USNESENÍ

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Miluše Doškové a soudců JUDr. Karla Šimky a Mgr. Evy Šonkové v právní věci žalobkyně: B. T. S., zastoupená Mgr. Petrem Václavkem, advokátem se sídlem Opletalova 25, Praha 1, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, Komise pro rozhodování ve věcech pobytu cizinců, se sídlem nám. Hrdinů 1634/3, Praha 4, proti rozhodnutí žalovaného ze dne 8. 12. 2016, č. j. MV-152066-4/SO-2016, v řízení o kasační stížnosti žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočky v Liberci ze dne 22. 2. 2018, č. j. 59 A 1/2017 – 42,

takto:

I.                    Kasační stížnost se odmítá.

II.                 Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.

III.              Žalobkyni se vrací zaplacený soudní poplatek za řízení o kasační stížnosti ve výši 5000 Kč k rukám zástupce žalobkyně – Mgr. Petra Václavka, advokáta.

Odůvodnění:

[1]               Kasační stížností podanou v zákonné lhůtě se žalobkyně, jakožto stěžovatelka, domáhala zrušení shora označeného rozsudku (dále jen „napadený rozsudek“) Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočky v Liberci (dále jen „krajský soud“).

[2]               Nejvyšší správní soud shledal, že kasační stížnost neobsahovala vylíčení důvodů, které stěžovatelku k podání kasační stížnosti vedly, a to ani v nejobecnějších rysech (šlo o tzv. blanketní kasační stížnost).

[3]               Podle § 106 odst. 3 s. ř. s. musí být absentující náležitosti kasační stížnosti stěžovatelem doplněny ve lhůtě jednoho měsíce od doručení usnesení, kterým byl stěžovatel vyzván k doplnění podání. Nejvyšší správní soud uvádí, že stěžovatelka byla k doplnění důvodů kasační stížnosti vyzvána výrokem I. usnesení ze dne 3. 5. 2018, č. j. 2 Azs 88/2018 – 22. Toto usnesení bylo stěžovatelce doručeno (prostřednictvím jejího zástupce) dne 7. 5. 2018.

[4]               Podle § 40 odst. 2 s. ř. s. platí, že „[l]hůta určená podle týdnů, měsíců nebo roků končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje s dnem, který určil počátek lhůty. Není-li takový den v měsíci, končí lhůta uplynutím posledního dne tohoto měsíce.“ Dnem, který určil počátek lhůty k doplnění kasační stížnosti je právě den doručení usnesení č. j. 2 Azs 88/2018 – 22 stěžovatelce, tj. 7. 5. 2018. Den, který se svým označením shoduje se dnem doručení předmětného usnesení, připadá při lhůtě v délce jednoho měsíce na čtvrtek 7. 6. 2018; tento den byl tudíž posledním dnem lhůty k doplnění kasační stížnosti.

[5]               Nejvyšší správní soud obdržel dne 11. 6. 2018 poštovní zásilku obsahující doplnění kasační stížnosti. Z poštovní obálky je přitom zřejmé, že zásilka byla podána k poštovní přepravě dne 8. 6. 2018, tedy až po marném uplynutí lhůty k doplnění důvodů kasační stížnosti.

[6]               Jelikož kasační stížnost nebyla v zákonem předvídané lhůtě doplněna, nezbylo Nejvyššímu správnímu soudu než kasační stížnost odmítnout podle § 37 odst. 5 ve spojení s § 120 s. ř. s.

[7]               O náhradě nákladů řízení rozhodl Nejvyšší správní soud podle § 60 odst. 3 ve spojení s § 120 s. ř. s. Kasační stížnost byla odmítnuta, pročež žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů tohoto řízení.

[8]               Jelikož stěžovatelka zaplatila poplatek za řízení o kasační stížnosti, který je stanoven v bodu 19 Sazebníku soudních poplatků (přílohou zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, v rozhodném znění) částkou 5000 Kč, přistoupil Nejvyšší správní soud rovněž, v souladu s ustanoveními § 10 odst. 3 a 5 zákona o soudních poplatcích k vrácení zaplaceného soudního poplatku za kasační stížnost v plné výši. Soudní poplatek spojený s návrhem na přiznání odkladného účinku (1000 Kč podle položky 20 Sazebníku soudních poplatků) se nevrací, neboť o návrhu na přiznání odkladného účinku již bylo v mezidobí rozhodnuto.

Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.   

V Brně dne 20. června 2018

JUDr. Miluše Došková

    předsedkyně senátu