USNESENÍ

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Barbary Pořízkové a soudců JUDr. Tomáše Rychlého a Mgr. Lenky Krupičkové v právní věci žalobce: Mgr. J. B.,  zast. JUDr. Markem Hastíkem, advokátem se sídlem Pellicova 648/33, Brno, proti žalovanému: Katastrální úřad pro Jihomoravský kraj, se sídlem Moravské náměstí 1/1, Brno, ve věci ochrany proti nezákonnému zásahu žalovaného, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 23. 5. 2018, č. j. 30 A 201/2017 ‑ 137, o návrhu na přiznání odkladného účinku,

takto:

I.                   Návrh na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti se odmítá.

II.                 Žalobci se vrací zaplacený soudní poplatek ve výši 1 000 Kč, který mu bude vyplacen z účtu Nejvyššího správního soudu ve lhůtě 30 dnů ode dne nabytí právní moci tohoto usnesení, a to k rukám zástupce žalobce, JUDr. Marka Hastíka, advokáta se sídlem Pellicova 648/33, Brno.

Odůvodnění:

[1]               Podanou kasační stížností se žalobce (dále jen „stěžovatel“) domáhá zrušení v záhlaví označeného rozsudku Krajského soudu v Brně (dále jen „krajský soud“), kterým byla výrokem I. podle § 87 odst. 3 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále jen „s. ř. s.“), zamítnuta jako nedůvodná jeho žaloba ve věci ochrany proti nezákonnému zásahu žalovaného a výroky II. a III. bylo rozhodnuto o náhradě nákladů řízení tak, že žalobce právo na náhradu nemá a žalovanému se náhrada nepřiznává.

[2]               Stěžovatel současně s kasační stížností podal návrh na přiznání odkladného účinku. Nezákonný zásah shledává v tom, že žalovaný provedl zápis vlastnického práva do katastru nemovitostí ve prospěch stěžovatele záznamy vedenými pod sp. zn. Z-23024/2013-702 a Z-23025/2013-702. Návrh na přiznání odkladného účinku (odložení vykonatelnosti rozsudku krajského soudu) odůvodnil tím, aby v katastru nemovitostí zůstala zapsána poznámka o probíhajícím soudním řízení pro informaci třetích osob. Na nemovité věci mohou vzniknout těžko napravitelné škody, pokud se například všichni skuteční vlastníci nestanou účastníky stavebního řízení. Uvedl, že v rámci stavebního řízení, které je vedené Úřadem městské části města Brna, Brno-Židenice, Odborem výstavby a územního plánování (dále jen „stavební úřad“) pod sp. zn. SZ BZID/08173/18/OVÚP/Fra, byl stěžovatel nucen stavební úřad upozorňovat na zápisy v katastru nemovitostí o poznámce spornosti a probíhajících soudních řízeních, neboť stavební úřad nereflektoval skutečné vlastníky nemovité věci, jež je předmětem posuzovaného sporu. Poznámky v katastru nemovitostí chrání práva skutečných vlastníků.

[3]               Žalovaný ve svém vyjádření uvedl, že k přiznání odkladného účinku neshledává důvod, neboť krajský soud žalobu zamítl jako nedůvodnou.   

[4]               Před posouzením důvodnosti návrhu na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti se soud zabýval otázkou jeho přípustnosti a dospěl k závěru, že s ohledem na předmět řízení před kasačním soudem není přípustný.

[5]               Podle § 107 odst. 1 s. ř. s. nemá kasační stížnost odkladný účinek. Nejvyšší správní soud jej však může na návrh stěžovatele přiznat. Ustanovení § 73 odst. 2 až 5 s. ř. s. se zde užije přiměřeně.

[6]               K přiznání odkladného účinku v řízení o žalobě na ochranu proti nezákonnému zásahu, pokynu nebo donucení správního orgánu a v navazujícím řízení o kasační stížnosti se Nejvyšší správní soud vyslovil v usnesení rozšířeného senátu ze dne 29. 3. 2016, č. j. 4 As 217/2015 ‑ 182, č. 3415/2016 Sb. NSS. V řízení před krajským soudem nelze odkladný účinek návrhu přiznat, neboť to vylučuje povaha tohoto řízení (odstavce 42 a 43 citovaného usnesení rozšířeného senátu). V navazujícím kasačním řízení lze přiznat odkladný účinek pouze za předpokladu, že rozsudkem krajského soudu bylo žalobě vyhověno. Tehdy lze totiž po dobu řízení o kasační stížnosti zamezit důsledkům rozhodnutí krajského soudu. Oproti tomu při zamítnutí žaloby krajským soudem není přiznání odkladného účinku z povahy věci možné, neboť případný odkladný účinek přiznaný kasační stížnosti může působit jen vůči rozhodnutí krajského soudu (srov. odstavec 50 citovaného usnesení rozšířeného senátu). Právě o posléze uvedený případ se v posuzované věci jedná, neboť rozsudkem krajského soudu byla zamítnuta žaloba ve věci ochrany proti nezákonnému zásahu žalovaného.

[7]               Z výše uvedených důvodů Nejvyšší správní soud v souladu s § 46 odst. 1 písm. d) s. ř. s., ve spojení s § 120 s. ř. s., návrh na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti odmítl. Tímto usnesením soud nepředjímá meritorní posouzení případu a rozhodnutí ve věci samé.

[8]               O vrácení zaplaceného soudního poplatku v souvislosti s rozhodnutím soudu o návrhu na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti bylo rozhodnuto podle § 10 odst. 3, věty třetí, zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, neboť návrh byl před prvním jednáním odmítnut. Stěžovateli se tak vrací zaplacený soudní poplatek ve výši 1 000 Kč.

Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 25. července 2018

JUDr. Barbara Pořízková

předsedkyně senátu