4 As 136/2018 - 24
U S N E S E N Í
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Aleše Roztočila a soudců Mgr. Petry Weissové a JUDr. Jiřího Pally v právní věci žalobce: K. K., zast. JUDr. Martinem Šenkýřem, advokátem, se sídlem Na Viničních horách 1834/24, Praha 6, proti žalovanému: Krajský úřad Jihomoravského kraje, se sídlem Žerotínovo náměstí 3, Brno, proti rozhodnutí žalovaného ze dne 17. 3. 2016, č. j. JMK 43481/2016, sp. zn. S-JMK 26477/2016/ODOS/Ša, o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 28. 3. 2018, č. j. 33 A 57/2016 - 43,
t a k t o :
O d ů v o d n ě n í :
[1] Městský úřad Boskovice, odbor dopravy (dále jen „správní orgán prvního stupně“), rozhodnutím ze dne 27. 1. 2016, č. j. DOP/DP-219/2015, shledal žalobce vinným ze spáchání přestupků podle § 125c odst. 1 písm. f) bod 3 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákon (zákon o silničním provozu), a podle § 125c odst. 1 písm. k) téhož zákona.
[2] Žalovaný v záhlaví uvedeným rozhodnutím zamítl odvolání žalobce a potvrdil rozhodnutí správního orgánu prvního stupně.
[3] Žalobce napadl rozhodnutí žalovaného žalobou u Krajského soudu v Brně. Ten ji shora označeným rozsudkem zamítl.
[4] Proti tomuto rozsudku nyní žalobce (dále jen „stěžovatel“) brojí kasační stížností.
[5] Jelikož stěžovatel spolu s podáním kasační stížnosti neuhradil soudní poplatek, vyzval jej Nejvyšší správní soud usnesením ze dne 2. 5. 2018, č. j. 4 As 136/2018 - 11, k jeho zaplacení ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení tohoto usnesení. Stěžovatel byl rovněž poučen o procesních důsledcích nevyhovění této výzvě.
[6] Usnesení bylo zástupci stěžovatele JUDr. Martinu Šenkýřovi, advokátovi, doručeno do datové schránky dne 4. 5. 2018 (pátek). Kasačním soudem stanovená patnáctidenní lhůta k úhradě soudního poplatku tedy počala plynout dne 5. 5. 2018 (sobota) a uplynula s ohledem na § 40 odst. 3 s. ř. s. dne 21. 5. 2018 (pondělí). Stěžovatel však ve stanovené lhůtě na výzvu soudu nereagoval a soudní poplatek neuhradil.
[7] Podle § 47 písm. c) s. ř. s. ve spojení s § 120 téhož zákona soud řízení usnesením zastaví, stanoví-li tak tento nebo zvláštní zákon. Tímto zvláštním zákonem je v nyní posuzované věci zákon č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích (dále jen „zákon o soudních poplatcích“), který v § 9 odst. 1 stanoví, že: „[n]ebyl-li poplatek za řízení splatný podáním návrhu na zahájení řízení, odvolání, dovolání nebo kasační stížnosti zaplacen, soud vyzve poplatníka k jeho zaplacení ve lhůtě, kterou mu určí v délce alespoň 15 dnů; výjimečně může soud určit lhůtu kratší. Po marném uplynutí této lhůty soud řízení zastaví. K zaplacení poplatku po marném uplynutí lhůty se nepřihlíží.“
[8] Nejvyšší správní soud v této souvislosti zdůrazňuje, že podle § 4 odst. 1 písm. d) zákona o soudních poplatcích vznikla stěžovateli povinnost zaplatit soudní poplatek společně s podáním kasační stížnosti. Lhůta k zaplacení soudního poplatku stanovená usnesením ze dne 2. 5. 2018, č. j. 4 As 136/2018 - 11, byla tedy pouze lhůtou dodatečnou (náhradní), neboť poplatek za kasační stížnost byl podle § 7 odst. 1 zákona o soudních poplatcích splatný vznikem poplatkové povinnosti.
[9] Stěžovatel však ani v soudem dodatečně stanovené lhůtě soudní poplatek za podání kasační stížnosti nezaplatil; a to i přesto, že byl o negativních důsledcích jeho nezaplacení řádně poučen. Nebyla tedy splněna základní podmínka k tomu, aby mohlo řízení o kasační stížnosti proběhnout. Nejvyšší správní soud proto řízení o kasační stížnosti podle § 9 odst. 1 zákona o soudních poplatcích ve spojení s § 47 písm. c) s. ř. s. zastavil.
[10] O nákladech řízení o kasační stížnosti rozhodl Nejvyšší správní soud podle § 60 odst. 3 věty prvé s. ř. s. za použití ustanovení § 120 téhož zákona. Jelikož bylo řízení zastaveno, žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
P o u č e n í : Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 28. května 2018
Mgr. Aleš Roztočil
předseda senátu