom, že v případě nepřítomnosti soudců 5. senátu mohou o věci rozhodovat také soudci 6. senátu. Dne 30. 7. 2018 vznesli stěžovatelé námitku podjatosti proti soudcům 5. a 6. senátu Nejvyššího správního soudu, kterými jsou JUDr. Lenka Matyášová, Ph.D., JUDr. Jakub Camrda, Ph.D., Mgr. Ondřej Mrákota, prof. JUDr. Petr Průcha, CSc., JUDr. Tomáš Langášek, LL.M., a Mgr. Jana Brothánková.

 

[2]                Stěžovatelé podjatost uvedených soudců spatřují v tom, že soudci 5. senátu již ve skutkově stejné věci rozsudkem ze dne 30. 6. 2016, č. j. 5 As 233/2015 - 47, kasační stížnost zamítli. Rovněž 6. senát v usnesení ze dne 6. 12. 2017, č. j. 6 As 390/2017 - 10, neshledal důvodnou argumentaci stěžovatelů. Soudci 5. a 6. senátu shodně ve svém vyjádření k námitce podjatosti uvedli, že stěžovatele znají jen z úřední činnosti, nemají žádný vztah k předmětu řízení nebo účastníkům řízení.

 

[3]                Podle § 8 odst. 1 s. ř. s. jsou soudci vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je dán důvod pochybovat o jejich nepodjatosti. Soudce lze z projednávání a rozhodnutí přidělené věci vyloučit jen výjimečně a ze skutečně závažných důvodů, které mu reálně brání rozhodnout v souladu se zákonem nezaujatě a spravedlivě (srov. usnesení NSS ze dne 29. 4. 2003, č. j. Nao 19/2003 - 16). Stěžovatelé neuvedli kromě dřívějšího rozhodování ve skutkově a právně obdobných věcech žádné konkrétní skutečnosti, které by zavdávaly pochybnost o nepodjatosti soudců 5. a 6. senátu NSS. Takové skutečnosti nevyplývají ani z vyjádření soudců k námitce podjatosti. Není tedy dán důvod pochybovat o podjatosti těchto soudců.

 

[4]                Nejvyšší správní soud proto shledal, že výše uvedení soudci 5. a 6. senátu Nejvyššího správního soudu nejsou vyloučeni z projednávání a rozhodování věci vedené u zdejšího soudu pod sp. zn. 5 As 223/2018.

 

[5]                Na tomto závěru nic nemění ani stěžovateli citované rozhodnutí Nejvyššího soudu, nález Ústavního soudu, či rozsudek Evropského soudu pro lidská práva. Stěžovatelům již bylo v řadě jejich jiných věcí vysvětleno, že podjatost soudce nelze namítat z důvodu jeho postupu a rozhodování v jiné věci, a také to, že jimi cit. judikaturu nelze vztáhnout na jejich případ (viz např. usnesení NSS ze dne 13. 1. 2016, č. j. Nao 237/2016 - 29; ze dne 9. 11. 2016, č. j. Nao 238/2016 - 78; ze dne 12. 4. 2017, č. j. Nao 151/2017 - 52 atp.). Stěžovatelé tedy názor soudu na takto zdůvodněné námitky podjatosti velmi dobře znají. Opakované uplatnění téže zjevně nedůvodné námitky vzbuzuje dojem, že stěžovatelé uplatňují svá procesní práva šikanózně, s cílem ztížit průběh soudního řízení, nikoliv za účelem ochrany svých veřejných subjektivních práv.

 

 

Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.

 

 

V Brně dne 25. října 2018

 

 

Mgr. Aleš Roztočil

předseda senátu