O P R A V N É    U S N E S E N Í

Nejvyšší správní soud rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Barbarou Pořízkovou v právní věci žalobce: R. J., zast. Mgr. Jaroslavem Topolem, advokátem se sídlem Na Zlatnici 301/2, Praha 4, proti žalovanému: Krajský úřad Jihomoravského kraje, se sídlem Žerotínovo nám. 3, Brno, proti rozhodnutí žalovaného ze dne 14. 4. 2015, č. j. JMK 19403/2015, sp. zn. S-JMK 19403/2015/ODOS/Ša, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 14. 6. 2017, č. j. 31 A 36/2015 ‑ 37,

t a k t o :

V záhlaví a ve výroku zkráceného písemného vyhotovení rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 31. 5. 2018, č. j. 9 As 213/2017 - 35, který byl bez odůvodnění vyvěšen na úřední desce soudu a v záhlaví a ve výroku písemného vyhotovení rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 31. 5. 2018, č. j. 9 As 213/2017 ‑ 37, s e  o p r a v u j e  číslo jednací rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 14. 6. 2017, a to z č. j. 31 A 36/2017 - 37 na č. j. 31 A 36/2015 - 37.

O d ů v o d n ě n í  :

[1]               Nejvyšší správní soud podle zkráceného písemného vyhotovení rozsudku ze dne 31. května 2018, č. j. 9 As 213/2017 ‑ 35, který byl bez odůvodnění vyvěšen na úřední desce soudu, rozhodl tak, že: „Rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 14. 6. 2017, č. j. 31 A 36/2017 - 37, se  z r u š u j e a věc s e v r a c í tomuto soudu k dalšímu řízení“.

[2]               Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 31. května 2018 s takto formulovaným výrokem a s vypracovaným odůvodněním byl posléze pod č. j. 9 As 213/2017-37, zaslán i účastníkům řízení.

[3]               V tomto případě bylo při tvorbě zkráceného i úplného písemného vyhotovení shora uvedeného rozsudku Nejvyššího správního soudu v důsledku „chyby v psaní a počtech a jiné zjevné nesprávnosti“ uvedeno v záhlaví i výroku rozsudku nesprávné číslo jednací u rozsudku Krajského soudu v Brně, konkrétně č. j. 31 A 36/2017 - 37 namísto správného č. j. 31 A 36/2015 - 37.

[4]               Podle § 54 odst. 4 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“) předseda senátu opraví v rozsudku i bez návrhu chyby v psaní a počtech, jakož i jiné zjevné nesprávnosti. Týká-li se oprava výroku, vydá o tom opravné usnesení a může odložit vykonatelnost rozsudku do doby, dokud opravné usnesení nenabude právní moci.

[5]               Pojem „chyby v psaní a počtech a jiné zjevné nesprávnosti“ byl vymezen judikaturou vztahující se k § 164 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (viz např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 27. 9. 1968, č. j. 2 Cz 57/68, publ. pod č. R 37/1969 civ.). Vyplývá z ní, že „chyby v psaní a počtech a jiné zjevné nesprávnosti“ lze opravit jen v případech, kdy jde o chyby v psaní a počtech a dále o takové chyby, které jsou jako zřejmé nesprávnosti podobného původu jako chyby v psaní a počtech,(…) a které jsou každému zřejmé; zřejmost takové nesprávnosti vyplývá zejména z porovnání výroku rozsudku s jeho odůvodněním, případně i z jiných souvislostí.

[6]               Nejvyšší správní soud má za to, že podle § 54 odst. 4 s. ř. s. a ve světle judikátu Nejvyššího soudu sp. zn. R 37/1969, který je použitelný i v soudním řízení správním, je možno provést uvedenou opravu v záhlaví i výroku rozsudku Nejvyššího správního soudu. Zřejmost této nesprávnosti totiž vyplývá z obsahu spisového materiálu.

[7]               Z těchto důvodů bylo proto rozhodnuto způsobem uvedeným ve výroku tohoto usnesení

a všechny zjevné nesprávnosti tak byly opraveny.

P o u č e n í :    Proti tomuto usnesení   n e j s o u   opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 1. června 2018

JUDr. Barbara Pořízková

předsedkyně senátu