9 As 326/2018 - 10

 






U S N E S E N Í

 

 

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Radana Malíka a soudkyň JUDr. Barbary Pořízkové a Mgr. Lenky Krupičkové v právní věci žalobce: P. Č., proti žalovanému: Nejvyšší správní soud, se sídlem Moravské nám. 611/6, Brno, ve věci ochrany před nezákonným zásahem, pokynem nebo donucením žalovaného, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 25. 6. 2015, č. j. 31 A 23/2015 - 24,
 

takto:
 

I.  Kasační stížnost   se odmítá.

II. Žádný z účastníků   nemá právo na náhradu nákladů řízení.

 

Odůvodnění:
 

[1]               Žalobce (dále jen „stěžovatel“) se kasační stížností domáhá zrušení v záhlaví uvedeného usnesení Krajského soudu v Brně (dále jen „krajský soud“), kterým bylo zastaveno řízení ve věci jeho žaloby z důvodu nezaplacení soudního poplatku, k čemuž byl stěžovatel marně vyzván usnesením krajského soudu ze dne 22. 4. 2015, č. j. 31 A 23/2015 - 17.

 

[2]               Nejvyšší správní soud nejprve posuzoval formální náležitosti kasační stížnosti vyžadované ustanoveními § 102 a násl. zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), a shledal, že stěžovatel není zastoupen advokátem, ani nedoložil, že  vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Nebyla tak splněna podmínka řízení stanovená v § 105 odst. 2 s. ř. s.

 

[3]               Podle § 46 odst. 1 písm. a) s. ř. s. nestanoví-li zákon jinak, soud usnesením odmítne návrh, jestliže soud o téže věci již rozhodl nebo o téže věci již řízení u soudu probíhá nebo nejsouli splněny jiné podmínky řízení a tento nedostatek je neodstranitelný nebo přes výzvu soudu nebyl odstraněn, a nelze proto v řízení pokračovat. Podle § 120 s. ř. s. není-li v ustanoveních dílů 1 a 2 stanoveno jinak, užijí se přiměřeně ustanovení části třetí hlavy I.

 

[4]               Stěžovatel byl prostřednictvím jiných řízení vedených u zdejšího soudu v jím podaných kasačních stížnostech mnohokrát formálně upozorněn (např. v usneseních Nejvyššího správního soudu ze dne 20. 4. 2016, č. j. 6 As 74/2016 - 6, ze dne 16. 7. 2012, č. j. 8 As 79/2012 - 7, ze dne 18. 6. 2012, č. j. 8 As 71/2012 - 7), že na Nejvyšší správní soud se lze obracet bez příslušného vysokoškolského právnického vzdělání nezbytného pro výkon advokacie podle zvláštních zákonů, které jsou vyžadovány pro výkon advokacie, jen prostřednictvím advokáta. Vzhledem k této skutečnosti lze předpokládat, že je o této podmínce řízení o kasační stížnosti dostatečně informován. Vyzývat jej znovu a znovu ke splnění toho, co mu již je bezpečně z jiných řízení známo, postrádá rozumný smysl a bylo by pouhým formalismem.

 

[5]               Stěžovateli lze připomenout, že obdobný procesní postup volí v případě jeho opakujících se podání také Ústavní soud. Ve vztahu k povinnému zastoupení stěžovatele v řízení o ústavní stížnosti vyslovil, že poučení o této povinnosti není nutno stěžovateli zasílat vždy v každém individuálním řízení, neboť stěžovatel byl poučen v předchozích identických případech; pokud lze vycházet ze spolehlivého předpokladu, že dříve poskytnuté informace byly objektivně způsobilé stěžovatele zpravit o zásadě povinného zastoupení v řízení před Ústavním soudem, setrvání na požadavku vždy nového a totožného poučování by se jevilo jako formalistické a neefektivní (srov. např. usnesení ÚS ze dne 19. 3. 2015, sp. zn. IV. ÚS 329/15, ze dne 24. 2. 2015, sp. zn. I. ÚS 479/15, ze dne 19. 12. 2014, sp. zn. II. ÚS 3841/14, ze dne 25. 11. 2014, sp. zn. II. ÚS 3561/14). Dle Nejvyššího správního soudu uvedené závěry lze obdobně vztáhnout i na poučování o povinnosti být zastoupen advokátem v řízení o kasační stížnosti. Stěžovatel byl zdejším soudem poučen o této povinnosti nesčetněkrát, její existence si proto musí být nepochybně vědom. Pokud přesto dle těchto poučení nepostupuje, dokládá tím svůj zjevně obstrukční a nevážný, ba až abusivní přístup k soudnímu procesu.

 

[6]               Z výše uvedených důvodů Nejvyšší správní soud kasační stížnost odmítl podle § 46 odst. 1 písm. a) ve spojení s § 120 s. ř. s.

 

[7]               O náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti rozhodl Nejvyšší správní soud v souladu s § 60 odst. 3, větou první, ve spojení s § 120 s. ř. s.

Poučení:    Proti tomuto usnesení  nejsou opravné prostředky přípustné.

 

 

V Brně dne 12. září 2018

 

JUDr. Radan Malík

předseda senátu