U S N E S E N Í

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Davida Hipšra a soudců JUDr. Pavla Molka a JUDr. Petra Mikeše v právní věci žalobce: J. Š., proti žalovanému: Ministerstvo práce a sociálních věcí, se sídlem Na Poříčním právu 1, Praha 2, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 27. 2. 2018, č. j. 22 A 14/2017 - 27,

t a k t o:

I. Žádost žalobce o prodloužení lhůty stanovené usnesením ze dne 16. 5. 2018, č. j. 7 As 164/2018 - 11,   s e   z a m í t á .

II. Kasační stížnost   s e   o d m í t á .

III.  Žádný z účastníků   n e m á   právo na náhradu nákladů řízení.

O d ů v o d n ě n í :

[1]               Žalobce podal ke Krajskému soudu v Brně žalobu, kterou se  domáhal zrušení rozhodnutí ze dne 29. 5. 2017, č. j. MPSV-2017/114018-921, jímž žalovaný zamítl odvolání žalobce a potvrdil usnesení Úřadu práce České republiky - krajské pobočky v Brně ze dne 22. 3. 2017, č. j. 5230/2017/KUR. Tímto usnesením nebylo vyhověno žádosti žalobce o prodloužení lhůty k seznámení se s podklady rozhodnutí (v rámci správního řízení ve věci změny výše doplatku na bydlení).

[2]               Krajský soud žalobu označil za nepřípustnou a odmítl ji podle § 46 odst. 1 psím. d) s. ř. s. Dospěl totiž k závěru, že žaloba směřuje proti rozhodnutí, kterým správní orgán pouze upravil vedení správního řízení [§ 70 písm. c) s. ř. s.].

[3]               Proti usnesení krajského soudu podal žalobce (dále jen „stěžovatel“) kasační stížnost, v níž požádal o osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce pro řízení o kasační stížnosti.

[4]               Usnesením ze dne 16. 5. 2018, č. j. 7 As 164/2018 - 11, Nejvyšší správní soud návrh stěžovatele na ustanovení zástupce pro řízení o kasační stížnosti zamítl a vyzval jej, aby ve lhůtě dvou týdnů ode dne doručení usnesení předložil plnou moc udělenou jím advokátovi k zastupování v řízení o kasační stížnosti, nebo aby ve stejné lhůtě prokázal, že má vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie, neboť podle § 105 odst. 2 s. ř. s. musí být stěžovatel v řízení o kasační stížnosti zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

[5]               V reakci na uvedené usnesení stěžovatel podáním ze dne 29. 5. 2018 požádal o prodloužení lhůty k prokázání splnění podmínky podle § 105 odst. 2 s. ř. s., a to zejména ze zdravotních důvodů. Nejvyšší správní soud dané žádosti vyhověl; usnesením ze dne 7. 6. 2018, č. j. 7 As 164/2018 - 15, rozhodl o prodloužení lhůty o jeden týden ode dne doručení usnesení.

[6]               Dne 19. 6. 2018 byla Nejvyššímu správnímu doručena další (opakovaná) žádost stěžovatele o prodloužení lhůty k doložení splnění podmínky podle § 105 odst. 2 s. ř. s. V ní stěžovatel uvedl, že o opakované prodloužení lhůty žádá ze zdravotních důvodů. Současně opětovně požádal o osvobození od soudních poplatků a o ustanovení zástupce.

[7]               Opakované žádosti o prodloužení lhůty soud nevyhověl (výrok I). Stěžovatel v žádosti totiž pouze obecně uvedl, že o prodloužení lhůty žádá ze zdravotních důvodů. Tyto důvody však nijak nekonkretizoval a neosvědčil. Stěžovatel neuvedl a nedoložil, jaké konkrétní zdravotní důvody mu brání ve splnění podmínky uvedené v § 105 odst. 2 s. ř. s., tak aby soud mohl posoudit, zda se jedná o relevantní důvody. Nutno dodat, že stěžovatel měl dostatečný prostor ke splnění uvedené podmínky. Usnesení, kterým byl stěžovatel vyzván k doložení podmínky podle § 105 odst. 2 s. ř. s., mu bylo doručeno již dne 21. 5. 2018 a následně mu byla lhůta ke splnění povinnosti ještě prodloužena.

[8]               S ohledem na skutečnost, že stěžovatel v rámci lhůty stanovené usnesením ze dne 16. 5. 2018, č. j. 7 As 164/2018 - 11, ani v rámci jejího prodloužení stanoveného usnesením ze dne 7. 6. 2018, č. j. 7 As 164/2018 - 15, nedoložil soudu, že by byl pro řízení o kasační stížnosti zastoupen advokátem, případně že má vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie, Nejvyšší správní soud výrokem II tohoto usnesení kasační stížnost odmítl podle § 46 odst. 1 písm. a) ve spojení s § 120 s. ř. s.

[9]               Nad rámec výše uvedeného Nejvyšší správní soud dodává, že podaná kasační stížnost zjevně nemohla být úspěšná, neboť z žaloby stěžovatele v projednávané věci je prima facie zřejmé, že směřuje proti aktu vyloučenému ze soudního přezkumu, což muselo být stěžovateli z předchozích jemu adresovaných rozhodnutí zdejšího soudu zřejmé (podrobně viz usnesení ze dne 16. 5. 2018, č. j. 7 As 164/2018 - 11).

[10]            Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o § 60 odst. 3 ve spojení s § 120 s. ř. s., podle kterého žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, byla-li kasační stížnost odmítnuta.

P o u č e n í :   Proti tomuto usnesení   n e n í   opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 28. června 2018

Mgr. David Hipšr

             předseda senátu