USNESENÍ

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Aleše Roztočila a soudců JUDr. Jiřího Pally a Mgr. Petry Weissové v právní věci žalobce: nezl. N. V. H., zast. Mgr. Markem Sedlákem, advokátem, se sídlem Příkop 834/8, Brno, proti žalovanému: Ministerstvo zahraničních věcí, se sídlem Loretánské nám. 101/5, Praha 1, proti rozhodnutí ministra zahraničních věcí ze dne 13. 4. 2018, č. j. 106759-3/2018-OPL, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 13. 7. 2018, č. j. 54 A 53/2018 - 33,

takto:

I. Řízení se zastavuje.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.

Odůvodnění:

[1]                Krajský soud v Praze shora označeným usnesením odmítl žádost žalobce o osvobození od soudních poplatků, řízení zastavil a rozhodl dále, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení a žalobci se vrací zaplacený soudní poplatek. Rozhodl takto ve věci, v níž se žalobce domáhal zrušení v záhlaví označeného rozhodnutí, jímž ministr zahraničních věcí zamítl rozklad žalobce a potvrdil usnesení Velvyslanectví České republiky v Hanoji ze dne 21. 12. 2017, č. j. 3819/2017-HANOI-29, kterým byla zamítnuta žádost žalobce o upuštění od osobního podání žádosti o trvalý pobyt a zastaveno řízení o této žádosti podle § 169d odst. 3 zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů.

[2]                Proti tomuto usnesení krajského soudu podal žalobce (dále též „stěžovatel”) blanketní kasační stížnost, spojenou s návrhem na přiznání odkladného účinku.

[3]                Dříve než mohl zdejší soud o kasační stížnosti rozhodnout, stěžovatel ji vzal zpět podáním ze dne 15. 8. 2018.

[4]                Podle § 37 odst. 4 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“), může vzít navrhovatel svůj návrh zcela nebo zčásti zpět, dokud o něm soud nerozhodl. Podle ustanovení § 47 písm. a) s. ř. s., soud řízení usnesením zastaví, vzal-li navrhovatel svůj návrh zpět.

[5]                Poněvadž projev vůle stěžovatele, jímž jednoznačně došlo ke zpětvzetí kasační stížnosti, nevzbuzuje pochybnosti, že jím stěžovatel zamýšlí ukončit řízení o kasační stížnosti jeho zastavením, Nejvyšší správní soud usnesením v souladu s ustanovením § 47 písm. a) s. ř. s., za použití § 120 s. ř. s. řízení zastavil.

[6]                O náhradě nákladů řízení bylo za použití ustanovení § 60 odst. 3 s. ř. s. ve spojení s ustanovením § 120 téhož zákona rozhodnuto tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti, neboť řízení bylo zastaveno.

Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 5. září 2018

Mgr. Aleš Roztočil

předseda senátu