2 As 193/2018 - 22

 

 

 

 

 

U S N E S E N Í

 

 

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Karla Šimky a soudkyň JUDr. Miluše Doškové a Mgr. Evy Šonkové v právní věci žalobkyně: J. T., zastoupená Mgr. Václavem Voříškem, advokátem se sídlem Ledčická 15, Praha 8, proti žalovanému: Městský úřad Dobříš, se sídlem Mírové náměstí 119, Dobříš, ve věci žaloby na ochranu před nezákonným zásahem žalovaného, v řízení o kasační stížnosti žalobkyně proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 30. 5. 2018, č. j. 45 A 99/2017 - 48,

 

 

t a k t o :

 

 

I.  Kasační stížnost   s e   o d m í t á .

II. Žádný z účastníků   n e m á   právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.

III. Žalobkyni   s e   v r a c í   zaplacený soudní poplatek ve výši 5 000 Kč, který bude vyplacen z účtu Nejvyššího správního soudu do 30 dnů od právní moci tohoto usnesení, k rukám zástupce žalobkyně, advokáta Mgr. Václava Voříška.

 

 

O d ů v o d n ě n í :

 

 

[1]             Krajský soud v Praze usnesením ze dne 30. 5. 2018, č. j. 45 A 99/2017 - 48, odmítl žalobu podanou žalobkyní (dále jen „stěžovatelka“) na ochranu před nezákonným zásahem žalovaného, který měl spočívat v nezákonném vyznačení doložky právní moci na příkazu ze dne 24. 5. 2017, č. j. MDOB 22457/2017/Rog, jímž byla stěžovatelka uznána vinnou ze správního deliktu dle § 125f odst. 1 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, přičemž jí byla uložena pokuta ve výši 2 500  a povinnost uhradit náklady řízení ve výši 1 000 Kč.

[2]             Proti shora uvedenému usnesení krajského soudu podala stěžovatelka v zákonné lhůtě kasační stížnost, ve které pouze uvedla, že ji „doplní na výzvu soudu ve lhůtě stanovené soudem“.

[3]             Jelikož tato kasační stížnost neobsahovala zákonem předepsané náležitosti, byla stěžovatelka usnesením Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 6. 2018, č. j. 2 As 193/2018  17, vyzvána, aby ve lhůtě jednoho měsíce ode dne doručení tohoto usnesení odstranila vady kasační stížnosti, a to tak, že uvede, v jakém rozsahu usnesení krajského soudu napadá a z jakých důvodů byla kasační stížnost podána. Současně byla poučena, že nebude-li kasační stížnost ve stanovené lhůtě doplněna, v řízení nebude možno pro tento nedostatek pokračovat a kasační stížnost bude odmítnuta. Toto usnesení bylo právnímu zástupci stěžovatelky doručeno dne 21. 6. 2018. Zástupce stěžovatelky však na tuto výzvu ve stanovené lhůtě nereagoval, když tato uplynula v pondělí 23. 7. 2018.

[4]             Nejvyšší správní soud se kasační stížností zabýval nejprve z hlediska splnění podmínek řízení, neboť pouze v tomto případě může být kasační stížnost soudem meritorně projednána.

[5]             Podle § 37 odst. 3 věta první s. ř. s., musí být z každého podání zřejmé, čeho se týká, kdo jej činí, proti komu směřuje, co navrhuje, a musí být podepsáno a datováno.

[6]             Podle § 37 odst. 5 s. ř. s., předseda senátu usnesením vyzve podatele k opravě nebo odstranění vad podání a stanoví mu k tomu lhůtu. Nebude-li podání v této lhůtě doplněno nebo opraveno a v řízení nebude možno pro tento nedostatek pokračovat, soud řízení o takovém podání usnesením odmítne, nestanoví-li zákon jiný procesní důsledek. O tom musí být podatel ve výzvě poučen.

[7]             Podle § 106 odst. 1 s. ř. s., musí kasační stížnost kromě obecných náležitostí podání obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu rozhodnutí bylo doručeno. Ustanovení § 37 platí obdobně.

[8]             Podle § 106 odst. 3 s. ř. s., nemá-li kasační stížnost všechny náležitosti již při jejím podání, musí být tyto náležitosti doplněny ve lhůtě jednoho měsíce od doručení usnesení, kterým byl stěžovatel vyzván k doplnění podání. Jen v této lhůtě může stěžovatel rozšířit kasační stížnost na výroky dosud nenapadené a rozšířit její důvody. Tuto lhůtu může soud na včasnou žádost stěžovatele z vážných důvodů prodloužit, nejdéle však o další měsíc.

[9]             Protože kasační stížnost neobsahuje zákonem stanovené náležitosti, které brání jejímu věcnému vyřízení, Nejvyšší správní soud podle § 37 odst. 5 ve spojení s  § 120 s. ř. s. kasační stížnost odmítl.

[10]         O nákladech řízení bylo rozhodnuto v souladu s § 60 odst. 3 ve spojení s § 120 s. ř. s., podle kterého nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, byla-li kasační stížnost odmítnuta.

[11]         Nejvyšší správní soud rozhodl o vrácení soudního poplatku za řízení o kasační stížnosti ve výši 5 000 Kč stěžovatelce podle § 10 odst. 3 věty poslední zákona č. 549/1991 Sb.,
o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů. Podle tohoto ustanovení soud vrátí z účtu soudu zaplacený poplatek, byl-li návrh na zahájení řízení před prvním jednáním odmítnut.

 

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení   n e j s o u   opravné prostředky přípustné.

 

 

V Brně dne 21. srpna 2018

 

 

       JUDr. Karel Šimka

                    předseda senátu